Prezident Petr Pavel podepsal změnu zákona, která značně rozšiřuje možnosti rituálních porážek v Česku. Nově je budou moci provádět kromě náboženských společností i běžná jatka. Podle zastánců změny se tím uleví zvířatům, která se kvůli porážce odvážejí za hranice. To odmítá část Senátu i ochránci zvířat, jejichž petici podepsaly desetitisíce lidí. Změna se ale nelíbí ani českým muslimům.
Rituální porážka podle islámské tradice halal probíhá zhruba takto. Řezník zvíře položí na zem směrem k Mekce. Následně mu jedním tahem nože podřízne hrdlo a nechá zvíře vykrvácet. Přitom recituje náboženské verše.
Zatímco v muslimských zemích jde o normu, v Česku bylo dosud porážení zvířat tímto způsobem omezené. Zákony to umožňovaly pouze registrovaným náboženským komunitám pro jejich vlastní potřeby. Minulý rok činily asi půl promile ze všech porážek. Celkem šlo asi o 75 tisíc zvířat, z naprosté většiny kuřata.
Jejich podíl by se ale mohl v dohledné době zvýšit. Novela veterinárního zákona, kterou předminulý týden schválil Senát a tento týden i prezident, určuje, že tyto porážky – ač za omezenějších pravidel – budou moct provádět pro komerční účely i běžné firmy, které dostanou výjimku od ministerstva zemědělství. Zásadně se tak usnadní možnost výroby halal a košer produktů zejména pro zahraniční trh.
Prezident Petr Pavel zákon podepsal i přesto, že návrh prošel v Senátu nejtěsnějším možným způsobem a dva výbory horní komory navíc doporučily vrátit zákon Poslanecké sněmovně. A také navzdory petici odmítající rozšíření rituálních porážek, jejíž online verzi podepsalo přes 27 tisíc lidí.
Návrh před senátory obhajoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Argumentoval tím, že už dnes jedí lidé v muslimských zemích ve svých halal potravinách české hovězí či kuřecí. Jen je třeba do těchto států, například do Turecka, zvířata nejdříve dovézt živá, aby je tam mohli porazit podle pravidel islámu. A následně jejich maso převážejí zpět.
„Je pro zvíře prospěšnější, když bude naloženo a transportováno stovky, tisíce kilometrů daleko? Já jsem přesvědčen, že tomu tak není a že je namístě situaci řešit podobně jako okolní státy. (…) Jsem přesvědčen o tom, že i pro naše zpracovatele a pro naše chovatele tato situace je příhodnější,“ řekl Výborný.
„Nepůjde to tak hladce“
Změnu zákona uvítali chovatelé. „Zjednodušení pravidel pro tento typ porážek může být jedním ze způsobů, jak rozšířit možnosti zpracovatelů a zároveň lépe zhodnotit domácí produkci,“ uvedla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Jenže změna zákona jim nemusí přinést kýžený výsledek, varují zástupci českých muslimů. Ti nejsou ze schválené podoby nadšení. „V otázce tohoto rozhodnutí jsem velmi zdrženlivý. Ministerstvo nezohlednilo naše stanovisko k návrhu novely a obávám se, že v praxi to nepůjde tak hladce, jak si producenti a vývozci masa představují,“ řekl Aktuálně.cz šéf Muslimské obce v Praze Vladimír Sáňka.
Upozorňuje, že aby bylo možné vyvážet maso s certifikátem halal do některých muslimských zemí, jako jsou státy Perského zálivu, Turecko nebo Malajsie, musí být při každé porážce vyškolený auditor pro halal, který zajistí, že maso splňuje islámské normy.
„Poražeč musí být muslim a musí splňovat všechny další podmínky. Úkolem auditora je ověřit každou porážku a vydat certifikát o šarži potvrzující dohled nad správností porážky a její soulad s metodami islámské legislativy,“ dodává Sáňka. Podle Muslimské obce v Praze by bylo vhodnější formulovat zákon tak, aby se chovatelé museli pro provedení porážky obrátit na ni. Tomu však ministerstvo nevyhovělo.
Senátor Václav Láska (SEN 21) navíc upozorňoval, že podle zprávy Evropského parlamentu z roku 2023 většina židovské ani muslimské obce neuznává košer a halal produkty ze zvířat, která na jatkách před porážkou omráčili. V některých zemích je usmrcení bez omráčení zakázané, v Česku však z náboženských důvodů povolené je.
O nutnosti „halal certifikátu“ pro jatka mluvila i senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS). Ale ve zcela jiném kontextu. Citovala ze zprávy Mezinárodního centra pro studium politického islámu, podle které „halal trh pomáhá posilovat vliv politického islámu v Evropské unii“. „Já bych nepodceňovala i tato bezpečnostní rizika,“ uvedla.
„Dávám přednost právům zvířat“
Diskuse v Senátu se nesla zejména kolem toho, zda rozšíření rituálních porážek utrpení zvířat zmírní, nebo naopak zhorší. „Myslím si, že i církve a náboženské obce se musí přizpůsobovat věku. Máme si vybírat mezi právy zvířat a právy náboženských obcí? Dávám přednost právům zvířat,“ uvedl senátor Láska. „Hlavním důvodem této novely je čistý byznys,“ doplnil Robert Šlachta (Přísaha).
Haně Kordové Marvanové chyběly větší záruky toho, že zvíře nebude při porážce trpět. To požadovali i ochránci zvířat z organizace OBRAZ. Neuspokojilo je ani to, že se nakonec do novely dostala podmínka, že zvířata budou před porážkou omráčena elektrickým proudem.
„Oproti původnímu skandálnímu návrhu ministra Výborného na rituální porážky bez omráčení jde alespoň o částečnou nápravu. Nicméně omráčení elektřinou je poměrně náročné a v současnosti se v Česku téměř nevykonává. Namístě jsou obavy, jestli bude omráčení provedeno správně a zda větší zvířata jako krávy a býci nenabydou vědomí v průběhu vykrvování,“ uvedl mluvčí organizace Ivo Krajc.
„Proto jsme vyzvali senátory, aby do zákona přidali garance jako povinný dohled veterináře či zmocnění k vydání vyhlášky s podrobnými pravidly. O jeden hlas však bohužel prošla sněmovní verze,“ řekl s tím, že ochránci zvířat nyní zvažují další postup.
Výborný na výtky reagoval tím, že i jatka, která nemají stálý veterinární dozor, musí před porážkou projít veterinárním vyšetřením. „Nejedná se o žádný způsob porážky, který by znamenal pro to zvíře týrání,“ dodal. „Omráčení elektrickým proudem je metoda, která je povolena od Evropské komise od roku 2009, a vyplývá z vědeckých studií,“ doplnil.
Ministr zdůraznil, že nepočítá s tím, že by se počet rituálně poražených zvířat v Česku po zavedení novely výrazně zvedl. „Provoz nebude technicky a technologicky jednoduchý. Jsem přesvědčen, že to využijí řádově jednotky provozů,“ uvedl.
Pod zmíněnou petici spolku Hlas zvířat proti rituálním porážkám se podepsaly i některé známé osobnosti. Například modelky a influencerky Jitka Nováčková a Veronica Biasiol nebo herečka a bývalá první dáma Dagmar Havlová. „Podepsala jsem a psala manželce prezidenta, aby pomohla, už před 14 dny,“ uvedla na svém Instagramu.
