Obvodní soud pro Prahu 7 v úterý nepravomocně rozhodl, že ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022. Intenzita zásahu však podle soudu nebyla tak vysoká, aby SPD přiznal i omluvu. Zástupce ministerstva řekl, že se proti rozsudku odvolá. SPD se zatím nevyjádřilo.
Hnutí žádalo konstatování porušení práv a omluvu kvůli tomu, že ho ministerstvo ve zprávě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo jí dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti.
Soudkyně Marie Filippiová v úterý konstatovala, že nebylo prokázáno, že by projevy předsudečné nenávisti byly ve sledovaném období dominantní složkou aktivity SPD. I když jsou podle soudkyně názory hnutí kritické například k vládě či Evropské unii, nepřesáhly podle ní mez přípustné kritiky. Hnutí vyvíjí podle soudkyně i jinou, například legislativní činnost. Porušení práv však podle soudkyně nebylo natolik významné, aby bylo nutné přiznat i omluvu.
Podle zástupce ministerstva vnitra Lubomíra Janků ale nedošlo k naplnění důvodů, které by zakládaly nesprávný úřední postup resortu. Nejde podle něj o to, že by hnutí upozorňovalo na společenské problémy, ale o to, jakým způsobem tato témata zneužívá k šíření nenávisti. Po vynesení rozsudku Janků podotkl, že je rozhodovací praxe soudu nekonzistentní, proti rozsudku podá odvolání. Úterní rozhodnutí je podle něj nesprávné, neopírá se o fakta a neodpovídá podle něj tomu, co bylo důkazy prokázáno.
Soudy rozhodují různě
Kvůli zařazení do zpráv o extremismu za různá období podalo hnutí na ministerstvo vnitra více žalob. V polovině června soud nepravomocně zamítl žalobu týkající se zprávy o extremismu za první pololetí roku 2023, konstatoval, že způsob, jakým SPD témata komunikuje, je problematický. V únoru žalobě o zprávě za druhé pololetí roku 2020 vyhověl. V žalobě o zprávě za druhé pololetí roku 2022 soud nejprve žalobu zamítl, odvolací soud však verdikt zrušil. V žádném ze sporů zatím nepadl pravomocný rozsudek.
SPD zmiňuje i zpráva o extremismu za rok 2024, a to v souvislosti se stíháním šéfa hnutí Tomia Okamury kvůli kontroverzní kampani před krajskými volbami, která měla podle kriminalistů rasistický či xenofobní podtext. Policie viní Okamuru i SPD z podněcování k nenávisti, za které hrozí až tři roky vězení.