Komerční prezentace Aktual.: 7.11.2024 04:09
Brusel/Bonn – Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.
„Po deseti měsících roku 2024 je nyní prakticky jisté, že rok 2024 bude podle souboru dat ERA5 nejteplejším rokem v historii a prvním rokem, kdy bude teplota o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. To představuje nový milník v globálních teplotních rekordech a mělo by to sloužit jako katalyzátor pro zvýšení ambicí na nadcházející konferenci o změně klimatu COP29,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service (C3S) Samantha Burgessová.
Pole agentury DPA Copernicus odhaduje, že letos globální průměrná teplota bude pravděpodobně vyšší o nejméně 1,55 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Vloni byl průměr vyšší o 1,48 stupně.
Globální průměrná teplotní anomálie pro zbytek roku 2024 by musela klesnout téměř na nulu, aby rok 2024 nebyl nejteplejším rokem. O pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a hladiny moří informuje evropská meteorologická služba na základě počítačových analýz a podle datového souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Říjen byl druhý nejteplejší v historii záznamů s celosvětovou průměrnou přízemní teplotou vzduchu 15,25 stupně Celsia, což je o 0,80 stupně více, než byl průměr pro říjen v letech 1991 až 2020. Oproti předindustriálnímu období byla průměrná teplota letos v říjnu dokonce v průměru o 1,65 stupně vyšší. Současně šlo o patnáctý měsíc v šestnáctiměsíčním období, kdy průměrná globální teplota vzduchu při zemském povrchu byla více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní.
Evropské teploty byly v předešlém měsíci nadprůměrné téměř na celém kontinentu. Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné v severní Kanadě a výrazně nadprůměrné ve středních a západních Spojených státech, severním Tibetu, Japonsku a Austrálii. Nejvýrazněji podprůměrné teploty byly v centrální části Grónska a na Islandu.
Na klimatickém cíli udržet globální teploty pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se státy dohodly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Tím se míní, že by se průměrné teploty neměly pohybovat nad touto hodnotou v dlouhodobé perspektivě několik desítek let. Překonání této hodnoty v jednom roce má tak především psychologický význam, řekl šéf služby Copernicus Carlo Buontempo. Program OSN na ochranu životního prostředí však varoval, že i při dodržení současných klimatických závazků průměrná globální teplota míří k nárůstu o 2,6 stupně ve srovnání s předindustriální dobou, píše agentura AFP.
Meteorologická služba Evropské unie Copernicus pravidelně zveřejňuje měsíční klimatické bulletiny informující o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.
