Na konci srpna našli hrobaři v ruském městě Balej 51letou Olgu Šarypovovou, které prý puklo srdce. Důvodem byla ztráta jejího syna Maxima, u jehož místa posledního odpočinku završila rodinnou tragédii i ona. Podobných příběhů je přitom v současném Rusku celá řada. Zároveň s mrtvými vojáky však až trojnásobně přibylo dezertérů a dalších lidí, kteří se chtějí armádě a válce na Ukrajině vyhnout.
„Nejlepší způsob, jak může rodina vyřešit své finanční problémy, je poslat otce a manžela zemřít do války,“ konstatoval v květnovém rozhovoru pro server Aktuálně.cz ruský ekonom Igor Lipsic. „Drtivá většina tam jde kvůli penězům. Je to šílený boom, sociální výtah. Všichni jsou šťastní, protože jak Putin říkal – tak by umřel na vodku, a teď umře jako hrdina,“ shrnul zase jeden z autorů rozsáhlé investigace o ruských ztrátách David Frenkel z Mediazony.
Oba tak nezávisle na sobě objasňují motiv předčasné smrti syna Olgy Šarypovové. Mladý, pouze 23letý Maxim Šarypov podepsal smlouvu s ministerstvem obrany o vstupu do armády. Poslali ho bojovat na Ukrajinu, kde byl zraněn. Po ošetření se ovšem vrátil zpátky na frontu, kde zemřel.
Maxim Šarypov se svou matkou Olgou na fotografii z jejích sociálních sítí. | Foto: Repro Aktualne.cz
„Rodina potřebovala peníze na splacení půjček,“ vysvětlovali pro ruskou mutaci webu Rádia Svobodná Evropa rodinní známí důvod Maximova návratu do války.
Po dokončení základní vojenské služby podepsal Šarypov svou první smlouvu s armádou ještě před válkou, v roce 2021. Jeho otec byl totiž invalidní a nemohl pracovat. „V říjnu 2022 podepsal druhou smlouvu a účastnil se SVO (speciální vojenská operace – tak Rusové označují válku na Ukrajině – pozn. red.) jako starší řidič tankového praporu,“ upřesnil médiím ruský vojenský komisař.
Podobných příběhů je v Rusku spousta. Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu se novinářům z nezávislého serveru Mediazona a ruskojazyčné verze BBC podařilo zjistit jména 125 tisíc mrtvých ruských vojáků, kteří padli na frontě. Ve skutečnosti jich ovšem může být až dvakrát tolik, přičemž západní tajné služby odhadují, že celkové ztráty včetně nezvěstných a zraněných můžou činit až jeden milion mužů, ale i žen.
S tím, jak umírají ti, kteří do války chtějí – nebo kvůli penězům musí – přibylo i lidí, kteří se rozhodli smrti na frontě vyhnout. „Za 3,5 roku se samozřejmě všechno hodně změnilo,“ napsal reportérovi Aktuálně.cz ruský protiválečný aktivista Grigorij Sverdlin z organizace Idite lesom (Jděte lesem). „Pokud jsme v létě 2023 dostali 381 žádostí o pomoc s dezercí, letos v létě jich bylo 1171. To znamená, že počet dezertérů vzrostl více než trojnásobně,“ vypočítal.
„Objevily se nové kategorie lidí, kteří se na nás obracejí s žádostí o pomoc. Například vojáci v základní službě, kteří byli donuceni podepsat smlouvu. Nebo migranti, kteří byli rovněž donuceni podepsat smlouvu,“ doplnil Sverdlin.
Foto: Associated Press
Puklá srdce ruských matek
„V Rusku je mezi rodiči a ve společnosti stále velmi silná vzpomínka na čečenské války a válku v Afghánistánu, kde zahynulo mnoho branců. To bylo pro společnost velmi nepříjemné,“ popisuje vzpomínky na minulé války Sergej Krivenko, který založil projekt Prizyv k sovesti (Výzva ke svědomí).
V tehdejším Sovětském svazu měly výrazné slovo organizace jako Výbor matek vojáků. Ty však současný Putinův režim postupně omezil – a sám stále fungující výbor se v obavách z represí přestal veřejně vyjadřovat a komunikovat s médii.
O nepříjemných tlacích režimu se v rozhovoru pro Aktuálně.cz zmínil také Krivenko, který musel z Ruska po začátku války odejít a nyní žije v jedné z evropských zemí. Jeho Výzva ke svědomí je sdružením právníků a expertů z ruských organizací pro lidská práva, kteří se zasazují o odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí.
Protiválečný aktivista Sergej Krivenko v rozhovoru s reportérem Aktuálně.cz, 10. září 2025. | Foto: Jaroslav Synčák
Obrací se na ně tak lidé, které ruský stát vyzývá k odvodu a oni se jej snaží odmítnout. Ruská armáda sice nemůže poslat brance na frontu, úřady ale používají jednoduchý trik, jak muže do ozbrojených sil doplnit. „Existují případy podvodu. Velení za ně, aniž by jim to řeklo, podepíše smlouvu – podvede je a oni dostanou rozkaz jet do války. Když zahynou, rodiče ani nevědí, že podepsali smlouvu, a velení pak předloží, že ji podepsali,“ popisuje Krivenko.
Riziko je podle Krivenka v tom, že jsou branci pod nátlakem. „Nutí je nebo přinucují podepsat smlouvu. Branci jsou v kasárnách bez kontaktu s příbuznými, s ochránci lidských práv. To je pro nábor velmi výhodná situace,“ konstatuje odborník. Upozorňuje také na to, že existují fakta o bití branců, aby je vedení přinutilo podepsat smlouvu s ministerstvem obrany o vstupu do „běžné“ armády.
Ukrajinské útoky na rafinerie bolí. Rusy ale zachraňuje stará sovětská norma. Celý text si přečtěte zde.
Spotlight News – Sergej Vakulenko | Video: Jaroslav Synčák
