Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.
Ministři ve středu projednali rozsáhlou zprávu o záplavách, které před rokem postihly například Jeseník, Opavu a Krnov. Dokument obsahuje i některá doporučení. Podle Hladíka budou opatření v obcích prováděna tak, aby se ideálně zabránilo dalším povodním. Na většině míst, kde to jde, tedy budou koncipována na takzvanou stoletou vodu. Práce na Vidnávce, Opavě a Opavici podle ministra potrvají několik let.
V reakci na nedávné výtky Nejvyššího kontrolního úřadu k hospodaření státu s penězi určenými na odstraňování škod po povodních Hladík zdůraznil, že opravy vodní a dopravní infrastruktury si vyžádají mnohaleté investice, které vláda měla do loňského rozpočtu započíst. Ta loni kvůli škodám navýšila rozpočtovou rezervu o třicet miliard korun, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. Tuto částku Hladík potvrdil, financování oprav bude podle něj víceleté.
Pomoc byla podle ministra vícestupňová, začala rychlou podporou 20 tisíc domácností, pokračovala investicemi do vybudování nové vodohospodářské infrastruktury a dopravní infrastruktury. V různém stadiu procesu dotací ministerstva pro místní rozvoj je 11 miliard korun, uvedl Hladík s tím, že zřejmě nejvíc, a to zhruba deset miliard, si vyžádá revitalizace toků v intravilánech měst.
Náklady na obnovu území po loňských zářijových povodních v Česku jsou podle Pavly Štěpánkové z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka odhadovány na 70 miliard korun. Na úterní konferenci k povodním podotkla, že nezahrnují skutečný rozsah škod, ale představují pouze prvotní odhad nákladů, které jsou nezbytné pro obnovu základních funkcí. Centrální evidence ekonomických dopadů významných povodní stále neexistuje.
Kritika klimatických cílů EU
Vláda se také opět zabývala klimatickými cíli Evropské unie k roku 2040. Ty podle Hladíka musejí vycházet z technologických možností. Česko je nevidí například pro ocelářství, chemický průmysl a výrobu cementu, dodal ministr před odletem na jednání unijních ministrů životního prostředí. Česká vláda zastává odmítavé postoje k plánu na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990 dlouhodobě.
Česko podle Hladíka nemá problémy s naplněním nynějších cílů. Ty, o nichž se jedná, ale musejí podpořit konkurenceschopnost Evropské unie, nikoli ji podkopávat. Česko proto vede podle vlády pragmatickou diskusi, chce znát dopady plánů do jednotlivých resortů.
Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, chtělo v tomto týdnu schválit návrh Evropské komise (EK) na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990. Kvůli nedostatečné podpoře o něm ale nakonec budou muset jednat v říjnu na Evropské radě premiéři a prezidenti jednotlivých členských zemí. Proti se podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) postavily také Francie, Itálie a Německo. Spolu s Hladíkem situaci komentoval na tiskové konferenci po jednání vlády.
Evropská komise (EK) navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července, chce jím doplnit právní rámec EU, podle kterého má být Unie klimaticky neutrální do roku 2050. Zástupci EK uvedli, že přijetím cíle poskytne Unie jistotu investorům, inovacím, posílí průmysl a zvýší energetickou bezpečnost Evropy. Dánské předsednictví Rady EU plánovalo hlasovat o schválení cíle při jednání ministrů životního prostředí ve čtvrtek. Vyslanci členských zemí při EU ale tento plán v pátek zrušili, uvedly agentury s odkazem na diplomatické zdroje. Neexistuje totiž podle nich jednoznačná podpora návrhu EK.
Několik zemí včetně Francie, Německa, Itálie a Polska si vyžádalo přesunutí diskuse na úroveň Evropské rady. Diplomati podle agentur potvrdili, že o klimatickém cíli budou v rámci Rady EU ministři diskutovat, nicméně před uzavřením dohody ho budou muset v říjnu projednat i lídři unijních zemí na summitu Evropské rady. Dánské předsednictví uvedlo, že chce ve věci najít shodu do konce roku.
Vláda rovněž ve středu schválila návrh nařízení ministerstva zahraničí, podle kterého budou muset držitelé diplomatických a služebních pasů Gruzie mít víza pro krátkodobé cesty do České republiky kvůli represím gruzínských úřadů vůči občanské společnosti. Vízová povinnost bude platit pro pobyty na českém území, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů za půl roku, a to právě pro držitele platných diplomatických a služebních pasů vydaných Gruzií.
