Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).
Když Kreml loni na podzim poprvé nasadil do bojů proti Ukrajině v ruské Kurské oblasti tisíce vojáků z KLDR, vzbudila zpráva pozornost celého světa. Do útoků jsou za trest posíláni Severokorejci, kteří se v KLDR či po příjezdu do Ruské federace dopustili trestných činů, zjistili později ukrajinští vojáci z dokumentů, jež našli u padlých vojáků.
Moskva, která se snaží vyhnout nepopulární mobilizaci, nalákala na slib pracovních povolení a zajištění zaměstnání v posledních letech už řadu cizinců z nestabilních zemí se špatnou ekonomickou situací, jako je Nepál, Indie, Somálsko či Kuba.
Pokud jde o Orient, v březnu 2022 tehdejší ruský ministr obrany Sergej Šojgu tvrdil, že „na Blízkém východě je šestnáct tisíc dobrovolníků připravených bojovat po boku sil podporovaných Ruskem“.
Posily hledal ruský vládce Vladimir Putin nejprve hlavně ve spřátelených zemích v čele se Sýrií, tehdy pod vládou diktátora Bašára Asada, jehož dlouhodobě podporoval i Teherán. Ukrajinská vojenská zpravodajská služba a exilová Syrská observatoř pro lidská práva tehdy informovala, že k boji na straně Ruska se přihlásilo čtyřicet tisíc Syřanů.
Většina nově naverbovaných syrských žoldnéřů, která v té době pobírala měsíčně plat asi patnáct dolarů (asi 310 korun) měsíčně, získala díky smlouvě s Rusy až tři tisíce dolarů (zhruba 62 tisíc korun), informoval britský deník Guardian s tím, že takové sumy představovaly pro Syřany žijící v bídě způsobené vleklou občanskou válkou značné lákadlo.
Příslib občanství a vysokého platu
Od té doby se objevily další zprávy o mobilizaci Arabů k boji na straně Moskvy, jež často pocházejí ze zemí pod vlivem Íránu, včetně Libanonu, Iráku nebo zmiňované Sýrie, píše MEF. Investigativní server The Insider nedávno odhalil, že náborový systém je koordinován vedoucími úřadů v pohraničních oblastech Ruska, zaměstnanci migračních služeb a úředníky ruského ministerstva zahraničí.
Podle informací webu The Middle East Eye (MEE) je řada cizinců rekrutována prostřednictvím skupin na Telegramu, které inzerují nebojové role v ruské armádě, se sliby pozemků, vysokého platu a rychlého získání občanství.
Jeden z Jordánců popsal MEE svůj příběh, kdy mu výhřez ploténky znemožnil zůstat v restauraci a kvůli finančním problémům zkusil své štěstí na Telegramu poté, co ho přítel upozornil na nabídku „snadné práce“ v Ruské federaci.
Ruská náborářka Polina Alexandrovna mu nabídla měsíční plat asi dva tisíce dolarů (přibližně 41 tisíc korun), ruské občanství a práci v soukromé firmě. Když ale přiletěl do ruského Brjansku, nebyl najat na catering ani logistiku. Místo toho byl nucen vstoupit do „Mezinárodního elitního praporu“, což je jednotka zahraničních žoldnéřů bojujících na frontové linii na Ukrajině.
„Vozili ho několik hodin a pak ho donutili podepsat 21 dokumentů. Netušil, co v nich je,“ řekla jeho manželka pro MEE. Papíry byly v ruštině a bylo v nich ve skutečnosti uvedeno, že se stává bojovníkem na frontě. Od té doby je Jordánec podle své choti v neustálém ohrožení. Když se muž pokusil utéct, Rusové ho drželi půl dne na samotce a poté ho poslali opět do války.
Rusko-hútíjská kampaň v Jemenu
Rusko naverbovalo za pomoci firmy vedené hútíjskými povstalci i stovky žoldáků z chudého a válkou oslabeného Jemenu, napsaly loni v listopadu The Financial Times (FT). Jemenci tvrdili, že byli oklamáni a do bojů vysláni násilím.
Zprostředkovatelé jim prý slíbili lukrativní místa, „vysoké platy“ a ruské občanství. Poté, co dorazili do Ruské federace s pomocí společnosti napojené na hútíe, ale měli stejně jako zmíněný Jordánec podepsat kontrakty v ruštině, kterým nerozuměli. Poté byli „násilně zařazeni do ruské armády a posláni do předních linií na Ukrajinu“.
