Aktual.: 7.07.2025 16:00
Kyjev/Moskva – Desítky raněných i oběť na životě si vyžádaly nálety dronů, které Rusko během noci vyslalo proti Charkovu na východě Ukrajiny. Druhé největší ukrajinské město zasáhlo deset dronů, které zranily přinejmenším 66 lidí, včetně šesti dětí. Je i oběť na životě, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov s tím, že tato čísla se ustavičně mění, protože lidé nadále vyhledávají lékařskou pomoc. V nemocnici podlehla zraněním 34letá žena, zasažená během náletu dronů, upřesnila prokuratura.
Další dvě desítky raněných si vyžádal útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl server BBC News s odvoláním na záchranáře. Po nočním útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty.
Charkov leží na severovýchodě Ukrajiny nedaleko hranice s Ruskem a ruská armáda na město útočí prakticky každou noc. Starosta města Ihor Terechov v noci průběžně aktualizoval počty zraněných po náletu útočných dronů na několik čtvrtí. Poškozená je školka nebo obytné domy, vyplývá z hlášení úřadů.
Dopoledne se Charkov stal terčem dalšího útoku. „Evidujeme škody na obytných domech, hospodářských budovách, dopravní infrastruktuře, hoří auta,“ uvedl na telegramu Terechov. Jeden z dronů přímo zasáhl dvoupodlažní obytný dům. Syněhubov informoval o 11 zraněných.
V Sumské oblasti rovněž na severovýchodě země v důsledku ruského útoku už v neděli odpoledne zahynuli dva lidé a další dva utrpěli zranění, uvedla DSNS. Asi 20 domů bylo poničených. Na Sumskou oblast Rusko v posledních měsících zesílilo tlak a dobylo několik vesnic v pohraničí.
Dopoledne Rusko zaútočilo na Záporoží. Šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov na telegramu zveřejnil video následků úderu, po kterém se lidé sbíhali k zasaženému místu. Některé rodinné domky hořely, jiné byly různě poškozené, na ulici ležely kusy suti. Zasažena byla také budova univerzity, z její střechy se valil černý dým.
Ukrajinské pozemní síly podle médií informovaly, že v Charkově dron zasáhl budovu, v níž se nachází armádní náborové středisko, a zasaženo bylo i okolí tohoto střediska v Záporoží. Mezi zraněnými jsou podle médií i vojáci ze strážní jednotky.
V Oděse na jihu Ukrajiny, která je důležitým přístavem pro vývoz ukrajinských zemědělských produktů, jsou po ruském útoku hlášeny škody na garážích, na administrativní budově v prostoru čerpací stanice nebo stavebních buňkách. Zničené jsou osobní a nákladní automobily.
Materiální škody způsobily ruské drony také v Kyjevě, nikomu se ale nic nestalo, informoval starosta města Vitalij Kličko podle ruskojazyčného servisu BBC. Trosky sestřelených bezpilotních letounů poničily například fasádu administrativní budovy nebo teplárenskou infrastrukturu. Asi 500 budov zůstalo bez dodávek teplé vody.
Rusko, které proti sousední zemi vede válku téměř čtyři a půl roku, se ke sdělením ukrajinských úřadů nevyjádřilo. Obě strany konfliktu odmítají, že by útočily na civilisty. Těch ale přišly o život tisíce, v drtivé většině na Ukrajině. Rusko zahájilo vojenskou invazi do sousední země v únoru 2022.
Podle ukrajinského letectva Rusko nyní k nočním útokům použilo čtyři řízené střely a 101 útočných dronů a jejich atrap. Protivzdušná obrana 75 bezpilotních letounů zneškodnila.
Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila celkem 90 ukrajinských dronů, z toho osm v Moskevské oblasti nebo tři v Leningradské oblasti, v níž leží Petrohrad, druhé největší ruské město. Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Kranozavodsku severovýchodě od Moskvy informovali o tom, že terčem útoku se stal tamní chemický závod. Úřady se k tomu nevyjádřily, podotýká Astra. Továrna se podle ní specializuje na výrobu prostředků pro ochranu letounů nebo protiteroristického vybavení na zakázku pro ruské silové složky. Je součástí státního zbrojařského konglomerátu Rostech.
Útok potvrdil šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko, podle kterého je tento podnik vyrábějící výbušniny, munici a součásti raket součástí zásobovacího řetězce ruské armády.
Ukrajinské drony dnes zasáhly také Ilskou rafinerii u Krasnodaru na jihozápadě Ruska, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Zásah podle serveru potvrdila také místní média. Jedna z největších ruských rafinerií se podle Kyjeva bezprostředně podílí na válce Ruska proti Ukrajině, trvající čtvrtým rokem.
Rusko tvrdí, že dobylo první vesnici v Dněpropetrovské oblasti
Moskva – Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho armáda dobyla první obec v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, informuje agentura TASS. Tvrzení nelze nezávisle ověřit. Ukrajina se k němu dnes nevyjádřila. Vesnice leží na východě regionu u administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko kontroluje.
Ruské ministerstvo uvedlo, že vojáci z uskupení vojsk Střed po „osvobození“ Dačného úspěšně vedou bojové operace proti ukrajinským vojákům a berou je do zajetí. Za „osvobození“ Moskva označuje dobytí nějakého místa na ukrajinském území.
O postupu ruské armády na tomto úseku fronty v Doněcké oblasti už o víkendu informoval projekt DeepState považovaný za blízký ukrajinské armádě. Ukrajinské námořnictvo v neděli na facebooku nicméně zveřejnilo video, na kterém příslušníci 37. samostatné brigády námořní pěchoty vyvěšují v Dačném svoji vlajku. „Dačne, to je Ukrajina,“ píše se v příspěvku.
Ruští váleční blogeři o dobytí Dačného ruskou armádou informovali už před týdnem, jejich tvrzení tehdy nepotvrdila ukrajinská strana ani ministerstvo obrany v Moskvě.
Agentura AFP připomíná, že Dněpropetrovská oblast a hlavně její metropole Dnipro je cílem neustávajících útoků od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Jde o důležitý těžařský a průmyslový region Ukrajiny a případný postup Ruska do hloubi tohoto území by měl závažný dopad na chřadnoucí ekonomiku Ukrajiny i její armádu.
Ruské ministerstvo dnes informovalo také o ovládnutí Bezsalivky v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Vesnice leží v bezprostřední blízkosti hranice s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden šéfovi Bílému domu Donaldu Trumpovi během společného telefonátu řekl, že se Moskva nevzdá cílů své čtvrtým rokem trvající války proti Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Za základní příčiny války Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Podle Ukrajiny a jejích evropských spojenců jde ovšem jen o falešnou záminku pro vedení dobyvačné války. Putin také Trumpovi řekl, že má zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu.
