Rusko nese plnou zodpovědnost za nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, uvedla Severoatlantická aliance. Podle NATO takové chování ohrožuje životy, vyostřuje situaci a proto musí přestat. Velvyslanci členských zemí Aliance se setkali v Bruselu a společně s novým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA řešili páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonsko požádalo spojence o konzultace podle čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci.
Článek 4 Severoatlantické smlouvy předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země. Tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm dvanáct minut, než je zahnaly spojenecké stíhačky. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského chargé d’affaires, aby protestovalo.
Severoatlantická rada v úterý narušení estonského vzdušného prostoru odsoudila jako nebezpečné. „Reakce NATO byla rychlá a rozhodná. Byly vyslány spojenecké letouny, které letadla doprovodily z estonského vzdušného prostoru,“ uvedlo NATO v prohlášení.
Ruské letouny v Estonsku nebyly podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bezprostřední hrozbou, proto je alianční letouny jen doprovodily z estonského vzdušného prostoru.
Moskva podobně jako v jiných takových případech popírá, že by ruská vojenská letadla estonský vzdušný prostor narušila. Kreml naopak Estonsko obvinil z „přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace“.
Podle Aliance se ale jedná o „součást širšího vzorce stále nezodpovědnějšího chování Ruska“. Severoatlantická rada se v souvislosti s článkem 4 sešla již podruhé za dva týdny. Už 10. září velvyslanci při NATO debatovali v reakci na rozsáhlé narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony.
Polská pohraniční stráž později informovala o další provokaci v podobě nízkého přeletu dvou ruských stíhaček nad těžařskou plošinou polské firmy na Baltu. Několik dalších spojenců – včetně Finska, Lotyšska, Litvy, Norska a Rumunska – se přitom rovněž v nedávných dnech setkalo s narušením vzdušného prostoru ze strany Ruska.
Incidenty s drony a kyberútok na letiště
V pondělí přerušilo provoz kvůli dronům letiště v Kodani a v noci na úterý ze stejného důvodu i letiště v Oslu, o víkendu zasáhl evropská letiště kybernetický útok. V těchto případech úřady zatím nezveřejnily, kdo za incidenty stojí.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová ale spojila incident v Kodani s předchozími událostmi. „Je jasné, že to souvisí s událostmi, jejichž jsme byli svědky nedávno, dalšími dronovými útoky, narušeními vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ uvedla premiérka v prohlášení poskytnutém televizi TV2.
Kdo stojí za přeletem nad kodaňským terminálem, zatím není jasné, nelze ale vyloučit žádnou možnost, uvedla premiérka. Šéf operací dánské zpravodajské služby PET Flemming Drejer řekl, že drony patrně neměly na letiště přímo zaútočit, cílem ale podle něj bylo Dánsko vystrašit a otestovat, jak zareaguje.
Moskva svůj případný podíl na incidentu popřela. „Pokaždé slýcháme nepodložená obvinění,“ řekl k tomu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko přitom stojí za řadou sabotáží v Evropě z poslední doby, uvádějí úřady či zpravodajské služby řady evropských zemí. V Česku je Moskva podezřelá ze zapálení autobusů v Praze.
