Rumunská volební komise zamítla prezidentskou kandidaturu Calina Georgeska, pravicového populisty s proruskými postoji, který v prosinci zvítězil v prvním kole voleb. Krátce po oznámení vypukly v Bukurešti nepokoje. Demonstranti házeli na policii kameny a petardy, ta zasáhla slzným plynem. Rozhodnutí vyvolalo vedle protestů i obavy z mezinárodní reakce.
Chaos zavládl v Bukurešti poté, co v neděli rumunský Ústřední volební úřad oznámil, že odmítá prezidentskou kandidaturu pravicově populistického nacionalisty Calina Georgeska. Ten je znám svými silně kritickými postoji k Evropské unii a NATO a v minulosti vyjádřil sympatie Rusku a rumunskému fašistickému vedení za druhé světové války.
Večer po oznámení se množství jeho podpůrců shromáždilo na protest v hlavním městě a část z nich se pokoušela porazit plot před budovou volebního úřadu a dostat se dovnitř. Protestujících se nakonec sešlo několik tisíc, uvádí BBC, a zasahovat museli těžkooděnci s použitím slzného plynu. K násilným nepokojům došlo také ve starém centru, kde demonstranti začali házet na policii kameny, petardy a lahve. Výtržníci mimo jiné převrátili na bok výjezdní dodávku zpravodajského serveru Digi24, načež je zatkla policie. Lidé v davu zapalovali odpadkové koše, vytrhávali dlažební kostky a obrubníky.
Odmítnutý Georgescu loni v prosinci vyhrál první kolo prezidentských voleb s 23 procenty hlasů. Volby ale následně anuloval Ústavní soud kvůli odtajněným dokumentům bezpečnostních služeb, podle nichž došlo k zahraničnímu vměšování. Věc se týkala hlavně netransparentního financování kampaně na podporu Georgeska na sociálních sítích, především na TikToku.
Rumunský korespondent deníku The New York Times Andrew Higgins se ve své analýze staví k rozhodnutí kriticky a uvádí, že zprávy tajných služeb sice poukazovaly na možné ruské vměšování do volební kampaně, ale neposkytly o tom žádné přímé důkazy. „Rumunský ústavní soud nařídil opakování voleb, čímž dal ruské propagandě dar. Rusko dlouhodobě označuje Západ za pokrytce a tvrdí, že jeho závazek k demokracii platí jen do chvíle, než zvítězí ‚nesprávná‘ strana,“ napsal Higgins v prosinci.
Navíc podle rumunské investigativní platformy Snoop.ro nemuselo za kampaní stát Rusko, ale středopravicová Národní liberální strana, která se protežováním Georgeska měla snažit oslabit krajně pravicového kandidáta George Simiona – ten měl na podzim loňského roku mnohem větší podporu než v té době málo známý Georgescu. „Je to velice sporná věc,“ uvedla v únoru k rumunskému případu bývalá česká eurokomisařka Věra Jourová. Server Politico dodává, že země je od zrušení voleb v „hluboké politické krizi“.
Průzkumy mu přisuzovaly vítězství
Georgescu plánoval kandidovat znovu a poslední průzkumy ho měly za favorita prezidentského klání s mírou podpory nad 40 procent. Podle svých slov chtěl kandidaturu registrovat již na konci února, ale po cestě na úřad ho zadržela policie kvůli podezření na „vybízení proti ústavnímu pořádku“, „šíření nepravdivých informací“ a založení organizace s „fašistickými, rasistickými či xenofobními rysy“. Politik obvinění odmítl a policie ho brzy propustila s tím, že je pod soudním dohledem a má zakázáno opustit Rumunsko. Zásah předminulý týden přiměl desetitisíce Rumunů k protestnímu pochodu ulicemi Bukurešti.
