O tom, že Rusové trestají kněží, kteří válku nepodporují, přicházely zprávy již v prvních měsících konfliktu. Od začátku války je v Rusku zaznamenáno více než sto případů perzekucí a pronásledování duchovních nebo kazatelů za postoj k válce. Z toho je 79 pravoslavných, sedm baptistů, sedm kazatelů z Letničního hnutí a tři katolíci.
Minimálně 19 lidí bylo za postoj k vojně odsouzeno k trestu odnětí svobody. Asi 40 duchovních Pravoslavné církve čelilo církevnímu soudu a 17 z nich bylo propuštěno z kléru a dalších 14 suspendováno.
Dalších 30 kněží odešlo ze země a útočiště našli v konstantinopolském patriarchátu. A to včetně těch, které Moskva suspendovala. Tito duchovní teď slouží ruským komunitám v celé Evropě.
Výzva k míru jako problém
Pro problémy v souvislosti s válkou není potřeba dělat mnoho. Své o tom ví i 47letý moskevský kněz Ján Kovaľ. Ten zaměnil v Kirillově povinné modlitbě „za vítězství svaté Rusi“ jediné slovo – vítězství nahradil slovem mír. Tato transformace liturgické modlitby v politický test představuje to, co citovaná zpráva nazývá „hlubokým zkreslením pravoslavné kanonické tradice“.
Jeho vlastní ministrant ho poté nahlásil církevním úřadům. V květnu 2023 byl rychle laicizován a nucen v řádu hodin uprchnout z Ruska.
Portál Religion News Service přináší příběh dvou absolventů pravoslavného semináře Denise Popoviče a Nikity Ivankoviče, kterým je 28 a 29 let a oba jsou etničtí Ukrajinci. Od února minulého roku jsou v moskevském vězení a ve vykonstruovaném procesu jsou obviněni z terorismu, za nějž jim hrozí desítky let za mřížemi.
Ve skutečnosti se provinili tím, že v komunikačních aplikacích a soukromých rozhovorech vyjádřili svůj názor na válku.
Na Dálném východě přišel o život 29letý Pavel Kušnir, který byl baptista. Zemřel v důsledku hladovky, ale jeho tělo neslo rovněž stopy násilí a bití.
„Zneuctění sovětských svátků“
Portál info.dignir.cz přinesl příběh pravoslavného kněze Iony Sigida z Krasnodarského kraje. Ten na webu své farnosti zveřejnil text, ve kterém z náboženské perspektivy kriticky hodnotil sovětské významné svátky, především Den vítězství 9. května. Stejně tak čelil trestnímu stíhání za zneuctění Dne vojenské slávy.
Kněz byl následně obviněn ze zneuctění společnosti, státních orgánů a státních symbolů. Soud umístil kněze do domácího vězení a zakázal mu sloužit bohoslužby. Čelil i násilí.
Jiný kněz, Grigorij Okhanov, v září 2025 dostal pokutu za vyjádření pro nezávislá ruská média v Petrohradě, že ruská invaze na Ukrajině je morálně neobhajitelná a kritizoval podporu války ze strany Moskevského patriarchátu. Soud to vyhodnotil jako diskreditaci ozbrojených složek.
Pozornost vzbudil i případ arcibiskupa pravoslavné církve Grigorije Michnova-Vajtenka. Byl potrestán za video, ve kterém z náboženského hlediska odsoudil válku a přirovnal ji k biblickému podobenství o sviních. Biskupa nyní čeká soud.
Tyto případy podle Fóra 18 zapadají do kontextu postihování nábožensky formulované kritiky války. Portál píše i o případu, kdy ozbrojené složky během domovní prohlídky opakovaně použily paralyzér proti 58letému členovi Svědků Jehovových Michailu Porošenkovi.
V srpnu 2025 byl na čtyři roky odsouzen i letniční kazatel Nikolaj Romanjuk. V roce 2022 se provinil kázáním, ve kterém odsoudil invazi na Ukrajinu a vyzval k legálnímu způsobu, jak se vyhnout boji. Obžaloba to kvalifikovala jako veřejnou výzvu k činnosti proti bezpečnosti Ruské federace.
Ruská pravoslavná církev 9. dubna 2024 schválila dokument, ve kterém vyjadřuje záměr Kremlu zničit Ukrajinu a zároveň ideologicky argumentuje ve prospěch širší konfrontace se západním světem. Invazi na Ukrajinu označuje za svatou válku s explicitním cílem zničit ukrajinskou nezávislost a nastolit přímou ruskou vládu.
„Z duchovně-morálního hlediska je speciální vojenská operace svatou válkou, ve které Rusko a jeho národ – chráníce jednotné duchovní prostory Svaté Rusi – plní poslání ochránce, který chrání svět před náborem globalismu a před vítězstvím Západu, který propadl satanismu,“ píše v dokumentu.
„Po ukončení speciální vojenské operace musí celé území současné Ukrajiny vstoupit do zóny výlučného vlivu Ruska. Možnost existence rusofobního, proti Rusku a jeho národu nepřátelského politického režimu na daném území, jakož i politického režimu ovládaného vnějším nepřátelským centrem, musí být zcela vyloučena,“ dodává.
I přes všechny důkazy o tom, co dělá ruský stát křesťanům, ale existuje v některých kruzích přesvědčení, že Rusko je ochráncem křesťanství a jeho hodnot před zkaženým Západem. Mnozí analytici ale situaci církví na okupované Ukrajině naopak přirovnávají k dění, které se odehrávalo v dobách Sovětského svazu.
V rámci vzájemné spolupráce převzato ze slovenského deníku Postoj.sk
