„Ruský Pearl Harbor.“ Co přesně Ukrajinci zamotali nepříteli do Pavučiny

„A tady to je, zase dron. Nechápu odkud se vzal. Podívej na to,“ popisuje vzrušeným hlasem neznámý muž točící video v Irkutské oblasti. V dáli je vidět kouř a v pozadí je slyšet střelba, pocházející zřejmě z toho, jak se ozbrojené složky snaží dron sestřelit.

Podobné scény útočících ukrajinských dronů se v neděli objevily poblíž hned několika vojenských letišť v Murmanské, Irkutské, Rjazaňské a Ivanovské oblasti Ruska, tedy tisíce kilometrů od válečné fronty. Popisujeme, co se stalo a co o událostech dosud víme.

Poškozené bombardéry i létající radar

Podle ukrajinské tajné služby SBU útokem hluboko na ruském území poškodily drony 41 letadel, včetně letounu včasné výstrahy A-50 a bombardérů Tu-95 a Tu-22 M3.

„Sedm miliard amerických dolarů je odhadovaná cena nepřátelského strategického letectva, které bylo zničeno v důsledku speciální operace Pavučina,“ uvádí SBU v prohlášení s tím, že zasáhla více než třetinu letounů, které mohou nést střely s plochou dráhou letu.

Ruské ministerstvo obrany útok na tamní vojenská letiště potvrdilo s tím, že „několik jednotek letecké techniky“ vzplálo a že jde o „teroristický útok kyjevského režimu“. Dosud se přesně neví, kolik letadel Ukrajinci opravdu vyřadili z provozu,  podle BBC bylo nenávratně zničeno třináct letadel. 

Autor fotografie: Dmitry Terekhov from Odintsovo, Russian Federation / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

Tupolev Tu-95

• sovětský strategický bombardér
• upravená verze shodila největší atomovou bombu všech dob zvanou Car-bomba
• je schopný nést rakety Ch-101 i další druhy raket
• ve službě od roku 1956, prošel několika modernizacemi
• vyrobeno více než 500 kusů a aktuálně je v provozu zhruba 50
• dolet má až 15 tisíc km

Jak může útok ovlivnit ruskou schopnost vést válku

„Útok proti letadlům strategického letectva je z těch možných jedním z nejúčinnějších. Tato letadla se sériově nevyrábějí už více než 30 let a ukončena byla také výroba mnoha jejich komponentů a dílů,“ píše v komentáři ruskojazyčného servisu BBC vojenský korespondent Pavel Aksenov.

Přestože ukrajinská rozvědka tvrdí, že zničila hned 41 letadel, takzvaní OSINT (ověřování z veřejně dostupných zdrojů – pozn. red.) blogeři zatím potvrdili zničení třinácti z nich. Více informací bude postupně přicházet v závislosti na tom, jak budou přibývat aktuální satelitní snímky zasažených ruských leteckých základen. Pokud by se však potvrdilo zničení všech 41 kusů, byla by to podle Aksenova pro ruské letectvo katastrofa.

Autor fotografie: Reuters

Berijev A-50

• letoun včasné výstrahy
• funguje jako vzdušný radar s dosahem 200-600 km, detekuje vzdušné cíle a plavidla na hladině
• ve službě od roku 1985
• vyrobeno bylo 40 kusů, aktuálně je v provozu míň než 10 z nich

Před nedělním útokem měli Rusové k dispozici přibližně padesát bombardérů Tu-95, dvacet kusů Tu-160 a 55 kusů Tu-22M3. Každý z nich je schopný nést různé druhy raket či bomb, včetně těch jaderných.

„Máme stále dost letadel, abychom mohli Ukrajince dál strašit s trojnásobnou energií,“ tvrdí na svém účtu na síti Telegram vojenský novinář ruské Komsomolské pravdy Aleksandr Koc. Ten sice patří k ruské straně a takzvaným Z-blogerům, ale o událostech spojených s ruskou invazí informuje většinou přesně.

Autor fotografie: US Navy / Wikimedia Commons

Tupolev Tu-22M

• sovětský nadzvukový bombardér
• používán jako platforma pro sovětské protilodní střely Ch-22 a jako průzkumný letoun
• vyrobeno více než 500 kusů a dosud je v provozu kolem 50 z nich
• ve službě od roku 1969, prošel několika modernizacemi

Jak to Ukrajinci provedli

Podle vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského, který útok sledoval v živém přenosu, se útok připravoval déle než rok a půl. Ukrajinci trénovali a připravovali se na něj například i s pomocí exponátů z muzea letectví v ukrajinské Poltavě. Tam totiž vystavují nefunkční strategické bombardéry ještě z éry Sovětského svazu, kdy se některé části vyráběly právě na Ukrajině. Kyjev se některých letadel musel vzdát v rámci Budapešťského memoranda z prosince 1994. To podepsaly Rusko, Spojené státy a Velká Británie a jeho důsledkem bylo jaderné odzbrojení Ukrajiny, Běloruska Kazachstánu, načež jedinou jadernou velmocí zůstala Ruská federace.

Ukrajinské speciální jednotky propašovaly do Ruska 117 takzvaných kamikadze FPV dronů. Ty umožňují pilotům sledovat dění v živém přenosu. Drony skryli do modulových mobilních domů, které naložili na civilní nákladní automobily, přičemž místní řidiči nejspíš netušili, co vezou. Když pak tahače dorazily k  místům určení – tedy k letištím v Rusku -, Ukrajinci na dálku otevřeli střechy převážených domů – a drony vyrazily za svými cíli. 

Mířily na nijak nechráněná letadla daleko od fronty, kam je Rusové schovali do zdánlivého bezpečí. Ukrajinci navíc využili faktu, že letadla byla čerstvě natankovaná, a svůj úder cílili na části blízko nádrže.

Zelenskyj v neděli na Telegramu uvedl, že všem agentům tajné služby, kteří úder v Rusku zajišťovali, se podařilo včas opustit ruské území a jsou už v bezpečí zpátky doma.

Autor fotografie: Igor Bubin / Wikimedia Commons

Tupolev Tu-160

• nadzvukový těžký strategický bombardér
• může nést rakety Ch-55, Ch-101 nebo třeba klasické pumy
• doletí až 12 tisíc km
• bylo vyrobeno 36 kusů, v provozu asi 20
• ve službě od roku 1987, prošel modernizacemi

Opravdu je to Pearl Harbor?

Někteří analytici a média ihned po oznámení útoku začali mluvit o tom, že pro Rusko jde o podobný problém, jaký pro Američany během druhé světové války znamenal japonský útok na vojenskou základnu Pearl Harbor. V jeho důsledku totiž americké flotila na základně utrpěla velké ztráty.

Ruský ekonom Konstantin Sonin z Chicagské univerzity ovšem ve svém postu na Facebooku poukazuje na podstatný rozdíl. „Útok ukrajinských bezpilotních letounů na letiště v Rusku se odehrál ve čtvrtém roce války. Tyto bombardéry provedly raketové útoky minulý týden a zabily civilisty v Kyjevě a Žytomyru. Během války prostě nemůže existovat oprávněnější cíl. Co s tím má společného Pearl Harbor ve čtvrtém roce války?“ ptá se Sonin.