Moskva nepolevuje v útocích na ukrajinská města, pociťuje to například Dobropillja. Nyní odtud za velmi riskantních podmínek ukrajinští dobrovolníci evakuují obyvatele. Kyjev a Washington zatím nevzdávají přípravy summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Američané také doufají, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese.

Dobrovolníci se vřítí stotřicetikilometrovou rychlostí do města Dobropillja, které je blízko frontové linie. V úkrytu zkontrolují, jestli se v okolí nepohybují nepřátelské drony. Za zvuků palby se přesunou k domům, které obyvatelé chtějí opustit. Loučení s domovem bývá těžké. Nebezpečí ale stoupá každou vteřinou.

Navzdory nedávnému summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce a vyjadřované ochotě Moskvy k mírovým jednáním, Rusko ostřelování ukrajinských cílů zintenzivnilo. Jeho armáda se snaží posouvat frontovou linii, jeho drony a rakety dál míří na ukrajinská města.

„Rusko se snaží narušit naše přípravy na zimu a útočí na naši energetickou infrastrukturu,“ řekl Zelenskyj.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg v pondělí prohlásil v Kyjevě, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení více než tříleté války Ruska proti Ukrajině. Doufají podle něj, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese. Uvedla to agentura AP a dodala, že nedostatek pokroku živí pochybnosti ohledně mírového urovnání v dohledné době.

Kyjev si chce od spojenců zajistit nejméně miliardu dolarů měsíčně (téměř 21 miliard korun) na nákup amerických zbraní. Ukrajinský prezident to uvedl při návštěvě norského premiéra Jonase Gahra Störeho, který mu na příští rok slíbil 8,45 miliardy dolarů (asi 177, 4 miliardy korun). Německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil pak v Kyjevě řekl, že Německo zachová vojenskou pomoc Ukrajině ve výši devíti miliard eur ročně (asi 221 miliard korun). Zhruba polovina z celkové německé pomoci – 25 z 50 miliard eur – je vynakládána na ukrajinské uprchlíky, poznamenala agentura AFP s odvoláním na údaje německého ministerstva financí.

Zelenskyj opakuje svou připravenost s Kremlem jednat. Za dohodu požaduje dostatečné bezpečnostní záruky. Podle Ruska by je zajišťovalo pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, pokud Ukrajina přistoupí na podmínky z Istanbulu 2022. „Ručitelé by zaštiťovali bezpečnost Ukrajiny, která musí být neutrální, nesmí být členem žádného vojenského bloku a nesmí vlastnit jaderné zbraně,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Vyhýbavé odpovědi Moskvy, častá změna názorů Donalda Trumpa a hlavně stále silnější ruské útoky na ukrajinská města jsou faktory, které zesilují v Ukrajincích pochyby, že se Putin skutečně sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pro drtivou většinu společnosti jsou požadavky Kremlu stále naprosto nepřijatelné. „Opakují nám to lidé ve velkých městech i u frontové linie,“ řekla zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

A potvrzují to i čísla. Podle posledního průzkumu kyjevského sociologického ústavu s ruskými mírovými návrhy nesouhlasí 76 procent obyvatel.

Americká vláda přesto věří, že dosáhla v jednáních o míru pokroku a že ruský vůdce udělal několik ústupků. „Ve skutečnosti byli ochotni upravit některé své základní požadavky. Mluvili o tom, co by bylo nutné k ukončení války,“ řekl americký viceprezident JD Vance.

Kyjev a Washington zatím přípravy summitu Zelenskyj–Putin nevzdávají. Současně budou tento týden znovu řešit i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Podíl.