Pražané v létě zvládli tři předkola a dostali se do ligové fáze Konferenční ligy. V ní ve společné tabulce 36 týmů obsadili čtvrté místo a postoupili rovnou do březnového osmifinále, čímž se vyhnuli úvodnímu vyřazovacímu kolu. Boj o čtvrtfinále svedou s jedním ze čtveřice Alkmaar, Celje, Drita, nebo Noah.
Co do prestiže třetí pohárová soutěž vyvrcholí 27. května v Lipsku. V minulých dvou sezonách Sparta postoupila do osmifinále Evropské ligy a následně se po 19 letech probojovala do hlavní fáze elitní Ligy mistrů.
„Když skončíš v osmičce, tak ti do finále chybí jenom tři soupeři. A když se podíváš, kdo tam je, tak to není nereálné. Takže ať to zní jakkoliv odvážně, finále musí být náš cíl. Úkol vedení a trenérů je to klukům neustále vštěpovat, že můžou mít jedinečnou šanci. Protože cíl Sparty je pořád stejný – hrát Ligu mistrů, hrát Evropskou ligu. Nemáš cíl hrát Konferenční ligu,“ prohlásil pětačtyřicetiletý Rosický.
Tým se podle něj bude dál obměňovat, protože je to třeba. „Jak přesně, to teď nedokážu říct, ale samozřejmě myslíme už na novou sezonu. Tak je to vždycky. A v žádném případě nevzdáváme ani ligu. To se tady nikdy stát nemůže. Chceme se dál zlepšovat,“ uvedl Rosický.
„A i tím, že tady (dánský trenér) Brian (Priske) teď znovu je, tak měl možnost navnímat některé věci, hráče. O některých si myslel, že to bude lepší, u některých si myslel, že na ně bude působit víc, protože je zná. Něco se ukázalo, že funguje, něco ne. Věřím, že se stane to samé jako minule: že ta druhá část sezony bude pro nás mnohem lepší,“ mínil bývalý záložník Sparty, Arsenalu a Dortmundu.
U hráčů mu chybí dlouhodobá motivace ke každému utkání. Souhlasí s tím, že ve Spartě má jít o standard. „Taky to neomlouvám. Ve Spartě to tak musí být. A hlavně ti kluci už to znají. Hráli Ligu mistrů, hráli Evropskou ligu. Spousta z nich to už zažila. Tohle je prostě součást života fotbalisty, který hraje ve Spartě. I to přepínání z Evropy, i když je to Konferenční liga a se vší úctou k soupeřům, tyhle týmy Sparta musí porážet. To prostě tak je. Já ty kluky neomlouvám. Jen říkám, že jsem si to sám prožil a že je to těžké. Ale to prostě zvládnou jenom ti opravdu dobří. A kdo to nezvládne, ten tady má problém,“ řekl Rosický.
Po zdravotních problémech na jaře se vrátil k dřívějšímu pracovnímu režimu. „Cítím se dobře, což je asi úplně nejdůležitější. Můj pracovní režim je zpátky tak, jak byl. Poslední měsíce už jsem tady fungoval víceméně stejně jako předtím. Ještě mi chybí jedno vyšetření, takže se pořád musím nějakým způsobem víc hlídat, víc se kontrolovat, ale už mě to pustilo do pohybu. Mohl jsem začít klusat, hýbat se, což jsou všechno dobré náznaky. Důležité je, že to člověk cítí sám na sobě, že se to postupně zlepšuje, takže to je fajn,“ konstatoval Rosický.
