Pobaltí a Skandinávie hlásí výrazný nárůst počtu incidentů, při kterých Rusko narušovalo satelitní systémy v oblasti. Jen Estonsko vyčíslilo škody způsobené v lodní a letecké dopravě za poslední tři měsíce na více než půl milionu eur (12,3 milionu korun).
Piloti musejí bedlivě pozorovat okolí, protože přístrojům se už v Pobaltí nedá plně důvěřovat. „GPS mně i ostatním ukazovalo že letíme nad mořem, i když ve skutečnosti jsme byli dvacet kilometrů ve vnitrozemí,“ popsal svou zkušenost amatérský litevský pilot Bronius Zaronskis z města u ruských hranic.
Nespolehlivost satelitních systémů způsobují ruské rušičky. Místní rodák si poradí jinými prostředky, pro cizí návštěvníky jeho aeroklubu ale výpadek GPS může znamenat vážný problém.
Se stejnými potížemi se stále častěji potýkají i lodní kapitáni, a to nejen ve státech přímo sousedících s Ruskou federací, ale i na druhé straně Baltského moře – ve Švédsku. „Byla tma. Plul jsem podle GPS středem plavebního kanálu, když se ozvala rána. Do něčeho jsem narazil. Přístroj na obrazovce navigace mou polohu oproti skutečnosti posunul,“ prohlásil jachtař Jan-Otto Kleremark.
Hybridní válka
Rušení signálu ze strany Ruska zaznamenávají pobaltské státy od června 2023 v rámci hybridní války. Během posledního roku ale Moskva začala používat víc výkonnějších přístrojů. Podle estonských úřadů rozmístila jen mezi Petrohradem a Narvou už čtyři rušičky, aby zabránila útokům ukrajinských dronů na vojenské cíle hluboko na ruském území.
Současně tím Rusové komplikují práci evropským armádám. „V posledních třech měsících se některé naše technické vybavení stalo nepoužitelným kvůli opakovanému rušení satelitního signálu,“ konstatoval estonský ministr vnitra Igor Taro.
Počet incidentů strmě roste. Předminulý měsíc zaznamenalo litevské středisko letového provozu přes tisíc výpadků GPS, dvakrát víc než v květnu. Loni se přitom takových případů objevilo 46.
Pobaltské a skandinávské země ujišťují, že bezpečnost cestujících ohrožená není. Současně si stěžují u mezinárodních organizací na to, že Moskva porušuje mezinárodní právo. „Poslali jsme Rusku oficiální dopis, aby svůj postup vysvětlilo a přestalo s tím. Ale předpokládáme, že s největší pravděpodobností neodpoví,“ uvedl litevský ministr dopravy a komunikací Eugenijus Sabutis.
Technicky nemohou postižené země Moskvě v rušení signálu nijak zabránit. Řešení vidí především v zesílení tlaku na Rusko pomocí dalších sankcí.