Ve středu nad ránem zasáhlo ruský poloostrov Kamčatka zemětřesení o síle téměř devět magnitudy, které vyvolalo vlnu tsunami. Seizmolog František Gallovič z katedry geofyziky při Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy pro Aktuálně.cz popisuje, jak zemětřesení vzniklo, kam a kdy dorazí jím vyvolané vlny tsunami i v čem měli obyvatelé Kamčatky štěstí.
Co o zemětřesení, které udeřilo v 1:24 středoevropského času v oblasti vzdálené 119 kilometrů východo-jihovýchodně od ruského města Petropavlovsk-Kamčatski, zatím víme?
Odehrálo se v oblasti, která není tak dobře monitorovaná, takže nebudeme mít detaily. Vycházíme ze záznamů, které se získávají po celém světě, a víme, že v oblasti Kamčatky se objevily otřesy o síle 8,8 magnitudy. Víme, že to bylo relativně mělké zemětřesení, trhlina měla asi 300-400 kilometrů, takže to bylo obrovské.
Oblast setkávání litosférických desek má tisíce kilometrů. V tom jednom konkrétním místě pak zanořování neprobíhá plynule, ale zůstanou zaklesnuté a v jeden moment se ona naakumulovaná energie uvolní.
Fyzika je tak komplikovaná, že velikost zemětřesení neumíme předpovídat, ale můžeme očekávat, že k něčemu podobnému zrovna na tom místě dojde.
Konktrétně tato oblast je známá tím, že se tam zanořuje Tichooceánská deska pod Euroasijskou, poblíž Ochotského moře, a je to seizmicky aktivní oblast.
Když se podívám na mapu, vyplývá z ni, že zemětřesení s magnitudou byly v blízkosti tohoto místa v letech 1952, 1958, 1994, 2007 či 2006. V roce 1952 tam byla magnituda 9, šlo o jedno z nejsilnějších měřených zemětřesení.
Jak vlastně zemětřesení vyvolá vlnu tsunami?
Jedna deska se snaží tlačit pod druhou a jak jsou pod sebou zaseklé, tak se na sebe začnou nahrnovat – opravdu se elasticky deformují, tak trochu se prohýbají.
Epicentrum zemětřesení na Kamčatce podle americké geologické služby USGS. | Foto: Aktuálně.cz
Měří se to pomocí GPS a třeba Japonsko se celé různě nadzvedává a během zemětřesení se všechno vrátí do původního stavu. A tím pádem se ta deska narovná zpátky a nadzvedne obrovskou masu vody, na vzdálenosti oněch 300 kilometrů a tím to celé jakoby „vyšplouchne“. Tím vznikne vlna tsunami, která teď putuje Tichým oceánem.
Z Ruska moc informací nemáme, takže nevíme, jak to tam dopadlo, ale štěstí je, že ta oblast je poměrně málo obydlená. Tsunami nejspíš přijde do Japonska nebo na Havaj (krátce se rozhovoru k tomu skutečně došlo – pozn. red.).
Jakou rychlostí se vlna tsunami šíří?
Vlny jdou v rychlosti nějakých necelých tisíc kilometrů za hodinu. A čekal bych, že tam první už mezitím dorazily.
(Vzdálenost z Japonska na Kamčatku je přibližně tisíc až tři tisíce kilometrů, u pobřeží rychlost vlny klesá, tsunami navíc přichází ve několika vlnách – pozn. red.).
Záběry ukazují následky vlny tsunami, která zasáhla Rusko | Video: Reuters
Jak vysoká může být hlavní vlna? Pamatuju si záběry z katastrofy v Thajsku před více než dvaceti lety, tam byla velmi vysoká.
Řekl bych, že to může být podobně. Otázka ovšem je, jak hluboko zemětřesení skončilo, jestli náhodou neskončilo třeba pět kilometrů pod povrchem – pak by vlna tsunami nebyla až tak vysoká. Ale pokud by trhlina dorazila až k oceánskému dnu, tak by mohla být podobná tsunami, jež tehdy udeřila na Sumatře.
Zpravidla po jednom zemětřesení přicházejí další, dá se něco podobného očekávat i na Kamčatce?
