Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě řekl, že myšlenku na příměří s Ukrajinou Rusko podporuje, ale o některých záležitostech je třeba diskutovat. Avizoval také, že brzy zavolá prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Uniklý dokument připravený pro Kreml přitom naznačuje, že Rusové ve svých požadavcích žádnými troškaři nebudou.
Samotný dokument získala nejmenovaná evropská zpravodajská služba a možnost nahlédnout do něj měli novináři z amerického listu The Washington Post. Autorem textu má být institut se sídlem v Moskvě blízký ruské tajné Federální bezpečnostní službě (FSB) a jde o jakýsi návod pro Kreml, jak by měli Rusové při mírových jednáních postupovat. Připraven byl prý před jednáním mezi Ruskem a Spojenými státy v saúdskoarabském Rijádu, které se uskutečnilo 18. února.
Podle deníku The Washington Post psaní dokazuje, že Rusové budou mít maximalistické požadavky. Odmítat mají například jakýkoli plán na vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. To ostatně svými slovy tento týden potvrdil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„(Francouzský prezident) Emmanuel Macron říká, že mírové síly by válku zastavily a mohly by být rozmístěny během měsíce. To není nic, o čem bychom říkali, že je to potřeba pro konec války, kterou proti nám vede Západ prostřednictvím Ukrajinců s přímou participací jejich ozbrojených sil. Případná přítomnost vojáků NATO pod jakoukoli vlajkou na Ukrajině je nebezpečím,“ konstatoval s tím, že Rusové něco takového za žádných podmínek nepřijmou.
Ruské požadavky dále mají zahrnovat i trvání na uznání suverenity Ruska nad ukrajinskými územími, kterých se Rusové během invaze zmocnili. Jinak prý hrozí obnovení války třeba po příštích prezidentských volbách v USA v roce 2028. Přát si mají rovněž vytvoření nárazníkové zóny na severovýchodě Ukrajiny na hranici s ruskými regiony, jako je Brjansk a Belgorod, a také demilitarizované zóny na jihu Ukrajiny poblíž poloostrova Krym. Ten Rusko v roce 2014 anektovalo. Kreml by pak prý rovněž v čele Ukrajiny rád viděl někoho jiného než Volodymyra Zelenského.
Rusové přitom podle amerického listu – aby byli v lepší vyjednávací pozici – spoléhají na zvýšení napětí mezi USA a Čínou a zároveň USA a Evropskou unií. Oboje se již děje. Začátkem března Američané obvinili Čínu, že vyváží přísady používané pro výrobu opioidu fentanylu a uvalili cla na dovoz z Číny. Ta obvinění odmítla, kontruje, že ji USA vydírají, a zavedla odvetná cla. Důvěra mezi USA a Evropou je pak pošramocena tím, že Trumpova administrativa od svého nástupu již několikrát neváhala Evropany tvrdě zkritizovat.
Sami Rusové by naopak měli pracovat na obnovení vztahů s USA. To, že nejde o nic nerealistického, dokazují jak slova Trumpa, tak i Putina a dalších vysoce postavených představitelů obou zemí. Například Trumpův poradce pro Ukrajinu Keith Kellogg minulý týden uvedl, že na ose mezi Moskvou a Washingtonem je potřeba „reset“.
Dokument připravený pro Kreml pak dle listu The Washington Post dále navrhuje, aby Rusko souhlasilo s neumisťováním svých balistických raket středního doletu Orešnik v Bělorusku na hranici s Evropskou unií, zatímco Spojené státy by na oplátku souhlasily s neumisťováním nových raketových systémů v Evropě. Navrhuje prý také, aby Rusko zastavilo dodávky zbraní do zemí považovaných za „nepřátelské“ Spojeným státům, přičemž na oplátku by Američané přestali vyzbrojovat Ukrajinu.
„Putin se bude ukazovat jako skutečný, opravdový přítel Donalda Trumpa, který mu zcela rozumí,“ řekl americkému listu bývalý ruský diplomat Boris Bondarev. „Notičky“ jsou již připraveny.
Video: Ruský prezident navštívil Kurskou oblast (13. 3. 2025)
Ruský prezident Putin navštívil Kurskou oblast | Video: Reuters
