Přes 210 miliard eur. Tolik ruského majetku je zmrazeno na účtech společnosti Euroclear, která se zabývá vypořádáním cenných papírů a poskytovala v minulosti finanční služby ruské vládě a ruským firmám.
Politici Evropské unie řeší, jak tyto miliardy Rusku definitivně zabavit a předat je Ukrajině. Ať už na zbraně, nebo na ekonomickou obnovu země. Podle deníku Financial Times je tento krok blíže, protože jej začaly podporovat Francie a Německo.
Společnost Euroclear sídlící v Bruselu je globálním finančním hráčem. Belgická federální vláda vlastní přibližně dvanáct procent akcií společnosti. Podíly drží i belgické banky a vláda. Celková aktiva firmy Euroclear činí skoro 33 bilionů eur.
Skupina poslanců z parlamentů evropských zemí nebo Evropského parlamentu chce proces předání zmrazených ruských aktiv Ukrajině urychlit a obrátila se otevřeným dopisem na belgického krále Filipa. Pětašedesátiletý monarcha totiž může rozhodnout o uvolnění peněz na základě zákona o možnosti zakázat přesun financí z Belgie do zahraničí, přijatého v roce 1944. Dopis zveřejnil na sociální síti X lotyšský politik Rihards Kols.
O nakládání se zmrazenými aktivy musí rozhodnout belgická vláda a král rozhodnutí musí podepsat. Signatáři dopisu, mezi kterými jsou i český senátor Pavel Fischer (za TOP 09) a český europoslanec Oldřich Krutílek (ODS), vyzvali krále, aby veřejně podpořil konfiskaci ruského majetku „v této chvíli, důležité pro evropskou bezpečnost“. „Belgie musí ukázat, že nejsou prázdná slova,“ uvádějí signatáři, mezi kterými jsou například také opoziční poslanci maďarského parlamentu nebo místopředseda Evropského parlamentu Slovák Martin Hojsík, zvolený za stranu Progresivní Slovensko.
O tom, že možný přesun ruských aktiv Ukrajině může mít v rukou belgický král, informoval už v lednu deník Financial Times. Nápad využít belgický zákon z roku 1944 se v Bruselu objevil poté, co Maďarsko pohrozilo, že konfiskaci ruského majetku zablokuje. Maďarský premiér Viktor Orbán v EU prosazuje konec protiruských sankcí a opakovaně se ze všech evropských politiků nejkritičtěji vyjadřuje k pomoci Ukrajině.
Na čtvrteční summit evropských lídrů do Bruselu přijel také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a král Filip mu udělil audienci v královském paláci. Oba muži se už setkali loni v květnu. Belgický monarcha, který na trůnu nahradil svého otce v roce 2013, obvykle politické záležitosti nekomentuje, ale loni v Evropském parlamentu vyzval Evropu k boji za demokracii proti rostoucímu nebezpečí autoritářství.
Zatímco Velká Británie, Francie a Německo jsou nakloněné konfiskaci a předání více než 200 miliard eur Ukrajině, Evropská centrální banka je proti. Argumentuje tím, že rozhodnutí může odradit zahraniční investory od působení v Evropské unii a vést k finanční nestabilitě. Z členských zemí je k návrhu zdrženlivá také Itálie, která se obává odvetné konfiskace majetku svých firem v Rusku.
Nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle televize MSNBC počítá s tím, že v rámci mírové dohody o ukončení války by se minimálně část ruských aktiv, zmrazených ve světě, vrátila Rusku.
Video: Trump chce rychlý a tvrdý „win“. Američany zřejmě čeká velká deziluze, říká Bahenský
Spotlight Aktuálně.cz – Vojtěch Bahenský. | Video: Tým Spotlight