Minulý týden v pátek oficiálně podal kandidaturu do opakovaných voleb, jež jsou naplánované na 4. května. „Demokracie byla zabita v prosinci,“ řekl tehdy reportérům, „dnes ji rumunský lid vzkřísil. (…) Přináším více než 324 tisíc podpisů z úcty k Rumunům, kteří rozumějí tomu, že musíme bránit demokracii a svobodu projevu,“ dodal. Když dorazil do hlavního města, doprovázeli ho stovky příznivců, kteří mávali rumunskými vlajkami a skandovali „Poslední možnost je další revoluce!“, uvádí agentura AP.
Vzkříšení netrvalo dlouho, neboť dva dny poté rumunské úřady kandidaturu zamítly. Volební úřad se v odůvodnění odvolává na Ústavní soud a zmiňuje, že kandidáta neodmítá z nedostatků žádosti, ale kvůli selhání v základních otázkách, především v neochotě „respektovat ústavu a bránit demokracii“, což má vyplývat již z prosincového rozsudku, který anuloval volby.
„Ústřední volební úřad nemůže dát přednost analýze formálních aspektů současné kandidatury na úkor aspektů zásadních, o kterých již rozhodl soud. Navíc, pokud by neanalyzoval celý kontext, hrozí, že by byla zaregistrována kandidatura, která by prošla celým volebním procesem, a Ústavní soud by byl nakonec opět v pozici, kdy by zrušil výsledky pro zjevný nedostatek,“ píše se v rozhodnutí.
Evropa je nyní diktatura, prohlásil Georgescu
Podle Ústředního volebního úřadu je třeba prosincový rozsudek Ústavního soudu chápat také tak, že implicitně rozhodl o Georgeskově kandidatuře. „Je nepřípustné, aby při obnovení volebního procesu byla tato osoba považována za osobu splňující podmínky pro vstup do úřadu prezidenta Rumunska,“ uvádí.
Georgescu na svém profilu na sociální síti X označil rozhodnutí za „přímý útok na samotné srdce demokracie po celém světě“. „Pokud demokracie v Rumunsku padne, pak padne celý demokratický svět. Tohle je jen začátek. Takhle jednoduché to je! Evropa je nyní diktatura, Rumunsko sužuje tyranie,“ napsal.
V pondělí oznámil, že se proti rozhodnutí odvolá k Ústavnímu soudu, a následně se sešel s již zmíněným Georgem Simionem, který je nyní v čele pravicově populistické strany Aliance pro sjednocené Rumunsko (AUR). Na otázku, zda hodlá kandidovat na prezidenta, odpověděl Simion, že „si počká na to, co řekne Georgescu, přičemž nevylučuje žádné varianty“. Dodal také, že strana AUR byla v posledních 24 hodinách v kontaktu s týmem amerického viceprezidenta J. D. Vance.
Vance ostře kritizoval prosincové rozhodnutí Ústavního soudu ve svém proslovu na Mnichovské bezpečnostní konferenci v půlce února. „Požádal bych své evropské přátele, aby měli trochu nadhledu. Můžete si myslet, že je špatné, když si Rusko nakupuje reklamu na sociálních sítích, aby ovlivnilo vaše volby. My si to určitě myslíme. Můžete to odsoudit i na světové scéně. Ale pokud lze vaši demokracii zničit pomocí digitální reklamy za pár set tisíc dolarů z cizí země, pak od začátku nebyla příliš silná,“ prohlásil tehdy viceprezident.
Odmítnutí kandidatury Georgeska vede k obávám nejen z domácí reakce, ale také z té mezinárodní, a to právě ze strany Spojených států. Rumunský politolog z Univerzity Babes-Bolyai Sergiu Miscoiu k tomu pro Reuters uvedl: „I kdyby na to Spojené státy reagovaly špatně, tak jsou to stále důsledky, které se dají mírnit v dlouhodobém horizontu.“ Umožnění kandidatury by podle něj bylo pro zemi mnohem větším rizikem, neboť by to v případě Georgeskova vítězství mohlo ohrozit prozápadní orientaci Rumunska.
