Rozpočet je neodpovědný a porušuje zákon, shodli se Kupka a Rakušan

Zdá se, že návrh zákona o státním rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, řekl dnes prezident Petr Pavel. Při návštěvě olympijského festivalu na českobudějovickém výstavišti připomněl, že návrh je v legislativním procesu, který zatím pokračuje. „Uvidíme, jak si s tím vláda poradí,“ dodal v odpovědi na otázku, zda by takový rozpočet případně vetoval.

České televizi prezident poté řekl, že o rozpočtu dnes jednal s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem. O rozpočtu chce hlava státu mluvit i s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Hampl opakovaně poukazuje na stanovisko rady, že návrh rozpočtu není v souladu s pravidly rozpočtové odpovědnosti. Ministerstvo financí s tím nesouhlasí.

Šéf klubu TOP 09 Jan Jakob prosazuje návrh usnesení, kterým by Sněmovna vrátila rozpočet vládě k přepracování. Kabinet by měl podle jeho návrhu seškrtat výdaje nejméně o 64 miliard korun a dostat rozpočet do souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Jde podle Jakoba o jediný zodpovědný postup.

Kabinet ANO, SPD a Motoristů rezignoval podle Kupky na šetření. „Rozpočet fakticky krade budoucnost občanů České republiky, českých firem i mladší generace,“ řekl předseda ODS. Podle Rakušana je rozpočet plný nesourodých dílčích zájmů. „Jednoznačně projídá budoucnost Česka a hazarduje s bezpečností,“ zdůraznil. Vláda podle Rakušana znovu nastartovala trajektorii zvyšování dluhů.

Předsedové nejsilnější a druhé nejsilnější opoziční strany i šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel se pozastavili nad snížením obranných výdajů. Kupka varoval před ohrožením bezpečnosti a neplněním spojeneckých závazků. Havel řekl, že vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu není strop, ale podlaha.

Schillerová naopak označila návrh rozpočtu za úplný, reálný a pravdivý. V úvodním vystoupením odmítla výrok Národní rozpočtové rady, podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Rakušan ministryni vinil z pseudoargumentů a manipulace. Kupka podotkl, že kdo má černé svědomí, útočí na všechny ostatní. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) navržený rozpočet nelze obhájit, pokládá jej za zločinný. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ale tvrdil, že schodek teď není možné navzdory úsporám a změnám v příjmech zkrotit.

Vláda by měla respektovat zákony, prohlásil předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Neměla by se vymlouvat a navrhovaný schodek 310 miliard je podle něj schodkem ministryně Schillerové. Opět poukazoval například na to, že v návrhu chybí peníze na dostupné bydlení pro mladé lidi. Vyslovil se proti poskytování dotací a navrhoval, aby peníze místo toho směřovaly třeba na zvyšování rodičovského příspěvku.

Lidovec Marian Jurečka uvedl, že nynější rozpočtové provizorium tak není z hlediska vývoje dluhu špatné. „Co pácháte vy, je však regulérní rozpočtový zločin,“ prohlásil.

S opozičními řečníky se u mikrofonu střídali členové vlády a představovali rozpočty svých kapitol. Například ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy) řekl, že jeho rozpočet je odpovědný jak vůči resortu, tak vůči budoucnosti. Navržených 18,6 miliardy popsal jako kompromis a výsledek složitých jednání.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) označil za svoji prioritu stabilizaci personálu soudů, státních zastupitelství, nebo například zaměstnanců probační a mediační služby. Pro letošek očekává zvýšení průměrného platu zaměstnanců o 3000 korun měsíčně. Současně si posteskl, že platy soudců a státních zástupců se poněkud utrhly ze řetězu. Podotkl však, že vzhledem k judikatuře Ústavního soudu s tím zřejmě nikdo nic neudělá.

Vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla na letošek deficit o 24 miliard korun vyšší, než jaký plánovala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Podle Schillerové by ale reálný schodek rozpočtu Fialova kabinetu činil až 350 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.

Nyní se u řečniště střídají řečníci s přednostním právem. Do běžné debaty evidoval sněmovní systém desítky přihlášek. Sněmovna už ráno schválila možnost nočního jednání.