Operace dokládá rostoucí sepětí Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi něž patří i hútíové, poznamenal tehdy FT. Američtí diplomaté řekli listu, že sblížení mezi Kremlem a jemenskými teroristy, které bylo před zahájením regulérní války nemyslitelné, ukazuje, jak daleko je Rusko ochotno zajít, aby rozšířilo válku do nových dějišť včetně Blízkého východu.
Blízkovýchodní vlády se snaží vystupovat v konfliktu oficiálně neutrálně a nepřipojily se k sankcím Západu vůči Moskvě. Zapojení svých občanů do rusko-ukrajinského konfliktu popírají, protože jde o značně citlivou diplomatickou i politickou záležitost, uvádí MEF.
Irácké přiznání
Začátkem tohoto měsíce ale člen iráckého parlamentního výboru pro zahraniční vztahy Muchtar al-Musáví potvrdil, že řada Iráčanů bojuje po boku ruských sil na Ukrajině. Zemi podle něj opouštějí prostřednictvím sítí obchodujících s lidmi nebo pod záminkami, jako je levný zájezd či lékařská péče. Někteří odcestují přímo do Ruska, zatímco jiní se tam vydávají přes třetí země.
Moskva Iráčanům nabízí za boj na Ukrajině dva až tři tisíce dolarů (41 až 62 tisíc korun), a to prostřednictvím smluv s ruskou armádou, sdělil Musáví.
Irácké velvyslanectví v Moskvě v reakci vydalo varování, v němž vyzvalo občany, aby odolali „pokusům o jejich zapojení do konfliktu“. Znovu také potvrdilo neutralitu Iráku v rusko-ukrajinské válce a zopakovalo výzvu k mírovým řešením prostřednictvím dialogu. Ambasáda zároveň slíbila, že bude podnikat „diplomatická a právní opatření“ na ochranu Iráčanů před vykořisťováním.
Podle iráckého serveru Shafaq News se od začátku plnohodnotné války v únoru 2022 k ruským jednotkám na frontě připojilo už více než pět tisíc Iráčanů. Šéf irácké komunity v Rusku Hajdar aš-Šammarí potvrdil, že v současné době na základě těchto formálních smluv bojují na Ukrajině přibližně dva tisíce Iráčanů.
Vyšetřování přitom naznačuje, že stejně jako v případě Jemenců a Jordánců byla řada z naverbovaných Iráčanů podvedena, když jim byla přislíbena práce, bezpečnostní smlouva, případně možnost dostat se do Evropy v době, kdy se zejména irácká mládež snaží uniknout před vysokou nezaměstnaností.
Mnoho Iráčanů požádalo o repatriaci do vlasti s tím, že byli uvedeni v omyl a do války byli zavlečeni, uvedly zdroje Shafaq News. „Jejich volání však zůstala bez odezvy a uvázli v konfliktu, který je pohlcuje od začátku roku 2022,“ napsal server.
Náhrada za ruské ztráty
Eskalace na Ukrajině v posledním roce vytváří novou poptávku po zahraničních rekrutech, kteří by nahradili rostoucí ztráty Kremlu na bojišti, napsal Shafaq News.
Investigativní server Important Stories s odkazem na únik informací z ruského Jednotného zdravotnického informačního a analytického systému (EMIAS) letos v dubnu informoval, že na straně Ruska bojují žoldáci z nejméně 48 zemí. Podle této zprávy mohlo být jen v Moskvě mezi dubnem 2023 a květnem 2024 do ruské armády naverbováno více než 1500 cizinců.
Ruskojazyčná verze serveru BBC pak v červenci uvedla, že v bojích na Ukrajině v rámci ruských invazních sil padlo více než pět set cizinců z 28 zemí, upozornil web The New Voice of Ukraine.
BBC zdůraznila, že toto číslo zahrnuje pouze ty, kteří v době podpisu smluv s ruským ministerstvem obrany neměli ruské občanství – a jejichž úmrtí bylo potvrzeno z otevřených zdrojů. Skutečný počet cizinců zabitých v řadách ruské invazní armády je tak pravděpodobně mnohem vyšší.
