Komerční prezentace Aktual.: 5.10.2025 01:57
Moskva/Kyjev – Ruská a ukrajinská média si všímají výroků bývalého českého premiéra Andreje Babiše, jehož hnutí ANO zvítězilo v českých parlamentních volbách, že Ukrajina není připravena ke členství v Evropské unii, a spekulují o příští české politice. „Praha se odklání od evropské agendy. Vítězství Babišova ANO ve volbách slibuje Česku pragmatickou zahraniční politiku a ochlazení vojenské pomoci Kyjevu,“ zdůrazňil populární ruský list Komsomolskaja pravda na svém webu.
Vítězství ANO podle listu předcházely čtyři roky rozpočtové diety, inflační bouře a spory o ceně české podpory Kyjeva za dosavadní vládní koalice. A právě spor o ceně geopolitiky pro české peněženky se podle listu stal hlavní pobídkou v hlasování.
„České volby zanechaly silnou stopu na politické mapě regionu. Vítězství ANO posiluje euroskeptický tábor a kurz Prahy se pravděpodobně stane pragmatičtějším: ubyde nadšení pro sankce (proti Rusku) a vojenskou pomoc Kyjevu a více se bude mluvit o nákladech těchto řešení pro české domácnosti. Brusel si toho okamžitě všimne: od ‚české muniční iniciativy‘ až po jednání o klimatických a migračních balíčcích by se tón mohl změnit k opatrnějšímu,“ předvídá Komsomolskaja pravda.
Závěrem ruský list poznamenal, že v Česku hlavním tématem kampaně byly drahé potraviny a únava z vysokých životních nákladů, přičemž Babiš sliboval rychlou úlevu. Výsledek byl předvídatelný: lidé hlasovali svými peněženkami, což je obecný trend v Evropě. Český volič potvrdil, že „náklady a účty“ převažují nad vznešenými abstrakcemi, a to je i ponaučení pro všechny sousedy.
„V Česku Babiše obviňovali z proruských stanovisek. (Britský list) The Guardian v předvečer voleb psal, že Evropská unie je znepokojena možným vítězstvím Babišovy strany v parlamentních volbách v Česku.Taková situace může podle expertů zhoršit situaci s podporou Ukrajiny, protože by se Česko mohlo přidat k Maďarsku a Slovensku. Sám Babiš ale prohlašoval, že ‚nikdy nepotáhne Česko na Východ‘ a jeho strana slibuje podporovat diplomatické kroky k ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině a ‚odstranění hrozby války v Evropě‘,“ píše ruský server RBK.
„Varšavská smlouva žije? V Česku ve volbách vítězí ‚agent Kremlu‘, píše v titulku server Argumenty i fakty (AiF). Připomněl, že Babišovo hnutí v předvolební kampani slibovalo ukončit vojenskou a finanční podporu Ukrajiny, v čemž ANO byla solidární s postoji vlád Maďarska a Slovenska. Babiš za korupční označoval systém nákupu munice pro Ukrajinu přes Prahu a prohlašoval, že se už podařilo zabránit Rusku v pohlcení Ukrajiny, a tak další vojenskou pomoc je záhodno přehodnotit. Ale expert Arťom Sokolov z ústavu mezinárodních výzkumů diplomatické školy MGIMO ruského ministerstva zahraničí portálu řekl, že jakkoli výsledek českých voleb vypadá slibně, nestojí za to se obelhávat.
„Babišovo vítězství do jisté míry podkopává pozice eurobyrokratů, ale připomeňme si, že je tu už Maďarsko a Slovensko, které se snaží o jinou politiku než Brusel. Samozřejmě to ovlivňuje debatu uvnitř EU ohledně podpory Ukrajině, ale základní kurz Evropy se v tomto směru nemění. Malé východoevropské státy, mezi které Česko patří, mají stále omezený vliv na vnitřní procesy EU, kde hlavní roli hrají Francie, Německo, Itálie a dokonce země Beneluxu, vzhledem k jejich ekonomické váze. A takzvaní noví Evropané, kteří vstoupili do EU na počátku tisíciletí, se prosazují obtížně,“ míní.
„Proto se nevyplatí přeceňovat význam možné změny kurzu české zahraniční politiky. Ale bude zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet rozkol mezi západní a východní Evropou, která donedávna byla součástí Varšavské smlouvy a Rady vzájemné hospodářské pomoci. A do jaké míry tyto události rozdělují Evropu podle starých linií, které se zdály být už zapomenuty,“ dodal podle AiF.
Ukrajinská média si všímají Babišových výroků před novináři ohledně zmenšení pomoci Ukrajině a nepřipravenosti Ukrajiny na členství v unii. „Ve volbách v Česku zvítězila strana s protiukrajinskými názory,“ napsala agentura Unian o vítězství „pravicového populisty“ Babiše a jeho ANO.
