Vyšetřování rumunského ministerstva obrany odhalilo, že stovky záložníků armády podepsaly smlouvy s nejrůznějšími soukromými bezpečnostními společnostmi, které operují ve válkou zmítaném středoafrickém Kongu. Coby žoldáci v Kongu bojovalo i několik rumunských vojáků v aktivní službě, kteří odešli na rodičovskou dovolenou, píše server Euractiv.com.
Vojáci v aktivní službě bojovali v Africe pod vedením žoldáka a bývalého příslušníka francouzské cizinecké legie Horatsia Potry, který vstoupil ve známost jako majitel bezpečnostní firmy, která poskytovala ochranku proruskému kandidátovi na rumunského prezidenta Calinu Georgescovi. Kandidaturu Georgesca zrušila volební komise kvůli jeho četným kauzám a podezřením z trestných činů, rozhodnutí potvrdil rumunský ústavní soud v březnu. V rámci prověřování Georgesca provedla policie na Potru razii, při které našla velkou skrýš se zbraněmi a hotovostí.
Podle závěrů vyšetřování se do bojů v Kongu v nějaké formě zapojilo 466 rumunských vojáků, kteří byli převeleni do armádních rezerv ze zdravotních důvodů či kvůli dosažení věkového limitu pro aktivní službu.
Sedm vojáků v aktivní službě pak prý působilo v Kongu mezi lety 2023 a 2025, zatímco byli na rodičovské dovolené. Ministerstvo uvedlo, že se dopustili porušení řady právních a regulačních ustanovení, včetně neoprávněného opuštění země a zapojení se do činností mimo své oficiální vojenské povinnosti. Tři z nich jsou aktuálně nadále na rodičovské dovolené, čtyři se mezitím vrátili ke svým jednotkám v Rumunsku. Případu jednoho z vojáků se již věnuje vojenská prokuratura, právní kroky vůči zbylým šesti se chystají. Je možné, že dojde i na jejich trestní stíhání.
Rumunský ministr obrany Angel Tilvar uvedl, že nařídil „naléhavé přezkoumání okolností, které umožnily, aby k těmto situacím došlo, jakož i zavedení přísnějších preventivních opatření do budoucna“.
Do armády se dále v letech 2023 až 2024 vrátilo 24 rezervistů, kteří bojovali v Kongu. Jejich případy údajně nepředstavují „výrazné ohrožení národní bezpečnosti“, protože tito vojáci slouží v nižších hodnostech a mají minimální přístup k tajným informacím. Armáda bude jejich případy dále posuzovat.
V Kongu proti sobě bojují konžská armáda a povstalci z uskupení M23. Z východního Konga uprchlo za poslední necelé tři měsíce do okolních zemí více než sto tisíc lidí. Hlavní příčinou násilí, které oblast od 90. let sužuje, jsou vedle etnických sporů suroviny. Několik zpráv OSN poukazuje na fakt, že z drancování nerostných zdrojů ve východním Kongu profituje Rwanda.
