Aktualizace: 22.02.2024 18:52

Moskva – Téměř 20.000 zatčení, 848 trestně stíhaných lidí a 267 uvězněných je bilance dvou let potlačování protiválečných protestů v Rusku, uvedl dnes portál OVD-Info, který se specializuje na monitorování policejních zásahů. Součástí potlačování vnitroruského odporu proti válce, rozpoutané prezidentem Vladimirem Putinem proti Ukrajině, jsou také „pravidelně objevující se zákony odporující zdravému rozumu a ústavě“.

Krátce po vpádu ruských vojsk do sousední země v únoru 2022 přijali ruští zákonodárci ustanovení, které hrozí až 15 lety vězení za šíření „lží“ o ozbrojených silách. Za „lživé“ označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací války proti Ukrajině.

Z 19.855 zatčení za protiválečný postoj se největší část odehrála hned po invazi a následně po vyhlášení částečné mobilizace předloni v září k doplnění ztrát invazních sil. Největší část zatčení připadá na Moskvu (9086), Petrohrad (5475) a Novosibirskou oblast (551).

OVD-Info se v prvním válečném roce dozvěděl o trestním stíhání 489 odpůrců války, loni o dalších 342 a o nových 15 začátkem letošního roku. Celkem se portál dozvěděl o 848 trestně stíhaných lidech. Pětinu z nich (170) tvoří ženy.

V „předválečném“ roce 2021 počet stíhaných z politických důvodů činil 473, zatímco v roce 2022 to již bylo 732. Skoro dvě třetiny trestních stíhání z politických důvodů připadlo na protiválečné případy.

Přinejmenším 267 lidí skončilo za mřížemi. 13 lidí si již odpykalo trest odnětí svobody.

Protiválečně naladění Rusové jsou nejčastěji stíháni za aktivity na internetu, tedy za videa, příspěvky a komentáře na sociálních sítích. Následují různé akce umožňující vyjádřit odpor k válce nejen ve virtuální realitě, od ničení „vlasteneckých symbolů“ na podporu války přes protiválečné nápisy až po zapalování vojenských správ. Zadržení účastníci protiválečných protestů jsou často obviňováni z násilí proti policistům. A za vyjádření schvalující protiválečná vystoupení často hrozí obvinění ze „schvalování terorismu“, popřípadě z veřejného vyzývání k protistátní činnosti, k rehabilitaci nacismu či diskreditace ozbrojených sil.

Průměrná délka soudy udělených trestů vzrostla z 36 měsíců v roce 2022 na 70 měsíců v loňském roce. Loni nejčastěji soudy udělovaly tresty sahající od čtyř po sedm let odnětí svobody, vyskytly se však i případy odsouzení i na více než deset let.

Za protesty proti válce úřady v ruské obdobě správního řízení podle serveru Mediazona otevřely během dvou válečných let celkem 8696 případů, ale jejich počet loni prudce klesl vzhledem k tomu, že se žádné velké protiválečné protesty nekonaly a podobné stíhání za publikace na internetu a sociálních sítích vyžaduje příliš mnoho práce s identifikací podezřelých, shromážděním důkazů a znaleckých posudků.

OVD-Info zmiňuje i 231 případů mimosoudního pronásledování, sahajícího od donucení k veřejnému pokání přes propuštění z práce až po zabavení či zničení majetku. Přibylo také cenzury, přidělování nálepek „cizích agentů“ či zařazení na černou listinu „nežádoucích organizací“.

Podíl.