Mohutné útoky Moskvy na Ukrajinu neutichají, roste i intenzita výhrůžek Vladimíra Putina, který snížil práh pro použití jaderných zbraní. “Pokud se riziko zvyšuje nebo udržuje na nepohodlné hladině, státy jako Německo více zvažují, jaké systémy Ukrajině dodávat, v jakém množství a přes kterou hranici už nejsou ochotny jít,“ říká analytik Institutu mezinárodních studií FSV Michal Smetana.
Spotlight Aktuálně.cz – Michal Smetana | Video: Tým Spotlight
„To, jak já čtu strategii Vladimira Putina, je v podstatě u západních států udržovat a případně postupně zvyšovat vnímání určitého rizika,“ komentuje bezpečnostní analytik Michal Smetana hrozbu ruského prezidenta použít v případě útoku konvenčními raketami jaderné zbraně. Po více než dvou a půl letech trvající války na Ukrajině svět podle Smetany k podobným projevům částečně otupěl, Rusko tedy musí utahovat šrouby. „To znamená více upozorňovat na svůj jaderný arzenál a to riziko nadále zvyšovat,“ dodává.
Ačkoliv byla změna ruské jaderné doktríny snižující práh pro použití jaderných zbraní dlouho avizována a proběhla všemi médii, je podle analytika spíše symbolická. „Určitě se nedostáváme do situace, že by nám Rusko říkalo, že se nějakým zásadním způsobem mění jeho rozhodování v této oblasti,“ vysvětluje Smetana a dodává, že je krok potřeba vnímat především jako politickou proklamaci. „Snaží se signalizovat, že by ostatní státy měly zpozornět a být nervózní. Na strategické úrovni se ale nic zásadního nemění,“ myslí si expert.
Podle tvrzení Kremlu jsou ruské jaderné zbraně v pohotovostním režimu již od začátku invaze na Ukrajinu, analytici však po dobu trvání konfliktu nezpozorovali významné změny v připravenosti. „Ruský jaderný arzenál je permanentně monitorován satelity, jakékoliv větší pohyby vojsk nebo vytahování hlavic z centrálního skladu by bylo něco, co by nás všechny mělo velmi znervózňovat,“ uvádí Smetana. Eskalaci „z nuly na sto“ si dokáže představit, použití jaderných zbraní by však předcházela celá série pozorovatelných kroků.
