„Proti nám v podstatě bojuje celé NATO, členové této organizace dodávají kyjevskému režimu zbraně, munici, informace od rozvědky, cvičí jejich vojenské specialisty, účastní se plánování a vydírají nás použitím zbraní hromadného ničení.“ Tato slova pronesl někdejší tajemník ruské bezpečnostní rady a Putinův poradce Nikolaj Patrušev osm měsíců po začátku války na Ukrajině.
Rusko už řadu let považuje globální Západ za svého hlavního nepřítele a vede proti němu hybridní válku – jde o typ konfliktu, který kombinuje různé formy boje: tradiční vojenské operace, kybernetické útoky, dezinformace, ekonomický a politický vliv. Její začátek se dá datovat dlouho před plnohodnotnou válkou na Ukrajině, píše Dossier.center.
Už od začátku bojů na východní Ukrajině v roce 2014 Rusko provedlo na území západních zemí a celé Evropy řadu diverzních operací – útoky na vojenské sklady jako třeba Vrbětice, na památníky v pobaltských státech, výbuchy ve skladech DHL. Vlády evropských států stále častěji mluví o tom, že jde o útoky koordinované Kremlem, které byly zčásti organizované vojenskou rozvědkou GRU.
Speciální protizápadní jednotka GRU
Po začátku války v roce 2022 byla v GRU vytvořena nová jednotka, jejímž jediným úkolem je organizace sabotáží a diverzních akcí v západních zemích. Dostala název SSD (Služba speciální činnosti). Snaží se bránit dodávkám zbraní na Ukrajinu či třeba výcviku a rehabilitaci ukrajinských vojáků v Evropě. Například v Berlíně v květnu 2024 více než tři dny hořela továrna zbrojařského koncernu Diehl Group, jehož produkty jsou dodávány mimo jiné i na Ukrajinu. Německá kontrarozvědka se domnívá, že požár založili zkušení profesionálové na příkaz z Ruska.
Vlády České republiky a Polska obvinily Moskvu ze sabotáže na železnici v obou zemích – jejím cílem mělo být zřejmě narušení dodávek zbraní na Ukrajinu. Český ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že za poslední více než dva roky podnikl Kreml mnoho pokusů o narušení železniční dopravy v Evropě.
Další činy už nepřipomínají sabotáž, ale spíše terorismus, který se jen díky souhře okolností dosud obešel bez četných obětí. Například v dubnu 2024 byl ve Varšavě zapálen obchod – polské orgány pak zadržely občana Běloruska, o němž se předpokládá, že jednal na příkaz z Ruska. V Litvě v noci na 9. května 2024 zapálil místní prodejnu Ikea mladistvý naverbovaný GRU. Podle vyšetřovatelů mu bylo za splnění úkolu slíbeno 10 tisíc eur a automobil BMW.
Tentýž mladík se následně vydal do Varšavy, kde se podle deníku New York Times podílel na požáru v největším varšavském obchodním centru. Další pokus o žhářství, tentokrát na autobusovém nádraží, byl přibližně ve stejnou dobu zmařen v Česku – v tomto případě se GRU podařilo naverbovat občana z Latinské Ameriky.
Těmito činy sleduje Rusko několik různých cílů. Jedním z nich je oslabení podpory Ukrajiny v Evropě. Podle agentury AP od začátku války na Ukrajině v roce 2022 se po celé Evropě odehrálo až 59 incidentů. Jedním z nejdrzejších byl pokus o vraždu Armina Pappergera, ředitele německého koncernu Rheinmetall. Pode CNN měla být tato vražda jednou z dlouhé série vražd představitelů firem západního obranného průmyslu.
