Americká zpravodajská služba CIA podle stanice CNN pracuje na plánu, jak vyzbrojit kurdské síly a vyvolat tak lidové povstání proti íránskému režimu. Televize se odvolává na několik zdrojů obeznámených s jednáním.
Server Axios zároveň uvedl, že už v neděli, tedy den po zahájení útoku na Írán, americký prezident Donald Trump osobně hovořil s kurdskými lídry o americké vojenské operaci. Jednali údajně o tom, jak by Spojené státy a Kurdové mohli v jejím průběhu spolupracovat.
„Spojené státy velmi dobře vědí, že pozemní operaci v Íránu nemohou realizovat z celé řady důvodů. Proto hledají hráče, který by mohl sehrát roli iniciátora změny režimu v Íránu,“ říká pro Aktuálně.cz generál Jiří Šedivý. Dodává, že Kurdové jsou navzdory nedávným porážkám například v Sýrii stále relativně dobře vyzbrojenou a organizovanou silou.
Kurdské ozbrojené skupiny mají tisíce bojovníků operujících podél hranice mezi Irákem a Íránem, především v iráckém Kurdistánu. Některé z těchto organizací od začátku války zveřejnily prohlášení naznačující, že se chystá brzká akce. Skupiny zároveň vyzvaly íránské vojáky, aby přeběhli na jejich stranu. Íránské revoluční gardy mezitím na kurdské pozice podnikají útoky.
Plán povstání
Podle zdrojů má být cílem plánu především to, aby kurdské ozbrojené skupiny zaměstnaly íránské bezpečnostní složky na více frontách a vázaly je v bojích. To by mělo usnadnit běžným Íráncům ve velkých městech vyjít do ulic, aniž by čelili tak brutálním zásahům jako během lednových nepokojů.
Podle CNN by však taková akce vyžadovala velmi rozsáhlou podporu USA a Izraele. Kurdové, kteří představují zhruba necelou desetinu íránské populace, totiž podle zpravodajských odhadů zatím nemají dostatek vlivu ani zdrojů, aby dokázali sami vyvolat úspěšné povstání proti režimu.
„Kurdové by mohli sehrát určitou roli, ale vše závisí na tom, zda by se podařilo aktivizovat a vyzbrojit i část íránské opozice, která není dostatečně organizovaná ani vyzbrojená,“ soudí Šedivý.
Jakýkoli pokus o jejich vyzbrojení by zároveň vyžadoval spolupráci Kurdů ze sousedního Iráku, který by sloužil jako výchozí základna pro přepravu zbraní. CNN píše, že s přípravou přesunu kurdských bojovníků právě z Iráku mohou souviset i izraelské údery na íránské vojenské a policejní cíle poblíž irácké hranice.
Dlouhodobý americký spojenec
Kurdské politické strany v Íránu podle zdrojů požadují od Trumpovy administrativy politické záruky. Vztahy mezi Kurdy a Washingtonem totiž dlouhodobě provází nedůvěra. Kurdové často tvrdí, že je Spojené státy v minulosti využily a poté opustily.
Kurdové jsou s přibližně 25 až 30 miliony lidí největší etnickou skupinou na světě bez vlastního státu. Většina z nich žije v Íránu, Iráku, Sýrii a Turecku, kde dlouhodobě čelí diskriminaci a represím.
Spojené státy mají s kurdskými frakcemi desítky let trvající složitou historii spolupráce. Během americké války v Iráku se Kurdové stali klíčovými spojenci Američanů v naději, že za podporu získá polooautonomní region iráckého Kurdistánu nezávislost. To se však nikdy nestalo.
Kurdské síly hrály důležitou roli také v boji proti bojovníkům takzvaného Islámského státu. Koalice Syrských demokratických sil (SDF), vedená Kurdy a podporovaná Spojenými státy, byla tehdy nejúčinnější pozemní silou v Sýrii.
Vztahy s Kurdy dlouhodobě rozvíjí také Izrael, který je vnímá jako potenciální destabilizační faktor vůči svým regionálním protivníkům.
V Íránu byli Kurdové utlačováni už za vlády šáha i později za Islámské republiky. „Kurdové v Íránu dlouhodobě čelí hluboce zakořeněné diskriminaci. Jejich sociální, politická a kulturní práva jsou potlačována stejně jako jejich ekonomické ambice,“ konstatovala ve své zprávě lidskoprávní organizace Amnesty International.
Proto se politické cíle iráckých Kurdů často neshodují s jinými opozičními proudy, například s Rezou Pahlavím, synem posledního íránského šáha, který je někdy zmiňován jako možný nástupce současného režimu. Zda by se proto právě oni mohli stát pochodní, která zažehne všelidové povstání v Íránu, je zatím velmi nejisté.