Sněmovna začala v úvodním kole projednávat rozpočet

Předložený návrh státního rozpočtu na letošní rok je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úplný, reálný a pravdivý. Řekla to dnes ve Sněmovně, když poslancům představovala návrh rozpočtu. Opozice podle ní nemá právo kritizovat navržený schodek 310 miliard korun, byla by podle ní směšná. Zdůvodnila to tím, že původní návrh rozpočtu bývalé vlády Petra Fialy (ODS) činil až 350 miliard korun, nikoli uváděných 286 miliard korun. Schillerová odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Schillerová kritizovala bývalou vládu a její rozpočty, které podle ní obelhávaly poslance i veřejnost. Obvinila i předsedu NRR Mojmíra Hampla z toho, že se na těchto praktikách podílel. Hampl již dříve označil za běžné, že politici mění názory na stanoviska rozpočtové rady podle toho, zda jim vyhovují.

Podle NRR by maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout 247 miliard korun. Zákon stanovuje limit pro strukturální saldo veřejných rozpočtů v letošním roce na 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Schillerová však dnes poukázala na loňské usnesení Sněmovny, které poslanci přijali, když vraceli vládě k přepracování tehdejší návrh rozpočtu. V něm jako jednu z možností dolní komora doporučila i zvýšení schodku. Ministryně uvedla, že Sněmovna přitom nebyla vázaná povinností stanovit celkové výdaje na základě výdajových rámců.

„Zákon o státním rozpočtu je samostatným zákonem, který je přijímán každoročně a který může při respektování ústavního pořádku stanovit odchylnou úpravu vůči jiným zákonům stejné právní síly. Není tedy možné tvrdit, že by zákon o státním rozpočtu mohl být automaticky považován za protizákonný pouze proto, že se odchyluje od parametrů stanovených jiným zákonem,“ prohlásila ministryně financí. Zopakovala svoje předchozí tvrzení, že výdajové rámce vyplývající ze zákona o rozpočtové odpovědnosti se vztahují pouze na rozpočet předkládaný do 30. září Sněmovně.

Rozpočet počítá s reálným růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Česká národní banka počítá pro letošní rok s růstem o 2,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla klesnout z loňských 2,5 procenta na letošních 2,1 procenta. Spotřeba domácností má vzrůst o tři procenta, tedy o desetinu bodu víc než loni.

Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Původní návrh bývalé Fialovy vlády Sněmovna hlasy koaliční většiny loni na podzim vrátila kabinetu k přepracování. Protože se přepracovaný rozpočet nepodařilo schválit do konce roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Za priority rozpočtu označila vláda například zlevnění elektřiny, růst platů státních zaměstnanců nebo úspory na provozu státu.

Sněmovna vzala na vědomí předloňské hospodaření státu se schodkem 271 miliard

Sněmovna dnes vzala na vědomí státní závěrečný účet za rok 2024. Je to nutný krok k tomu, aby mohla schválit rozpočet na letošní rok. Státní rozpočet v roce 2024 skončil schodkem 271,4 miliardy korun. Na letošní rok vláda navrhuje schodek 310 miliard korun. Státní závěrečný účet za rok 2024 navrhl vypořádat předloňský deficit tak, že se zvýší státní dluh o 277 miliard korun a stav na účtech státních finančních aktiv vzroste o 5,6 miliardy korun.

Státní závěrečný účet za rok 2024 projednal rozpočtový výbor už v minulém volebním období. Vzhledem k tomu, že ho Sněmovna nestihla schválit před volbami loni v říjnu, musí se jím zabývat znovu. Schválený rozpočet na rok 2024 původně počítal se schodkem 252 miliard. Kvůli povodním ze září 2024 však vláda navrhla jeho navýšení o 30 miliard korun, aby mohla hradit povodňové škody.

K hospodaření státního rozpočtu vyslovil loni výhrady Nejvyšší kontrolní úřad. Uvedl například že vláda navýšila rozpočtovou rezervu o uvedených 30 miliard na povodňové škody, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. Ministerstvo financí svůj postup ale hájilo tím, že peníze na odstranění povodňových škod neměly být zcela utracené už v roce 2024.

Rozpočtu podle dřívějšího vyjádření prezidenta NKÚ Miloslava Kaly pomohly v roce 2024 i příjmy z daně z neočekávaných zisků. Stát získal z takzvané windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků, 36,7 miliardy korun, ale na řešení vysokých cen energií využil 12,3 miliardy korun.

Ve státním závěrečném účtu například stojí, že přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině klesly v roce 2024 meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun.

Na platy zaměstnanců státu a související výdaje směřovalo téměř 279 miliard korun. Stát vyplácel 487.078 lidí.

Výdaje na obsluhu státního dluhu, tedy hlavně na úroky z něj, vzrostly meziročně o 20,1 miliardy korun, tedy téměř o 30 procent. Vyžádaly si celkem 88,5 miliardy korun. Pro letošní rok navrhla vláda na obsluhu státního dluhu téměř 110 miliard korun.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}