Svět vstoupil do pátého roku války na Ukrajině a hospodářství Ruska se za tu dobu změnilo takovým způsobem, že návrat zpět bude nejspíš nemožný. Analýza webu The Economist totiž tvrdí, že se země dostala do bodu, který horolezci nazývají „zóna smrti“. Jedná se o výšku nad osm tisíc kilometrů, ve které lidské tělo spotřebovává vlastní svaly rychleji, než je dokáže opravovat. Ruská ekonomika tedy sice ihned nezkolabuje, ale už se pravděpodobně nikdy neuzdraví.
Země se tak ocitla v pasti – sice drží pohromadě, ale postupně ničí své budoucí možnosti. Příjmy z vývozu klesají a díry v rozpočtu se nedaří zaplnit novými daněmi. V loňském roce ruské hospodářství vzrostlo jen o jedno procento a letošní prognózy naznačují, že výsledek bude ještě horší.
Dva světy: Zbrojovky a ti ostatní
Ruské hospodářství se rozdělilo na dvě části. Tu první tvoří armáda a přidružené obory, které dostávají přednostní přísun peněz, lidí i dovozu. Do té druhé patří všechno ostatní: soukromé firmy, drobní podnikatelé a běžný průmysl pro lidi. Tyto obory ale zůstaly na okraji zájmu a v mrazu.
Nejnebezpečnější je ale palivo, které tento nový systém pohání. Rusko dnes žije z takzvané vojenské renty. Jsou to obří státní dotace pro zbrojní firmy, které sice vytvářejí mzdy a činnost, ale fungují jinak než dřívější zisky z ropy. Peníze z ropy tekly do země zvenčí a pomáhaly všem. Vojenská renta je jen vnitřní přerozdělování peněz na věci, které systém vyrobí jen proto, aby je vzápětí zničil. „Tělo požírá vlastní svalovou tkáň, aby získalo energii,“ uvádí zdroj.
Státní pokladna vysychá
Schodek státního rozpočtu se loni prohloubil na 2,6 procenta HDP, což je nejvíc od dob pandemie. Situace začíná být kritická. Jen splátky úroků ze státního dluhu letos vyjdou na víc peněz než školství a zdravotnictví dohromady. Tlak zvyšuje i levnější ropa, kvůli které jsou ruské příjmy z vývozu nejnižší za posledních pět let.
Podle ekonomů nejde o běžný pokles, ze kterého se země snadno dostane. Rusko má „výškovou nemoc“ a čím déle v této situaci zůstane, tím to bude horší. Aby se země vyhnula krizi při případném odzbrojení, muselo by se stát pět věcí najednou: Rusko by muselo dostat bezpečnostní záruky, úspěšně rekvalifikovat vojáky, dosáhnout zrušení sankcí, změnit fungování armádních nákupů a mít silné soukromé firmy. Šance, že se to podaří všechno současně, je podle The Economist téměř nulová.
Putinův riskantní výpočet
Proč Vladimir Putin nehledá cestu k míru, když náklady rostou? Odpověď leží v jeho pohledu na svět. Nesleduje jen své vlastní problémy, ale i ostatní „horolezce“. Vidí Evropu, která se potýká s vlastní krizí a neumí se shodnout na důležitých otázkách. Vidí vyčerpanou Ukrajinu a kolísavou pomoc Západu, která se mění s každými volbami. Putin věří, že dokáže snášet bolest déle než jeho soupeři.
Navíc u ruských elit panuje přesvědčení, že Západ chce zemi trvale oslabit bez ohledu na to, jak válka skončí. „Tato víra se stala těžko vyvratitelnou,“ píše pro The Economist expertka na ruskou hospodářskou a měnovou politiku Alexandra Prokopenková. Pokud obě strany čekají nekonečný střet, stává se tento střet jediným možným výsledkem.
Rusko může vést válku ještě poměrně dlouho. Ale v „zóně smrti“ nejde přežít věčně a ne každý, kdo se pokusí o sestup, přežije. Každý další rok ve válce zvyšuje riziko naprostého rozpadu institucí a škod, které už žádná budoucí politika neopraví. Otázkou pro západní politiky tak zůstává, jaké Rusko se z této výšky nakonec vrátí a zda na to má někdo plán.