Poprvé od pádu komunismu mohou extrémisté vstoupit do vlády ČR, píše polský list
Varšava – Polská média informují o vítězství hnutí ANO Andreje Babiše v českých parlamentních volbách a všímají si Babišova ujištění, že Česko bude v případě potřeby stát na polské straně. List Gazeta Wyborcza předvídá, že s ANO u kormidla v Praze se střední Evropa stane ještě více odmítavá vůči Bruselu a Kyjevu. To, že ANO nemá parlamentní většinu, podle listu znamená, že poprvé od pádu komunismu v roce 1989 mohou extrémistické strany buď přímo vstoupit do české vlády, anebo ji podporovat zvenčí.
„Kdyby se, nedej bože, něco stalo, budeme stát na straně Polska,“ cituje ujištění bývalého českého premiéra televize TVN 24 na svém webu. Babiš podle stanice zdůraznil, že Varšava vždy byla nejbližším partnerem Prahy. Pokud se stane premiérem, určitě se spojí s předsedou polské vlády Donaldem Tuskem a navrhne mu setkání. Zdůraznil, že chce projednat unijní systém emisních povolenek pro domácnosti a dopravu. „Poláci zavrhli ETS2 a my musíme udělat totéž,“ prohlásil.
Podle Babišova názoru visegrádská čtyřka vždy dobře fungovala, než ji „pohřbila“ vláda premiéra Petra Fialy. „My Češi jsme kdysi byli nejlepší, Poláci nás předstihli skoro ve všem, ale vždy jsme spolupracovali a dosahovali dobrých výsledků,“ řekl Babiš podle TVN 24 a ujistil, že bude usilovat o zachování dobrých vztahů s Polskem, bez ohledu na politickou příslušnost vládnoucí strany. Uvedl také, že ujištění, že Česko bude stát na straně Polska, kdyby se „něco“ stalo, se týká i východní hranice.
Výsledek českých voleb není žádné překvapení, píše Gazeta Wyborcza. Návrat hnutí ANO k moci podle něj souvisí s ekonomickou situací. Po pandemii covidu-19 a invazi Ruska na Ukrajinu zaznamenali Češi jeden z největších poklesů reálných příjmů v Evropě. Projevilo se to negativně na popularitě koalice Spolu a jejích liberálních spojenců, kteří se soustředili na snížení rozpočtového schodku, zatímco Babiš sliboval zvýšit sociální výdaje a platy při současném zvýšení hospodářského růstu a také omezit pomoc pro Ukrajinu.
V poměru k počtu obyvatel Česko přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků v Evropské unii a také jako jedna z prvních zemí poskytla ukrajinské armádě tanky a bojová vozidla. Spustilo také muniční iniciativu, v jejímž rámci obchodníci se zbraněmi s využitím západních fondů kupovali po celém světě dělostřelecké náboje pro Ukrajinu. Babiš přislíbil ukončit tento projekt jako příliš nákladný, Ukrajinou se má zabývat EU a NATO.
Babišovi odpůrci se obávají, že posílí populistický protiimigrační tábor v Evropě a ztíží nalezení konsensu ohledně klimatické politiky. S ANO u kormidla v Praze se střední Evropa stane ještě více odmítavá vůči Bruselu a Kyjevu. Ale proruské nálady nejsou v Česku silné a politici nejsou ochotni otevřeně hovořit jazykem (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ napsal deník a připomněl, že Babiš odmítl výzvy uspořádat referenda o vystoupení z EU či NATO a odmítá, že by chtěl zemi odvést od demokratického, prozápadního kurzu.
Babiš sice mnohokrát opakoval, že by chtěl vládnout sám, ale nemá na to dostatečnou podporu. „Znamená to, že poprvé od pádu komunismu v roce 1989 extrémistické strany požadující odchod z EU a NATO mohou buď přímo vstoupit do české vlády, anebo ji podporovat zvenčí,“ napsala Gazeta Wyborcza.
„Babišovo vítězství není překvapením, ale nečekal se tak vysoký výsledek a tak velká převaha,“ cituje server Wirtualna Polska analytika Lukasze Ogrodnika. Rozhodla podle něj Babišova efektivní sázka na sociální otázky v úspěšné kampani a také slabost dosavadní vládní koalice, na které se podepsaly drahé energie i slabší kupní síla průměrného Čecha oproti stavu před lety. „Ekonomické otázky přechýlily váhy v Babišův prospěch,“ řekl.
Babiš svým prohlášením o volebním večeru, že je pro Evropu a NATO a že chce debatu o Ukrajině, se podle polského experta pokusil zneutralizovat obavy, že ANO se může pokusit ve spolupráci s extremistickými stranami o kroky proti NATO a proti EU. „Bude to drsné soužití,“ poznamenal Ogrodnik o příští spolupráci Babišovy menšinové vlády s prezidentem Petrem Pavlem.
