Na anektovaném Krymu a v Sevastopolu zavedly tamní úřady přídělový systém benzinu. Řidiči si mohou koupit najednou maximálně 30 litrů, což je opatření, které má zmírnit důsledky dlouhodobého nedostatku pohonných hmot.
Podle moskevských představitelů by měly dodávky brzy znovu proudit, ale praxe ukazuje, že obnova distribuce je složitější. „Úřady mají v úmyslu zrušit přídělový systém na benzin AI-95 v nejbližších dnech,“ slíbil krymský guvernér Sergej Aksjonov, zatímco jeho kolega v Sevastopolu Michail Razvožajev očekává stabilizaci dodávek levnějšího AI-92 do týdne.
Krize není omezená jen na poloostrov – celé Rusko pocítilo prudký nárůst velkoobchodních cen paliv, které se od začátku roku zvýšily o 40 až 50 procent. Důvodem jsou zejména ukrajinské dronové útoky, které poškodily několik klíčových rafinerií a vyřadily je z provozu. Polovina čerpacích stanic na Krymu tak byla donucena prodej úplně zastavit.
Ruská vláda reaguje zákazem exportu benzinu až do konce roku a snahou přesměrovat zásoby na domácí trh. Ropné společnosti dostaly příkaz spustit rezervní kapacity a koordinovat přepravu paliva po železnici, aby se situace stabilizovala.
Zemědělská nouze na jihu Ruska
Další těžkou ránu ruské hospodářství utrpělo v oblasti zemědělství. Rostovská oblast, jeden z klíčových producentů obilí, byla nucena podle agentury Reuters vyhlásit federální stav zemědělské nouze. Příčinou jsou ničivé klimatické podmínky – jarní mrazy a následné sucho, označované za nejhorší za poslední roky.
Guvernér Jurij Slyusar uvedl, že o celé věci jednal s prezidentem Vladimirem Putinem a ministryní zemědělství Oksanou Lutovou. Podle něj bylo prvním konkrétním krokem zvýšení limitů pro zvýhodněné úvěry zemědělcům. „Dalším úkolem bude prodloužení téměř 300 stávajících úvěrů pro zemědělské podniky,“ napsal Slyusar na síti Telegram.
Úřady odhadují, že extrémní počasí poškodilo či zničilo více než milion hektarů úrody, což představuje škody ve výši čtyř miliard rublů (zhruba 1,1 miliardy korun). Výsledkem bude podle místních představitelů nejhorší sklizeň za poslední dekádu, s poklesem produkce o pětinu oproti loňskému roku. Agentura Reuters navíc upozorňuje, že Rostovská oblast letos pravděpodobně poprvé od roku 2015 přijde o pozici největšího producenta pšenice, kterou převezme sousední Stavropolská oblast.
Pro Rusko, které je závislé na exportu ropy, plynu a obilí, to znamená vážné ohrožení. Tyto sektory tvoří páteř jeho ekonomiky a výpadky v produkci či distribuci mají okamžité dopady nejen na domácí trh, ale i na mezinárodní obchodní partnery.
Ačkoliv Moskva usiluje o to, aby působila jako stabilní ekonomická mocnost, události z posledních měsíců ukazují, že pod povrchem narůstají problémy. Příděly benzinu na okupovaném Krymu, rostoucí ceny paliv a zhoršující se zemědělské vyhlídky na jihu země odhalují, že ruská ekonomika se potýká s vážnými slabinami, které nelze snadno zakrýt propagandistickými prohlášeními.
Ruské hospodářství tedy vstupuje do další fáze – zatížené nejen pokračující válkou, ale i narůstajícími strukturálními problémy, jež budou stále obtížněji řešitelné.
