Rumunsko v neděli čeká první kolo voleb prezidenta, během půl roku už podruhé. Předchozí listopadové první kolo, které vyhrál krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu, anuloval ústavní soud kvůli podezření na vměšování Moskvy. Zneplatnění hlasování ostře kritizovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Georgescu se nových voleb účastnit nesmí, favoritem je ale jiný krajně pravicový kandidát – George Simion.

Volební místnosti se v neděli otevírají v sedm hodin ráno a zavřou se v devět hodin večer. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, je v plánu za dva týdny druhé kolo.

Dosavadní průzkumy přitom neukazují, že by někdo z jedenácti uchazečů o funkci hlavy státu mohl zvítězit už v prvním kole. Rumuni k němu míří po turbulentním vývoji, který následoval po prvním pokusu o první kolo loni na podzim.

Anulované volby

Původní první kolo voleb vyhrál loni v listopadu podle oficiálních čísel Calin Georgescu. Tento krajně pravicový, protievropský a Moskvě nakloněný nezávislý kandidát podle těchto údajů zvítězil s třiadvaceti procenty hlasů, přestože ještě několik dnů před volbami se jeho preference pohybovaly pod pěti procenty, a politik přitom deklaroval nulové výdaje na kampaň, připomněl The Guardian.

Ústavní soud v prosinci hlasování anuloval poté, co rumunská kontrarozvědka upozornila na ruské pokusy o vměšování do voleb. Tyto operace zahrnovaly podle zpravodajců i několik kybernetických útoků na volební IT systém a „masivní“ skrytou kampaň na sociálních médiích ve prospěch Georgescua.

Moskva obvinění popřela, ale Georgescua otevřeně podpořila a prohlásila jakékoli volby bez něj za „nelegitimní,“ dodal list The Financial Times.

V únoru pak prokuratura začala Georgescua vyšetřovat pro podezření ze zkreslování údajů o finančních prostředcích na kampaň, zneužívání digitálních technologií či podpory fašistických skupin. Politik všechna obvinění odmítl.

Vyloučený kandidát

Hodlal také znovu kandidovat v opakovaných volbách, ústřední volební komise mu to ale v březnu zakázala. Georgescu se sice proti rozhodnutí komise bránil u ústavního soudu, ten však zákaz potvrdil.

Rumunské krajně pravicové strany označily soudní rozhodnutí za „antidemokratický puč establishmentu“, napsal The Guardian. Na Georgescuovu podporu se konalo několik demonstrací, kterých se účastnily až tisíce lidí.

Krajní pravice místo něj nakonec postavila do voleb George Simiona, předsedu Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), druhé nejsilnější strany v rumunském parlamentu. Simion skončil v listopadu podle oficiálních údajů čtvrtý a nyní je podle průzkumů favoritem opakovaného prvního kola voleb.

Mazání postů na sociálních sítích a poslední soudní dohra

Kritiku vyvolal také zákon, na jehož základě může ústřední volební komise odstraňovat ze sociálních sítí příspěvky, které jsou klasifikované jako neoprávněná – tedy zpravidla neoznačená – politická reklama. Během prvních dvou týdnů kampaně se to týkalo více než šesti set postů. Jak ovšem napsal web Balkan Insight, na opatření dopadla kritika, neboť přes 150 odstraněných příspěvků patřilo lidem bez politické příslušnosti.

Minulý týden pak k „právnímu chaosu,“ jak dění v zemi nazval The Guardian, přispěl ještě okresní soud v Ploješti, který vyhlásil v odvolacím řízení zrušení rozhodnutí ústavního soudu o anulaci prvního kola voleb.

Ústřední volební komise však reagovala, že tento krok konání nového hlasování neovlivní, a také experti konstatovali, že rozhodnutí ústavního soudu jsou konečná a nelze se proti nim odvolat. O pár dní později to také potvrdil nejvyšší soud, když na námitku ústavního soudu rozhodnutí z Ploješti zrušil.

Americký tlak

Neobvyklý krok v podobě zrušení výsledků voleb kvůli podezření na zahraniční vměšování nevyvolal kritiku jen v Rumunsku. Také pravicoví populisté v zahraničí – včetně Trumpovy administrativy – obvinili Bukurešť z potlačování politických oponentů.

Americký viceprezident JD Vance označil podezření z ruského vměšování za „chatrná“, aniž by svůj pohled zdůvodnil. Rumunsko kvůli rozhodnutí tamních úřadů kritizoval také Trumpův poradce Elon Musk.

Analytička Sorina Soareová z Florentské univerzity označila komentáře amerických představitelů za „nepřímý tlak“, citovala ji agentura AFP.

Vzhledem k tomu, že Rumunsko coby člen NATO hostí přes sedmnáct set amerických vojáků, „nemůže si dovolit konfrontaci se svým americkým spojencem kvůli ekonomickým a bezpečnostním otázkám“, dodala expertka.

„Duch doby“ je podle ní velmi ovlivněný politikou Washingtonu, což se projevuje tím, že „všichni kandidáti se téměř zcela přesunuli k tradičním konzervativním tématům“.

