Od začátku své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišlo Rusko v bojích už o více než milion mužů. Vyplývá to z údajů ukrajinské armády, které zahrnují padlé i raněné. Ukrajinským datům se blíží i některé další odhady, například čísla zveřejněná NATO, Velkou Británií či analytiky. Rusku se ale daří ztráty doplňovat.
Rusové své ztráty oficiálně nezveřejňují. Moskva otevřeně potvrdila jen šest tisíc mrtvých, zatímco podle tvrzení analytika Jana Matvejeva z prosince 2023 připustil sám ruský vůdce Vladimir Putin ztráty přes 360 tisíc vojáků.
Náměstkyně ministra obrany pak loni přiznala 48 tisíc žádostí o DNA od příbuzných pohřešovaných vojáků. Společný projekt BBC a ruského opozičního média Mediazona letos v květnu potvrdil přes 108 a půl tisíce padlých Rusů. Všechny tyto údaje jsou ale hluboko pod odhady Kyjeva i jeho západních spojenců.
Ukrajinský armádní generální štáb, který aktualizuje statistiky ruských ztrát každý den, píše, že ztráty ruských vojáků – počítaje v to padlé, zraněné či jinak vyřazené z boje – už přesáhly jeden milion.
Ukrajinským číslům se blíží informace britské vojenské rozvědky, která začátkem května odhadla ruské ztráty na pravděpodobně 950 tisíc padlých a zraněných.
Také Severoatlantická aliance došla k podobným číslům, když o měsíc dříve odhadovala ruské ztráty na devět set tisíc, z toho 250 tisíc padlých. Mezi zraněnými pak je mnoho doživotně zmrzačených kvůli špatné lékařské péči, dodalo NATO.
Americká čísla
Nižší odhady uváděl v dubnu americký generál Christopher Cavoli, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel sil NATO v Evropě. Ruská armáda podle jeho tehdejšího vyjádření utrpěla ztráty ve výši 790 tisíc.
Jak ale upozornil web The National Interest, Cavoli hovořil výhradně o „ruské armádě,“ která „nesla hlavní tíhu boje“.
Jeho čísla tak nemusejí zahrnovat ztráty z řad dalších složek ruských ozbrojených sil, žoldnéřů z Wagnerovy skupiny či Moskvou koordinovaných sil na ukrajinském Donbasu. Cavoli také nezmínil ztráty Severokorejců bojujících po boku Ruska v Kurské oblasti. Skutečné ruské ztráty se tak mohou blížit ukrajinským odhadům, dodal web.
Zvláštní americký vyslanec pro Rusko a Ukrajinu Keith Kellogg na konci května prohlásil, že Spojené státy odhadují celkové bojové ztráty z války – ruské i ukrajinské – na 1,2 milionu, aniž by upřesnil, kolik ztrát připadá na jednu či druhou stranu konfliktu.
Americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia pak začátkem června vyčíslilo vojenské ztráty obou států na téměř 1,4 milionu, počítaje v to padlé i raněné. Ruské ztráty odhadlo na více než 950 tisíc, z toho 250 mrtvých, a ukrajinské na 400 tisíc, z toho je podle něj šedesát až sto tisíc mrtvých.
Rusko má pořád kde brát
Navzdory těmto ztrátám má ale Rusko pořád kde brát. Jak v dubnu upozornilo NATO, ruská armáda sice nadále ztrácí denně kolem tisíce lidí, počítaje v to mrtvé i raněné, ale tempo náboru nových sil je stále v souladu s těmito ztrátami.
„Postup ruských vojsk na Ukrajině se zpomaluje, jejich ztráty rostou, ale ruské úřady jsou připraveny i nadále tolerovat velké ztráty výměnou za pomalý postup,“ citovala stanice Deutsche Welle (DW) nejmenovaného představitele Aliance, který se nedomnívá, že by ruská společnost dospěla do bodu, kdy už není připravena se s tím smířit.
Podle amerického generála Cavoliho je ruská armáda nyní větší než na začátku plnohodnotné války. Navzdory těžkým ztrátám pokračuje ruské vojenské velení v opotřebovací válce, v níž mění své muže za ukrajinské území. „Ruští velitelé stále kladou důraz na kvantitu a masu před dovednostmi a operační prozíravostí,“ říká Cavoli.
