Přestože se Sovětský svaz v minulosti pyšnil mnoha prvenstvími při dobývání a průzkumu vesmíru, dnešní Rusko v této oblasti dlouhodobě zaostává nejen za Spojenými státy, ale už i Čínou. Právě představitelé čínské lunární mise letos v dubnu oznámili, že Peking zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu.
Ruská vesmírná agentura Roskosmos v prohlášení uvedla, že lunární elektrárnu plánuje vystavět do roku 2036 a že za tímto účelem již podepsala smlouvu se státní firmou NPO Lavočkina vyrábějící kosmickou techniku. Podle prohlášení Roskosmosu by elektrárna měla zásobovat nejen techniku lunárního programu včetně roverů či observatoře, ale i infrastrukturu Mezinárodní lunární výzkumné stanice.
Roskosmos v prohlášení přímo neuvedl, že elektrárna bude jaderná, nicméně uvedl, že na jejím vybudování se budou podílet ruská státní korporace zaměřená na jadernou energetiku Rosatom a Kurčatovův institut, v němž byla navržena většina sovětských jaderných reaktorů. V červnu také šéf Roskosmosu Dmitrij Bakanov uvedl, že mezi cíli jeho agentury je stavba jaderné elektrárny na Měsíci a průzkum Venuše.
Naopak ve Spojených státech podepsal ve čtvrtek prezident Donald Trump exekutivní příkaz o americké dominanci ve vesmíru, který mimo jiné žádá návrat astronautů na Měsíc do roku 2028 s následným vybudováním trvalé lunární základny či nařizuje umístění jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze.
Poslední astronauti vstoupili na povrch Měsíce v rámci amerického programu Apollo v roce 1972.
