Aktual.: 8.12.2024 05:13
Budapešť – Andre Iwan a jeho manželka se před několika měsíci přestěhovali z východního Německa do maďarské vsi. Tvrdí, že je k tomu přivedly vysoké daně a pocit, že kvůli imigraci se v Německu stali „občany druhé kategorie“. Pětapadesátiletý Iwan koncem 90. let koupil pozemek ve vsi Szölösgyörök nedaleko Balatonu, za komunismu oblíbeného místa pro setkávání východních a západních Němců, s nejasnými plány, že to bude jeho místo na důchod. Nicméně dění z poslední doby a sociální změny v Německu chod věcí urychlily, řekl agentuře Reuters.
V Maďarsku se v posledních letech usadily tisíce Němců, hlavně penzistů. Nalákalo je tam levné bydlení a nízké životní náklady. Pro některé je ale tato země podle analytiků i jich samých přitažlivá ještě něčím dalším – tvrdou protiimigrační rétorikou národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána, která má velký ohlas na účtech na sociálních sítích věnovaných migraci.
„Po uprchlické invazi Angely Merkelové z roku 2015 bylo vidět, jak se situace rok od roku zhoršuje,“ říká Iwan, který pracoval jako předák na stavbách. „Tak nějak jste měli pocit, že jste občanem druhé kategorie existujícím jenom proto, aby pracoval a platil,“ dodává.
Bývalá kancléřka Angela Merkelová v roce 2015 otevřela německé hranice více než milionu migrantů. Mnoho z nich pocházelo ze Sýrie, odkud prchali před válkou a chudobou. Merkelová za to získala body v zahraničí, ale doma to částečně narušilo její politický kapitál. Iwanovy výroky odrážejí rétoriku pravicových influencerů a krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která v posledních měsících zaznamenala úspěch v regionálních volbách ve spolkových zemích na východě Německa. Voliči uslyšeli na její tvrzení, že Německo je zaplavené migranty a už situaci nezvládá.
Německá vláda opakuje, že imigrace je klíčová pro udržení pracovní síly a hospodářství, nicméně slíbila, že přitvrdí vůči lidem, kteří se do země dostali ilegálně.
V roce 2022 v Maďarsku žilo 22.100 Němců. Počet nově příchozích byl podle maďarského statistického úřadu nejvyšší v roce 2021, kdy jich tam přibylo 4036. Asi polovina z nich je starší 60 let.
„Maďarsko je pro ně bezpečnou zemí,“ vysvětluje Monika Váradiová, socioložka z maďarského Centra pro ekonomická a regionální studia HUN-REN, která se tímto přistěhovalectvím zabývá. „Život je tu vyjde celkem levně, mohou si najít bydlení a říkají, že tu nejsou migranti. (…) Situaci v Německu vnímají jako krizovou,“ uvádí socioložka.
Počet lidí, kteří se z Německa stěhují do Maďarska, je velmi nízký oproti tisícům Maďarů, kteří se vydali opačným směrem za studiem nebo prací. Celková emigrace z Německa se nijak nezvýšila. Neexistují také důkazy o tom, že by Maďarsko bylo bezpečnější než Německo: míra kriminality je v obou zemích podobná a z průzkumů vyplývá, že lidé v Maďarsku i Německu patří v Evropě k těm nejméně spokojeným se životem.
Starší Němci se často stěhují do zemí s teplejším podnebím, kde jejich důchody stačí na víc než v Německu. Nicméně v Maďarsku může být dodatečným plusem jeho image bašty odporu proti údajnému západnímu proimigračními liberalismu, kterou razí vláda a odráží se v evropských krajně pravicových médiích.
Antropolog Kristóf Szombati z berlínské Humboldtovy univerzity říká, že maďarská provládní média oslavují přistěhovalectví Němců jako důkaz maďarského úspěchu. „Lidé mají celou řadu důvodů, ze kterých je to táhne do Maďarska nebo naopak odrazuje od Německa, a mezi těmito důvody zmiňují, že se jim nelíbí německá imigrační politika,“ říká Szombati.
Pandemie covidu-19, válka na Ukrajině a ekonomický rozvrat v lidech zvýšily pocit nejistoty a vzbudily touhu po bezpečí, vysvětluje Nikolas Lelle z německé Nadace Amadea Antonia, která vystupuje proti pravicovému extremismu, rasismu a antisemitismu.
Jürgen Wichert se z německé strany Krušných hor do městečka Gyenesdiás na břehu Balatonu přestěhoval v srpnu. Chtěl být jen tak daleko, aby do Německa byl schopný dojet autem. Wichert sympatizuje s Orbánovou konzervativní politikou a je rád, že americké prezidentské volby vyhrál Donald Trump.
„K dění v Německu jsem velmi kritický. Myslím, že hodně lidem se stále daří příliš dobře. A teprve tehdy, až se ekonomika dále propadne, pak možná začnou uvažovat jinak a třeba přijde změna tak jako v Americe,“ říká.