Role Íránu
Významnou roli hraje ve válce Moskvy proti Kyjevu Teherán, který zásobuje Rusy útočnými drony Šáhed, jež ve velkém ničí ukrajinskou infrastrukturu i obytné budovy. Západ uvalil na Írán kvůli dodávkám bezpilotních strojů sankce. Kromě dodávek zbraní pomáhají Íránci Rusku zřizovat továrny na drony přímo na jeho území. Spolupráce obou nedemokratických zemí ale sahá mnohem dál, upozorňuje MEF.
Teherán udržuje na Blízkém východě protiizraelskou a protizápadní osu, kdy vede zástupnou válku prostřednictvím řady často šíitských ozbrojených skupin včetně libanonského Hizballáhu, jemenských hútíů a různých skupin v Iráku. I když tuto osu značně oslabily údery Izraele a pád Asadova režimu v Sýrii, vliv islámské republiky v regionu zůstává patrný.
V syrské občanské válce Írán fakticky sloužil jako pěchota ruských sil bránících Asadův režim a mobilizoval desítky tisíc ozbrojenců z Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Libanonu k boji proti odpůrcům syrského diktátora. Tomu se ale zhruba v době začátku velké ruské invaze podařilo upevnit svou pozici, takže tisíce zahraničních bojovníků mohlo postupně zamířit jinam.
Přesný počet afghánských a pákistánských milicí vyslaných na Ukrajinu pod vedením íránských revolučních gard podle MEF zůstává nejasný. Musávího komentáře však naznačují, že ruské nabídky pro občany Blízkého východu odrážejí předchozí íránské náborové pobídky: sliby občanství, podpory rodin a finančního odškodnění, všímá si fórum.
Zatímco severokorejské vojáky Kreml používá jako „potravu pro děla“, osud tisíců Íránem podporovaných zástupných sil vyslaných do Ruska zůstává do značné míry neznámý, podotýká MEF. Ani samotné rodiny Iráčanů často nevědí, kde se jejich synové nacházejí. Někteří zmizeli, jiní se stali žoldáky, aby přežili, píše Shafaq News.
Zahraniční dobrovolníci po boku Ukrajinců
Cizinci bojují i na straně Kyjeva. Hned po začátku velké ruské invaze v únoru 2022 nechal tamní prezident Volodymyr Zelenskyj zřídit Mezinárodní legii územní obrany Ukrajiny, jež se skládá ze zahraničních bojovníků. Cizinci ale působí i v jiných jednotkách ukrajinské armády a v národní gardě.
Ukrajina ratifikovala v roce 1993 Mezinárodní úmluvu proti náboru, využívání, financování a výcviku žoldáků, která uvádí, že žoldáci nejsou členy ozbrojených sil válčící země. Dobrovolníci bránící Ukrajinu jimi nejsou, protože slouží v armádě po boku Ukrajinců, mají stejná práva, povinnosti, postavení a plat, zdůrazňuje vládní server war.ukraine.ua.
Na začátku války se k ukrajinským silám připojili v rámci cizinecké legie hlavně veteráni z konfliktů v Iráku a Afghánistánu. V poslední době přichází řada rekrutů z Jižní Ameriky, které lákají mnohem vyšší platy než doma, a to i přes rizika spojená s bojem na frontě. V zahraniční legii působili i Češi.
Zahraniční vojáci mají základní plat mezi 1000 a 1750 dolary (téměř 21 tisíc a 36 tisíci korun) měsíčně. Spolu s bonusy si ale mohou vydělat až tři tisíce dolarů (62 tisíc korun), uvádí web United24media.
Kolik dobrovolníků bojuje po boku Ukrajinců, není podle médií jasné. Tehdejší ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba začátkem března 2022 tvrdil, že se přihlásilo více než dvacet tisíc lidí z 52 zemí. Vyšetřování listu New York Times a magazínu VICE z počátku roku 2023 však došlo k číslu 1500 až dva tisíce.
Podle Shafaq News se do bojů od vypuknutí regulérní války zapojilo na straně Kyjeva už více než tři tisíce Iráčanů. Po boku Ukrajinců válčí rovněž íránský novinář Kuroš Sehati, upozornilo letos v březnu Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Íránec v době zahájení velké ruské invaze pracoval pro britskou televizní stanici Iran International.