Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.
Ministerstvo financí navrhlo vládě rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun. Součástí návrhu rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by deficit činil 237 miliard korun.
„Rozpočet není dobře postaven. Mám výtky k tomu, jak se předkládá. Je to výsměch rozpočtovému řemeslu,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce Havlíček.
Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová v Partii na CNN Prima News prohlásila, že v případě, že by hnutí po říjnových sněmovních volbách vládlo, vrátilo by nynější návrh ze sněmovny kabinetu k přepracování. Rozpočtové provizorium na začátku roku bude podle Havlíčka otázka několika týdnů. „Je reálné to udělat v horizontu šesti sedmi týdnů,“ upřesnil.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě se Schillerovou uvedl, že nynější návrh rozpočtu je pracovní materiál. Za důležitější než případné provizorium pokládá výši deficitu.
Potřeba upravit Green Deal
Podle místopředsedy hospodářského výboru Fialy budou schodky dále stoupat. „Vyšší deficit se bude do budoucna týkat dvou věcí, a to nákladů na zbrojení, které stále porostou, a nákladů na Green Deal,“ míní. Podle něho není taková situace ufinancovatelná a skončí ekonomickým problémem nejen Česka, ale celé Evropy.
Součástí Green Dealu jsou také takzvané emisní povolenky. Hnutí ANO a SPD by ty nové na individuální vytápění domácností a na pohonné hmoty podle Havlíčka a Fialy v případě vládního působení po volbách nezavedly.
Podle ministra Kupky hledá Česko mezi členskými státy Evropské unie partnery pro odklad zavedení povolenek, které má nastat v roce 2027. Ministr Vlček zmínil, že je třeba pracovat na změně jejich systému.
Ministr dopravy Kupka ale souhlasí s tím, že se Green Deal musí upravit. „Tuto regulaci nejen že v této podobě neunese Česko, ale neunese ji konkurenceschopnost Evropské unie jako celku,“ uvedl. Vláda podle něj dělá v tomto směru kroky k tomu, aby se podařilo omezit byrokracii a vrátit se zpátky ke zdravému rozumu.
Podle ministra průmyslu a obchodu Vlčka je důležitá vnitřní struktura rozpočtu. „Když se podíváme, jakou strukturu rozpočet měl, když jsme ho přebírali, a vidíme tu dnešní, tak se výrazně navýšil ve struktuře poměr výdajů oproti provozním výdajům,“ řekl.
Starosty zajímá, že rozpočet splňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti, má velký objem investic a počítá s našimi aliančními závazky na obranu, pokračoval ministr. „Je důležité, aby rozpočet jako takový splnil čtyři zásadní priority, což je bezpečnost, bydlení, energie a vzdělání,“ doplnil Vlček.
Snížení státního dluhu
Havlíček by se v souvislosti s vyrovnaným státním rozpočtem soustředil na strukturální růst. „Ten je dnes kolem dvou set miliard korun a snižovat ho tempem třiceti až čtyřiceti miliard korun ročně je podle nás reálné za předpokladu, že se přiměřeně navýší hospodářský růst, vyšetří se něco na šedé ekonomice a v řádech jednotek miliard korun se bude šetřit na úřadech,“ uvedl.
Podle Fialy z SPD je potřeba zrušit „ nesmyslné zelené ideologie, kde vydáváme peníze bez jakékoliv ekonomické efektivity a ty peníze se nám nikdy nevrátí“. Míní také, že dvě procenta HDP Česku stačí na vybudování armády k obraně s tím, že „bude kompatibilní s ostatními státy kolem nás“. Nynější sněmovna podpořila postupný růst obranných výdajů ke třem procentům do roku 2030.
Kupka uvedl, že plánem pro další snižování deficitů je rozlišení investičního rozpočtu a mandatorních a kvazimandatorních výdajů. „I toto musí být srozumitelná zpráva pro veřejnost, protože to, že rostly v celé ekonomice investice státu, mělo další pozitivní vlivy,“ uvedl. Důležité podle něho jsou také úspory či omezení byrokracie.
Chybějící peníze pro resort dopravy
Ministr dopravy zároveň zopakoval, že bez výdajů na Dukovany a obranu se rozpočet dostává na hodnotu 237 miliard korun schodku, „což je o čtyři miliardy méně, než je schodek plánovaný na letošní rok“. Konkrétně jeho resortu však podle něj chybí šedesát miliard korun, což prý ale neohrozí slib o dokončení slibované dálniční sítě do konce roku 2033. O problému nyní jedná s ostatními členy vlády, informoval Kupka.
„O rozpočet kapitoly ministerstva dopravy se neobávám, dopravní projekty budou určitě pokračovat,“ sdělil Stanjura na CNN Prima News.
Havlíček upozornil, že problém není jen v tom, že chybí šedesát miliard, ale v tom, že se od září nemohou podepisovat smlouvy na klíčové stavby, které by se měly realizovat v příštím roce. „Dokonce (…) hrozí i konzervace už rozdělaných staveb,“ varoval. To však Kupka vyloučil.
Podle Schillerové se hraje o to, zda se v Česku dostaví dálnice a budou zahajovat i další stavby. „To jsou investice, které potřebujeme pro hospodářský růst,“ řekla na CNN Prima News.
Podle Vlčka je klíčové zajistit, aby se dopravní projekty nezastavovaly, i kdyby bylo nutné hledat kompromis. „Je to otázka priorit. Když se podívám na svůj resort, tak já jsem se velmi rychle smířil s tím, že provozní výdaje v mém případě jsou na 92,5 procenta,“ zmínil.
Možné znárodnění ČEZu
Předmětem diskuze politiků bylo také možné znárodnění energetické skupiny ČEZ. Havlíček uvedl, že její plné ovládnutí by trvalo zhruba rok, rok a půl. Podle něj je to nutné pro stabilní ceny energií a další investice. Výkup akcií od minoritních akcionářů by přitom měl zajišťovat ČEZ, stálo by to asi 250 miliard korun, doplnil místopředseda sněmovny.
Vlček upozornil, že výkup akcií od minoritních akcionářů by měl důsledky pro zadlužení firmy i pro státní rozpočet, protože společnost by nevyplácela dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ zdůraznil.
Se znárodněním ČEZu nesouhlasil ani Kupka. „Nevidím v tom dobrou perspektivu,“ uvedl. Podle něj by dávalo větší smysl, kdyby skupina zisk investovala do nových energetických zdrojů v čele s jadernými bloky, do modulárních reaktorů, akumulace energie a dalších nových energetických prvků.
Zestátnění ČEZu by naopak podpořila opoziční SPD. Podle místopředsedy strany Fialy by bylo nutné tento krok udělat co nejrychleji, protože s přibývajícím časem se bude výkup prodražovat.