Ano, když se dívám na současnou mapu seizmické aktivity, tak tam vzniká strašně moc zemětřesení. Dopoledne je to 6,3, pak zase 6,9 magnitudy, což znamená, že magnituda následných otřesů je nižší zhruba o jedničku.
To jsou všechno obrovské síly, a je vlastně štěstí, že oblast okolo je velmi málo obydlená. V Itálii nebo v Řecku by to bylo katastrofální, podobná trhlina na podobné délce byla v roce 2023 v Turecku.
Výběr nejsilnějších změřených zemětřesení ve světě
- 9,5 – Chile – 22. května 1960 – oblast kolem měst Valdivia a Concepción na jihu země byla zničena mohutným zemětřesením a následnými vlnami cunami, které postihly i Havaj, Japonsko či Filipíny; 2000 až 6000 mrtvých.
- 9,2 – USA a Kanada – 28. března 1964 – rozsáhlá území Aljašky a kanadského Yukonu a Britské Kolumbie poničilo zemětřesení a cunami; 125 mrtvých.
- 9,1 – Indonésie – 26. prosince 2004 – otřesy na mořském dně na pobřeží provincie Aceh vyvolaly vlnu, která zdevastovala pobřeží Indonésie, Indie, Srí Lanky, Malediv a Thajska; zahynulo na 228.000 osob, včetně stovek cizinců a osmi Čechů.
- 9,0 – Peru/Chile – 13. srpna 1868 – zemětřesení kolem, dnes chilského (tehdy peruánského) přístavu Arica vyvolalo cunami; asi 25.000 mrtvých (někdy se uvádí až 40.000 obětí).
- 9,0 – Japonsko – 11. března 2011 – mohutné zemětřesení o síle 9,0 stupně a následná přívalová vlna cunami zasáhly severovýchodní Japonsko, zvláště prefekturu Mijagi; katastrofa si vyžádala téměř 20.000 mrtvých a nezvěstných, poškozeny byly i jaderné elektrárny, zejména Fukušima 1; se škodami za 360 miliard dolarů se stalo i nejnákladnější přírodní katastrofou v historii.
- 8,8 – Ekvádor – 31. ledna 1906 – zemětřesení s epicentrem u břehů Ekvádoru a Kolumbie vyvolalo vlnu, která poničila pobřeží obou zemí a doputovala až k San Francisku a do Japonska; na 1000 mrtvých.
- 8,8 – Chile – 27. února 2010 – zemětřesení postihlo jižní Chile u města Concepción (epicentrum bylo v Tichém oceánu); 520 obětí.
- 8,8 – Rusko/Japonsko – 30. července 2025 – zemětřesení zasáhlo mořskou oblast východně od poloostrova Kamčatka na ruském Dálném východě; ruské, japonské i americké úřady vydaly varování před cunami.
- 8,7 – Portugalsko – 1. listopadu 1755 – otřesy země s epicentrem v Atlantickém oceánu asi 200 kilometrů od portugalského pobřeží a následné cunami zničily tři čtvrtiny Lisabonu; zemřelo přes 60.000 lidí.
- 8,7 – Indonésie – 28. března 2005 – zemětřesení s epicentrem západně od pobřeží ostrova Sumatra si vyžádalo asi 1000 obětí, zejména na ostrově Nias.
- 8,6 – Chile – 16. srpna 1906 – zdevastováno bylo město Valparaíso; zemřelo 20.000 lidí.
- 8,6 – Indie/Tibet – 15. srpna 1950 – severovýchod Indie a Tibet poničen zemětřesením, jež si vyžádalo na 1500 obětí.
- 8,6 – Čína – 16. prosince 1920 – zemětřesení v severozápadní Číně v provincii Kan-su; na 200.000 mrtvých.
- 8,5 – Japonsko – 15. června 1896 – zemětřesení s epicentrem u severovýchodního pobřeží Japonska vyvolalo cunami; přes 22.000 obětí.
- 8,5 – Chile – 11. listopadu 1922 – otřesy země v kraji Atacama na severu Chile si vyžádaly na 800 obětí.
- 8,5 – Indonésie – 12. září 2007 – 23 mrtvých si vyžádalo zemětřesení, které zasáhlo indonéský ostrov Sumatra.