Cavoli už loni v listopadu upozornil, že Rusko nahradilo své těžké ztráty na bojišti rychleji, než se očekávalo. Tehdy mluvil o tom, že ruská armáda je o patnáct procent větší než v únoru 2022 a že Moskva navýšila počet svých vojáků v první linii z 360 tisíc na 470 tisíc.
„Ruská armáda se vrátila do původního stavu,“ řekl tehdy senátnímu výboru pro ozbrojené síly. „Mají určité mezery, které tato válka způsobila, ale jejich celková kapacita je stále velmi významná, a hodlají ji navýšit,“ dodal.
Vysoké platy pro smluvní vojáky
Navzdory obětem se Rusku daří udržet tempo operací tím, že se spoléhá na propracovaný náborový systém mobilizovaných záloh, dobrovolníků, soukromých žoldáků, a dokonce i vězňů, plus pravidelných jednotek, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Rusové od začátku své plnohodnotné invaze v únoru 2022 mobilizovali 1,3 milionu lidí z celkových 145 milionů obyvatel federace, uvedl koncem května šéf Služby zahraniční rozvědky Ukrajiny (SZRU) Oleh Ivaščenko.
„Mobilizační potenciál je 25 milionů lidí. Jsou to ti, kteří disponují příslušnými vojenskými nebo příbuznými specializacemi,“ řekl Ivaščenko a dodal, že pouze tři miliony lidí jsou skutečně připraveny k bojovým operacím.
Vysoké mzdy a benefity vedou k neustálému přílivu mužů posílaných do bitvy, dodává RFE/RL. Podle zprávy pro americký Kongres z letošního května mohou platy smluvních vojáků dosahovat několikanásobku průměrné ruské měsíční mzdy (včetně náborových bonusů, které údajně dosahují až 22násobku měsíční mzdy), stejně tak dodatečné platby v případě úmrtí nebo zranění vojáků.
Od konce roku 2024 navíc regionální úřady zvýšily jednorázové náborové bonusy a přibylo i reklamních kampaní s cílem přilákat nové rekruty. Tato opatření mohou podle zprávy naznačovat potíže s náborem.
Náboráři dělají razie nebo si pro lidi přijdou domů
Také některé další zdroje uvádějí, že se Rusům nedaří doplňovat stavy tak rychle, jak by si úřady přály.
Například ruský opoziční web Važnyje Istorii v květnu napsal, že podle ruského ministra obrany Andreje Bělousova podepsalo kontrakty s armádou loni 427 tisíc mužů a podle místopředsedy Bezpečnostní rady Dmitrije Medvěděva dokonce 450 tisíc, nicméně z analýzy výdajů federálního rozpočtu vyplývá, že mohlo jít maximálně o 407 tisíc smluv.
Web uvádí, že tempo náboru loni ve srovnání s předchozím rokem zpomalilo a že nadále klesá i letos. Zatímco Putin tvrdí, že kontrakty nyní podepisuje osmnáct set lidí denně, podle německého výzkumníka Janise Klugeho je to zhruba tisícovka, dodává web.
Moskva vyvíjí tlak na regiony, aby splnily kvóty pro nové dobrovolníky, píše RFE/RL. V regionech tak třeba dochází k raziím proti migrantům, kteří pak končí v náborových centrech. Mezi další formy nátlaku, jenž míří i proti brancům v rámci odvodů, patří podle aktivistů návštěvy přímo u lidí doma či čekání před jejich byty. Úřady také ignorují zdravotní důvody, které by za normálních okolností od vojenské služby osvobozovaly.
Odvody týkající se mužů od osmnácti do třiceti let se konají dvakrát ročně, doplňuje RFE/RL. Putin na konci března nařídil získat 160 tisíc branců, což výrazně překračuje předchozí náborové cíle.
Branci v bojích
Ruský zákon sice zakazuje brancům – tedy zpravidla mužům kolem osmnácti let, kteří absolvují jeden rok povinné vojenské služby – sloužit v bojových zónách. Také Putin opakovaně slíbil, že branci nebudou posíláni do bojů.
Branci však mohou však být naverbováni k plnění úkolů v týlu, jako jsou logistické nebo stavební práce mimo aktivní bojové zóny, píše RFE/RL.
