Komerční prezentace Aktual.: 27.03.2025 17:38
Paříž – Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Po dnešním pařížském summitu asi tří desítek zemí podporujících bránící se Kyjev to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody. Končící německý kancléř Olaf Scholz se k vyslání jednotek po schůzce opět postavil zdrženlivě.
Evropské země by měly pomoci zajistit ukrajinskou bezpečnost na moři, ve vzduchu a na zemi, řekl Macron podle agentur. Nepůjde ale podle něj o mírové jednotky; vojáci by měli být rozmístěni v několika strategických oblastech.
Plán vyslání vojáků evropských zemí na Ukrajinu vyvolal mnoho otázek a poskytl málo odpovědí, poznamenal po summitu v Paříži ukrajinský prezident Zelenskyj podle agentury AFP.
Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo v únoru 2022 a stále část ukrajinského území okupuje, odmítá jakoukoli přítomnost vojsk zemí NATO na ukrajinském území.
„Budeme připraveni zajistit, aby mírová dohoda fungovala v praxi, až bude dohodnuta její přesná podoba,“ řekl podle agentury Reuters Starmer. Dodal, že by se jednání podle jeho představ neměla táhnout dlouhé měsíce, ale být spíše záležitostí nejbližších týdnů.
Macron prohlásil, že mezi vůdci není jednomyslná podpora vyslání vojáků, k němuž se hodlají připojit jen některé země.
Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz se k možné mírové misi evropských vojáků na Ukrajině staví nadále zdráhavě. Po summitu podle agentury DPA prohlásil, že ve stávající chvíli není vůbec jasné, zda a v jaké podobě by vojenská mírová mise mohla působit. Poznamenal, že takováto mise není nyní tím aktuálním tématem. Podobně se vyjádřil i český premiér Petr Fiala, podle něhož by se evropské země měly nyní soustředit na podporu ukrajinské armády.
Summit vedoucích představitelů téměř 30 zemí a šéfů NATO a Evropské unie se konal v klíčovém okamžiku více než tříleté války, kdy se zintenzivňuje diplomatické úsilí o zprostředkování příměří pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Boje na Ukrajině však pokračují. Než se lídři setkali v luxusních prostorách francouzského prezidentského paláce, útoky ruských dronů přes noc zranily více než 20 lidí a silné ostřelování dnes odpoledne zabilo jednoho člověka a v některých částech Chersonu vyřadilo elektřinu, uvedli ukrajinští představitelé.
Postoj USA vůči Rusku by měl být tvrdší, řekl po summitu v Paříži Zelenskyj
Ruský prezident Vladimir Putin chce vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl dnes na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Postoj Spojených států vůči Rusku by měl být tvrdší, myslí si Zelenskyj, který rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.
„V tomto ohledu musíme být zdrženliví, nesmíme být nervózní a nesmíme spěchat. Ale počkat, až bude nová verze dohody. Nepřál bych si, aby USA získaly dojem, že Ukrajina je proti,“ řekl k dohodě o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou Zelenskyj.
V projevu v Paříži ukrajinský prezident uvedl, že se nebojí žádného formátu jednání o ukončení tříleté války. Uvedl rovněž, že Ukrajina je připravena poskytnout USA důkazy o tom, že Rusko porušuje podmínky dojednaného 30denního příměří a očekává patřičnou reakci Washingtonu.
Putin před týdnem během telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem odmítl úplné 30denní příměří ve válce na Ukrajině, souhlasil však s pozastavením útoků na energetickou infrastrukturu.
Když Rusko odmítlo myšlenku úplného klidu zbraní, měly Spojené státy podle Zelenského na Rusy uvalit sankce, píše agentura Reuters. Ukrajina potřebuje pomoc USA k tomu, aby získala silnější pozici pro vyjednávání, řekl v Paříži ukrajinský prezident.
Politici, kteří se dnes sešli v Paříži, aby jednali o podpoře Ukrajiny, hovořili o možné roli OSN v případné dohodě o příměří s Ruskem, uvedl dnes úřad italské premiérky Giorgii Meloniové. „Během setkání lídři rovněž diskutovali o důležitosti účinného provádění a monitorování příměří, u něhož se v souladu s postojem italské vlády rýsuje možná role OSN,“ uvádí se v prohlášení.
Vedoucí představitelé některých zemí EU či Británie ve francouzské metropoli o další podpoře Ukrajiny čelící ruské agresi jednali téměř tři hodiny.
Podle Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Rušit sankce proti Rusku by byla chyba, shodli se evropští lídři
Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po pařížském summitu to prohlásili Macron, Starmer a Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku. Podle Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Svým přístupem dává podle lídrů evropských zemí najevo, že jeho cílem není dosáhnout míru, ale zbavit se omezení, která Evropa a USA zavedly v reakci na invazi zahájenou před více než třemi lety.
Podle Scholze bude čas mluvit o zrušení sankcí až ve chvíli, kdy se obě strany dohodnou na míru.
„K tomu je zatím bohužel stále velmi daleko,“ řekl podle agentury Reuters Scholz po schůzce.
Summit, který navázal na předchozí obdobná jednání v Paříži a Londýně, dal podle lídrů najevo jednotu zúčastněných zemí v další podpoře Ukrajiny. Macron, který schůzku svolal, si před ní telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a po jednání uvedl, že se s ním spojí znovu, aby jej informoval o výsledcích. Macron prohlásil, že Evropa musí být připravena na situaci, kdy Spojené státy nebudou zcela na její straně.
Trump opakuje, že zajištění ukrajinské obrany po mírové dohodě bude na evropských státech.
Podle diplomatického zdroje ČTK se při jednání politici shodovali na tom, že je potřeba koordinovat postup se Spojenými státy, i když zazněly i kritické hlasy k podobě mírových jednání, v nichž Rusko vznáší požadavky oddalující uzavření dohody. Trump evropské země k rozhovorům nepřibral.
K účasti „americké delegace na příští koordinační schůzce“ vyzvala po jednání v Paříži italská premiérka Giorgia Meloniová, píší agentury. Podle ní je důležité, aby zastavení útoků na energetickou infrastrukturu bylo rozšířeno „na civilní infrastrukturu jako jsou školy a nemocnice s cílem dosáhnout úplného příměří“. Italská premiérka patří mezi evropské politiky, kteří nejvíce podporují amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyhýbá se kritice jeho postojů a činů a zdůrazňuje význam bezpečnostních vazeb s USA.
Polský premiér Donald Tusk po summitu uvedl, že Evropa by měla najít jednotný přístup vůči Rusku i ve chvíli, kdy Maďarsko odmítá podporovat další tlak na Moskvu, což omezuje akceschopnost Evropské unie. Maďarský premiér Viktor Orbán stejně jako jeho slovenský protějšek Robert Fico se dnešního jednání nezúčastnili. Oba politici kritizují protiruské sankce a mají blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi.
