Vývoj ruské invaze za poslední rok přinesl překvapivé zvraty a klíčové změny, které zásadně ovlivnily nejen samotný konflikt, ale i geopolitickou situaci v Evropě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza předpovídá, co čeká Ukrajinu v nadcházejících dvanácti měsících, a odhaduje, jaké jsou šance na vyjednávání o příměří.
Jak byste zhodnotil vývoj války na Ukrajině za poslední rok?
Musím začít pozitivně, protože Ukrajina si připsala několik důležitých úspěchů, které nejsou vždy dostatečně akcentovány. V námořní oblasti se jí podařilo udržet kontrolu nad západní částí Černého moře, což umožnilo zachovat obchodní koridor pro export surovin a obilí. To je obrovský úspěch, přestože Rusko deklarovalo ambice tuto oblast ovládnout.
Na pozemní frontě jsme na jaře očekávali velkou ruskou ofenzivu, která přišla, ale nenaplnila očekávání. Rusko plánovalo obklíčit Charkov, spojit údery na severu a jihu, ale neuspělo. Jeho jednotky se sice zlepšily v některých oblastech konvenční války, ale stále jim chybí klíčové schopnosti pro manévrovou válku. To je důvod, proč jejich ambice nedosáhly zamýšlených cílů.
Ale situace je složitá – Rusko tlačí dál a i přes obrovské ztráty postupuje především na Donbasu. Čeká nás těžká zima, především kvůli bitvě o města jako Pokrovsk a Myrnohrad, která mají strategický význam pro ukrajinské energetické zdroje.
Jak je na tom Rusko?
Lépe, než bychom si přáli. Jedním zásadním faktem, který je sice znám, ale není dostatečně zdůrazňován, je role severokorejské pomoci Rusku. Ta je naprosto klíčová. Aktuální intenzita bojů na Donbasu by byla těžko uskutečnitelná bez masivních dodávek severokorejské velkorážové munice, která proudí do Ruska v milionech kusů. Zajímavé je, že severokorejské granáty mají charakteristické tmavomodré zbarvení, což je dobře patrné na většině dostupných záběrů.
Tato munice nyní dominuje ruskému dělostřelectvu, které tradičně hraje klíčovou roli v podobných vojenských operacích, jaké aktuálně sledujeme na Donbasu. Je třeba zmínit, že ačkoliv je Rusko do určité míry vyčerpané, jak lidsky, tak materiálně, severokorejské dodávky tento nedostatek nahrazují.
Kromě materiální podpory poskytuje Severní Korea také lidské zdroje. Mluvíme o kontingentu čítajícím až dvanáct tisíc severokorejských vojáků, což je značná síla, která navzdory ztrátám může být průběžně doplňována. To umožňuje Rusku oddálit nutnost další mobilizační vlny, což je z hlediska vnitřní stability pro Kreml zásadní.
Dalším důležitým milníkem naopak pro Ukrajinu bylo povolení používat rakety dlouhého doletu k úderům v hloubi Ruska. I když je ještě brzy na definitivní hodnocení jejich dopadů, jak se podle vás tato změna projevila v taktice a strategii Ukrajiny? A jaký vliv to může mít na vývoj konfliktu v nadcházejících měsících?
Žádný zbraňový systém sám o sobě nerozhodne válku. Nicméně některé z nich jsou důležitější a jiné méně. Umožnění použití raket ATACMS, Storm Shadow a SCALP znamená pro Ukrajinu především psychologickou pomoc. Zároveň jde i o faktickou podporu, nicméně tato změna sama o sobě válku nevyhraje ani zásadně nezmění její průběh.
Jaká je tedy skutečná efektivita ukrajinských útoků těmito raketami?
Je důležité si uvědomit, že zmiňované povolení bylo reakcí na to, že Severní Korea poslala na Ukrajinu dvanáct tisíc vojáků. Pokud by Polsko učinilo totéž, Kreml by reagoval silně. Tento krok je tak odpovědí na akce Ruska a KLDR a je zcela legitimní.
Rakety mají být primárně použity v okolí Kurské oblasti, což je považováno za správný krok, protože to posiluje morálku Ukrajiny i Západu a poskytuje Kyjevu vyjednávací pozici pro případné mírové rozhovory v příštím roce. Využití raket narušuje klíčová ruská logistická centra, velitelská stanoviště a shromaždiště vojsk, což zpomaluje postup ruských sil. Tím Ukrajina ztěžuje Rusku opětovné dobytí Kurské oblasti. Ostatně, vzpomeňte si, že prezident Vladimir Putin vyhlásil za cíl, že Kurská oblast musí být zpátky připojena k Rusku na začátku října. Ale už je konec roku.
Takže se ruské cíle nenaplňují…
Minimálně ne tak, jak by Rusové chtěli.
Příchod nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy nepochybně změní dynamiku konfliktu v příštím roce. Jak?
Domnívám se, že poslední rok zažíváme bohužel spíše jakousi agonii v tom smyslu, že Ukrajině je dodáváno dostatek zbraní tak, aby se byla schopna bránit, ale u toho velmi krvácí a není schopna povahu války otočit. Trumpova administrativa by to mohla změnit, ale ne nutně ve prospěch Kyjeva. Mění se dynamika konfliktu, a to i díky boji o Kurskou oblast, kde obě strany chtějí získat co nejvíce před nadcházejícími jednáními, která se mohou objevit příští rok.
Pokud se podíváme na Trumpovy signály, domnívám se, že přijde dvojkolejné řešení: Trump osloví Putina, aby ukončil boje. Pokud Putin nebo Zelenskyj odmítnou, Trump bude moderovat konflikt dodávkami zbraní – buď je Ukrajině dá, nebo je zadrží. Nicméně i přes Trumpovy všelijaké sliby se musíme připravit na variantu, že se konflikt dál potáhne.
Video: Osa zla teď tahá za kratší konec, říká ukrajinista (17. 12. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – David Svoboda (výstřižek) | Video: Tým Spotlight