Stanice také upozorňuje na případy, kdy byli branci přesvědčeni – či donuceni – k podpisu plnohodnotných dobrovolnických bojových smluv po pouhých čtyřech měsících základního výcviku. Podle aktivistů a právníků tito mladí muži často ani zcela nechápou, co podepisují. Příbuzní některých branců, kteří skončili v bojových zónách, navíc tvrdí, že jejich synové ani žádné kontrakty nepodepsali.
Ruský web Vjorstka napsal, že loni v srpnu a v září zahynulo v bojích v Kurské oblasti nejméně pětadvacet ruských branců. Kvůli chaosu a nedostatku koordinace v prvních dnech ukrajinského vpádu do oblasti byly zajaty nebo pohřešovány desítky ruských branců, dodal web.
Už začátkem loňského srpna, tedy ještě předtím, než ukrajinské ozbrojené síly vpadly do Kurské oblasti, zemřelo v ruské válce na Ukrajině nejméně 159 ruských branců, informovala BBC. Jde o údaj získaný na základě otevřených zdrojů, a skutečný počet mrtvých ruských branců tak bude pravděpodobně vyšší, dodala stanice.
Nábory v zahraničí či na okupované Ukrajině
Kromě vojáků pravidelné armády, smluvních rekrutů či branců z Ruska končí na frontě i rekruti ze zahraničí. Web Važnyje Istorii identifikoval patnáct set takových bojovníků z osmačtyřiceti zemí, přičemž nejvíce, přes šest set, jich pocházelo z Nepálu.
Tato čísla ale nebudou rozhodně konečná a skutečný počet zahraničních rekrutů bude mnohem vyšší. Například stanice CNN uvedla už loni v únoru, že jen Nepálců Rusové naverbovali patnáct tisíc.
Rusové verbují i obyvatele okupovaných ukrajinských oblastí, často proti jejich vůli. „Známe případy, kdy byli odvedení, neozbrojení muži postaveni před pravidelnou armádu, čímž se stali prvními, kdo byli napadeni. Toto se v roce 2022 praktikovalo masově,“ řekla stanici DW Olga Skrypnyková, vedoucí Krymské lidskoprávní skupiny.
Část rekrutů tvoří také lidé s kriminální minulostí. Od začátku plnohodnotné pozemní invaze v únoru 2022 do konce loňského listopadu naverbovala Moskva 140 tisíc až 180 tisíc lidí s kriminální minulostí, uvedla v lednu ukrajinská SZRU.
Zástupce velitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadym Skibitskyj v březnu uvedl, že patnáct procent ruských rekrutů v roce 2024 tvořily osoby vyšetřované v trestním řízení, osoby ve vězení nebo osoby odpykávající si podmíněný trest odnětí svobody, a že toto číslo se v roce 2025 zvýší na zhruba třicet procent.
Současné ztráty Rusko doplňovat zvládá
Podle Skibického také Rusko nemá problémy s personálním obsazením vojsk a doplňováním ztrát. Letos v lednu podle něj splnilo své náborové plány na 107 procent.
Skibitskyj míní, že pokud bude současné tempo útočných operací a ztrát pokračovat, náborové plány pro rok 2025 „hlavně“ umožní ruskému vojenskému velení nahradit ztráty na bojišti.
Ruské úřady tak pravděpodobně v blízké budoucnosti nevygenerují dostatek sil k výraznému zvýšení tempa ruských útočných operací na Ukrajině, dodal Institut pro studium války (ISW).
Jak však připomněl analytický web War on the Rocks (WotR), z dlouhodobého hlediska má Rusko ve srovnání s Ukrajinou nespornou populační výhodu. Má téměř čtyřikrát více obyvatel a zhruba 18,9 milionů mužů ve věku 20–39 let, zatímco Ukrajina má v tomto věku jen pět milionů mužů. Rusko tak může ztratit třikrát více vojáků než Ukrajina, a přitom utrpět relativně méně.
Podle prognóz Populační divize OSN sice bude mít Rusko do roku 2035 zhruba o 1,22 až 3,58 milionu mužů v odvodovém věku méně než v roce 2025. I spodní hranice prognózy pro rok 2035 však nechává celkovou populaci ruských mužů ve věku 20 až 44 let na 20,1 milionu – což je více než polovina celkové populace Ukrajiny v roce 2023, píše WotR.
