Nejlepší rada, jak se zachovat v konkrétní situaci, obvykle pochází z praxe. I jízda na červenou bývá doprovázena spornými momenty, kdy si řidič nemusí být vědom spáchání přestupku, takže o věci nakonec rozhodne až soud. Německý klub ADAC vybral pět případů, které se dostaly až k vyšší instanci.
Jízda na červenou patří k nejzávažnějším přestupkům všude na světě a české zákony jsou v tomto ohledu na řidiče obzvláště přísné. Policie jej hodnotí pokutou od 4500 do 5500 korun a šesti trestnými body. To mimo jiné znamená, že pokud si řidič celou akci ještě jednou během dvanácti měsíců zopakuje, přijde o řidičský průkaz.
V Německu kupodivu na řidiče tak přísní nejsou, policisté tu rozlišují, jak dlouho červené světlo při spáchání přestupku na semaforu svítilo. Pokud to byla maximálně jedna sekunda, vyjde pokuta na 90 eur, tedy zhruba 2250 korun. Teprve nad touto hranicí stoupá sankce na 200 eur, tedy asi pět tisíc korun. K tomu se ovšem přidává i měsíční zákaz řízení.
Časté jsou však případy, kdy celá věc není na posouzení úplně jednoduchá. Rozhodnutí soudu tak může být pro policii vodítkem, co může řidiči ve sporných situacích skutečně prokázat. A své si z nich může odnést i řidič, protože projednávané přestupky se hodí na většinu situací, které mohou při jízdě na křižovatce nastat.
Kauza první – padne žlutá, přidám plyn
Co se stalo: Řidič se blížil k semaforu, když padlo žluté světlo. Rozhodl se, že křižovatku projede a šlápl na plyn. Mezitím padla červená, to se jeho auto stále ještě nacházelo zhruba deset metrů před semaforem a stále zrychlovalo. Celou situaci viděli dva policisté.
Verdikt: Okresní soud uložil řidiči pokutu ve výši 200 eur za úmyslnou jízdu na červenou. Soud rozhodl, že řidič semafor viděl v dostatečné vzdálenosti, zrychlil a riskoval přejetí souvislé příčné čáry v okamžiku, kdy na semaforu padne červená. Ten se však proti verdiktu odvolal.
Berlínský vrchní zemský soud však rozhodnutí nižší instance potvrdil. Okresní soud měl podle něj právo předpokládat, že řidič si jasně viditelného semaforu musel všimnout, stejně tak rozsvíceného žlutého světla. Podle rozsudku je zřejmé, že řidič červenou buď vůbec nebral v potaz, nebo alespoň přestupek vědomě akceptoval (v tomto případě jde o takzvaný podmíněný úmysl).
Soud proto v rozsudku z června 2021 shledal, že řidič červené světlo úmyslně ignoroval a měl by akceptovat dvojnásobnou pokutu.
Kauza druhá – jízda na červenou kvůli dopravní zácpě
Co se stalo: Řidič na křižovatce přejel příčnou souvislou čáru, když na semaforu svítila zelená. Půl metru za čárou však musel kvůli autům odbočujícím doprava zastavit, semafor se v tu chvíli nacházel čtyři metry před ním. Jakmile padla na semaforu červená, řidič vpravo odbočující auta prudkým manévrem zleva předjel.
Verdikt: Okresní soud v Berlíně odsoudil řidiče k pokutě 250 eur a měsíčnímu zákazu řízení za úmyslné projetí křižovatky na červenou. Muž se proti rozsudku odvolal s argumentem, že se takového přestupku nedopustil, nýbrž pouze projel křižovatkou.
Berlínský vrchní zemský soud se však s rozsudkem první instance ztotožnil. Podle německého zákona o silničním provozu znamená červená „stůj před křižovatkou“, což řidič ignoroval. Účastník silničního provozu podle rozsudku z ledna 2022 nesmí pokračovat v jízdě po rozsvícení červeného světla, pokud zastaví před křižovatkou.
Kauza třetí – náhlá změna jízdního pruhu
Co se stalo: Řidička vjela na křižovatce do levého odbočovacího pruhu, kde zastavila na červeném světle. Poté se ale rozhodla pokračovat rovně – zkontrolovala, zda se zezadu nikdo neblíží, a křižovatku z odbočovacího pruhu projela rovně. Na semaforu svítila v přímém směru zelená.
Verdikt: Okresní soud v Chotěbuzi ji odsoudil k pokutě 400 eur a měsíčnímu zákazu řízení za úmyslnou jízdu na červenou. Žena se proti rozsudku odvolala.
Braniborský vrchní zemský soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Každý, kdo vjíždí do křižovatky z odbočovacího pruhu navzdory rozsvícenému červenému světlu, se dopouští správního deliktu. To platí i v případě, že řidič pokračuje v jízdě v pruhu, pro který svítí zelená.
Soud seznal, že v tomto případě se jednalo o úmyslné jednání. Chování řidičky bylo podle rozsudku z dubna 2022 nebezpečné, i když nikoho konkrétního neohrozila.
Kauza čtvrtá – vyšší pokuta pro SUV
Co se stalo: Řidička projela křižovatkou, kde déle než jednu sekundu svítilo červené světlo. Standardní pokuta za takové porušení pravidel je 200 eur plus dva trestné body a měsíční zákaz řízení.
Verdikt: Okresní soud ve Frankfurtu zvýšil pokutu na 350 eur. Přestupek byl podle něj obzvláště nebezpečný, protože byl spáchán ve vozidle typu SUV, které podle soudu kvůli svým hranatým tvarům a vysoké přídi představuje při nehodě větší nebezpečí pro ostatní účastníky silničního provozu než průměrný automobil.
Vrchní zemský soud ve Frankfurtu, kam se řidička odvolala, však měl jiný názor. Standardní pokuta stanovená v katalogu pokut může být podle něj zvýšena pouze tehdy, pokud jednotlivý případ výrazně vybočuje z normy. Paušální tvrzení, že přestupek je v autě typu SUV společensky nebezpečnější, nestačí k odůvodnění zvýšení pokuty. Z vozidel SUV nelze podle zemského soudu obecně vyvozovat potenciální nebezpečí.
Řidička si však rozsudkem z dubna 2022 nikterak nepolepšila, protože soud výši pokuty udělené první instancí potvrdil. A to z důvodu, že řidička před 13 měsíci už jednou stejný přestupek spáchala.
Kauza pátá – když chybí přesná data
Co se stalo: Řidič byl odsouzen k pokutě 200 eur a měsíčnímu zákazu řízení za projetí křižovatky na červenou. Okresní soud se přitom odvolával na data z měřicího systému, který využívá indukční smyčky zabudované pod vozovkou. Muž se proti rozsudku odvolal.
Vrchní zemský soud v Karlsruhe verdikt zrušil, zjištění okresního soudu nebyla podle něj pro odsouzení dostatečná. K rozsudku si měl soudce vyžádat podrobné informace o technickém provedení semaforu i umístění příčné čáry a indukčních smyček. Dále rozsudek první instance neuvedl, jak dlouho červená v době spáchání přestupku na semaforu svítila. Pokud tyto údaje chybí, nelze podle vrchního soudu přestupek řidiči bezpečně prokázat.