Kandidáti

Za pravdu jí dávají také FT. Poukazují na to, že mezi uchazeči o post hlavy státu, kteří naskočili na trumpovskou vlnu, je i bývalý premiér za Sociálně-demokratickou stranu (PSD) Victor Ponta. Ten nyní kandiduje jako nezávislý s heslem „Rumunsko na prvním místě“ a chlubí se úzkými vazbami na administrativu amerického prezidenta.

Ponta je jedním ze tří kandidátů, kterým průzkumy přisuzují šanci obsadit druhé místo zajišťující postup do rozhodujícího kola voleb za dva týdny, i když už s mírným odstupem. Zbylí dva soupeři o druhou příčku, Nicusor Dan a Crin Antonescu, jsou na tom výrazně lépe. Šetřením ale s jasným náskokem vévodí Simion.

Simion: protiukrajinský Trumpův příznivec

Euroskeptik Simion podporuje amerického prezidenta Trumpa a jeho MAGA hnutí a odmítá pomoc Ruskem napadené Ukrajině.

Politik sice označil ruského vůdce Vladimira Putina za válečného zločince, ale jeho strana AUR hlasovala v parlamentu proti zákonu, který by rumunské armádě umožnil sestřelovat drony nabourávající vzdušný prostor země. Na rumunské území přitom často dopadají trosky ruských bezpilotních strojů útočících na Ukrajinu.

Simion také uvedl, že by v případě svého zvolení mohl premiérem jmenovat z voleb vyřazeného a vyšetřovaného Georgesca a podpořil obnovení meziválečných rumunských hranic, což by vedlo k nárokování si území, která jsou nyní v Bulharsku, Moldavsku a na Ukrajině.

„Jeho (případné) zvolení vyšle velmi špatný signál o tom, jakým směrem se východní Evropa ubírá. Bude to dobrá zpráva pro Rusko,“ řekl agentuře Reuters profesor politických věd Sergiu Miscoiu z Univerzity Babes-Bolyai v Kluži. Simionovo vítězství by dál destabilizovalo region, neboť by posilovalo nejednotu na východním křídle, dodal.

Témata kampaně: NATO, EU, Ukrajina

Právě budoucí role Bukurešti v NATO a EU, stejně jako rumunská pomoc sousední Ukrajině, jsou hlavními tématy předvolební kampaně.

Prezident má v Rumunsku částečně výkonné pravomoci, které zahrnují předsednictví v radě, jež rozhoduje o vojenské pomoci a výdajích na obranu. Může také vetovat hlasování EU, která vyžadují jednomyslnost, což má zvláštní význam v době, kdy se blok snaží navýšit výdaje na obranu a vytvořit jednotnou strategii pro Ukrajinu.

Krajní pravice, která nyní drží více než třetinu křesel v parlamentu, vykresluje rumunské strany hlavního proudu jako poslušné skrytým zájmům Bruselu a tvrdí, že podpora Ruskem napadené Ukrajiny ze strany Evropské unie zatáhne Rumunsko do války.

Dan: prozápadní starosta Bukurešti

K druhému místu mají nejblíže dva kandidáti, kteří se profilují jako proevropští. Starosta Bukurešti Dan kandiduje jako nezávislý s heslem „Čestné Rumunsko“.

Dan prohlásil, že výdaje na obranu by se měly do roku 2030 zvýšit z 2,5 procenta na 3,5 procenta HDP a že udržení podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem je nezbytné pro bezpečnost Rumunska. Bukurešť by podle něj měla nadále usnadňovat ukrajinský vývoz obilí, ale domácí producenti by tím neměli být znevýhodněni.

Starosta hlavního města kandiduje rovněž s protikorupčním programem, což by mohlo zaznamenat pozitivní odezvu u spojenců z EU a NATO, neboť Rumunsko coby stát na hranici s Ukrajinou a Moldavskem nabývá na významu jako hráz proti ruskému vlivu, podotkla agentura Reuters.

Dan je spoluzakladatelem středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko (USR), které později opustil a za které kandiduje předsedkyně Elena Lasconiová. Politička je ale v průzkumech až pátá, a USR proto do voleb podpořila Dana, který má lepší vyhlídky na postup do druhého kola. Lasconiová však na své kandidatuře trvá.

Antonescu: proevropský zástupce vlády

S Danem se o druhé postupové místo nejspíše popere bývalý lídr Národně liberální strany (PNL) Antonescu. Kromě PNL má podporu také dvou zbylých vládních stran, sociálních demokratů a Strany maďarské menšiny (UDMR).

Podobně jako Dan se rovněž Antonescu snaží v kampani varovat Rumuny před nebezpečím vítězství Simiona nebo Ponty.

Simion a kdo?

Podle aktuálních průzkumů se zdá jasné, že do druhého kola projde Simion, ale méně zřejmě je, kdo ho doprovodí. Velmi nejednoznačné se pak zdají predikce ohledně možných výsledků rozhodujícího hlasování.

Jak tento týden poukázal web Romania-Insider, aktuální data naznačují, že nejvyrovnanější by mohly být souboje Simiona s Danem a Pontou, zatímco Antonescu by Simiona možná těsně porazil.

Web ale zároveň dodává, že mezi čtyřiceti a padesáti procenty oslovených stále neví, pro koho bude v druhém kole hlasovat nebo zda k urnám vůbec půjde, a klíčem k vítězství by tak mohla být až mobilizace voličů v posledních dnech.

Podíl.