Úterní telefonát mezi šéfy Bílého domu a Kremlu Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem o příměří v rusko-ukrajinské válce ukázal, že Moskvě nelze věřit a že nehodlá dělat ústupky, míní šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Jednání budou pokračovat v neděli v saúdskoarabské Džiddě, uvedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff. Rusko během noci opět útočilo na ukrajinskou infrastrukturu.
„Pokud si přečtete oba zápisy z rozhovoru, tak je jasné, že Rusko nechce učinit žádný ústupek,“ řekl Kallasová novinářům. Poukázala tak mimo jiné na odlišnosti americké a ruské verze prohlášení. Moskva uvedla, že Putin souhlasil s Trumpovým návrhem zdržet se po dobu 30 dní útoků na objekty energetické infrastruktury. Washington naopak uvedl, že příměří se týká oblasti energetiky a infrastruktury.
Dohoda, které dosáhl Trump s Putinem, nic neznamená, dokazují to noční útoky na Ukrajinu, míní šéf německé obrany Boris Pistorius. Putin podle něj „hraje hru“. „A jsem si jistý, že americký prezident nebude už dlouho moci jen přihlížet,“ dodal.
Putinova reakce na telefonát s Trumpem ukazuje, že ruský vládce nepřijal podmínky plného příměří, řekla zahraniční zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová s odkazem na americká média. „Donald Trump se mýlil, když si myslel, že s Ruskem bude mít menší práci než s Ukrajinou,“ dodala novinářka. Zdůraznila, že Rusko na rozdíl od Ukrajiny přidalo k příměří další požadavky.
Moskva si klade za cíl, aby se vojenské síly Severoatlantické aliance nenacházely mimo země, kde byly v květnu 1997 před vstupem východoevropských zemí do Aliance – kromě výjimečných případů se souhlasem Ruska a členů NATO. To by pro Česko a další země bývalého východního bloku znamenalo omezení jejich členství v NATO a došlo by k omezení jejich práva na vyvolání článku 5, který zavazuje ke kolektivní obraně Aliance.
Jednání v Džiddě
Americkou delegaci v Džiddě povedou ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz, řekl Witkoff, aniž by sdělil, s kým bude delegace jednat.
V úterý vedl americký prezident Donald Trump telefonický rozhovor s ruským vládcem Vladimirem Putinem, z něhož vzešel návrh na zastavení útoků obou znepřátelených stran na energetickou infrastrukturu. Witkoff tento návrh upřesnil na stanici Fox News s tím, že příměří by se týkalo „energetiky a infrastruktury obecně“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu podporuje.
Během středy by měla proběhnout výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Dohoda hovořila o 175 osobách na každé straně. Moskva pak má předat Kyjevu také 23 těžce zraněných ukrajinských vojáků. Putin dále řekl, že podmínkou míru musí být zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu.
Útoky pokračují
Kreml podle tiskových agentur po skončení telefonátu prohlásil, že Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na třicet dnů. Zelenskyj později na sociální síti Telegram napsal, že ruská armáda v noci na Ukrajinu vyslala více než čtyřicet dronů, které zasáhly civilní infrastrukturu.
„Tyto ruské noční útoky ničí náš energetický sektor, naši infrastrukturu a běžný život Ukrajinců. Skutečnost, že tato noc nebyla výjimkou, ukazuje, že v zájmu míru musíme na Rusko nadále vyvíjet tlak,“ sdělil Zelenskyj. „Putin dnes (v úterý) de facto odmítl návrh na úplné příměří,“ dodal.
Příkladem mohou být ruské údery na města Slavjansk nebo Kramatorsk, což mělo za následek, že ve Slavjansku došlo k částečnému výpadku proudu, přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že Rusko zaútočilo na železniční napájecí soustavu v Dněpropetrovské oblasti, kde jsou určité úseky bez proudu, ale vlaky jezdí podle jízdního řádu. Náčelník vojenské správy tohoto regionu Serhij Lysak informoval podle webu Ukrajinska pravda mimo jiné o požáru v Dnipru, který způsobil ruský vzdušný útok. Zranění podle něj nejsou.
Ve středu ráno ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů. Dalších 56 strojů podle něj zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Škody jsou v Sumské, Oděské, Poltavské, Dněpropetrovské, Kyjevské a Černihivské oblasti, uvedly vzdušné síly bez podrobností.
„Bohužel došlo k zásahům, konkrétně civilní infrastruktury. Přímý zásah dronu Šáhed do nemocnice v Sumách, údery na města v Doněcké oblasti,“ napsal Zelenskyj síti X.
„Ruský prezident pouze oddaluje čas, nechce prohlásit na plnou pusu, že nechce přijmout třicetidenní příměří, aby mohl dále manévrovat ve vyjednávacím procesu a prosazovat své požadavky, které jsou neakceptovatelné pro Ukrajinu,“ upozornila Stomatová.
Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení 35 ukrajinských dronů nad Kurskou oblastí, 13 bezpilotních letounů nad Orelskou oblastí, sedmi nad vodami Azovského moře a po jednom dronu nad Tulskou a Brjanskou oblastí. Ruské ministerstvo obrany obvykle hlásí pouze počet sestřelených dronů, o celkově vyslaném počtu vzdušných zbraní na Rusko z Ukrajiny neinformuje.
„Rusové hlásí, že došlo k zasažení ropného skladu v Krasnodarském kraji ukrajinským dronem,“ dodala Stomatová.
Reakce českých politiků
Z telefonátu Donalda Trumpa s Putinem nevzešel nástin skutečného řešení ruské války na Ukrajině, míní vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je vyvíjení diplomatických kroků namístě, zároveň je ale důležité, aby byl dosažen důstojný mír pro Ukrajinu. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) považuje posun po telefonátu za velmi malý, nicméně i minulé dny podle něj ukázaly velkou turbulenci.
