Alternativní taxislužba Bolt spustila program „Women for women“. Řidičky si mohou zvolit, že chtějí vozit pouze pasažérky a naopak. Aktivita se ale setkává i s kritikou. Je správně nabídnout ženám možnost si vybrat, nebo je to protežování?
Martina, třicetiletá žena z Prahy, si pečlivě rozmýšlí, jak se dostávat z večírků bezpečně domů. Zkušenost s alternativní taxislužbou jí jednou nahnala strach. „Řidič mě nechtěl pustit z vozu. Obtěžoval mě dlouhé minuty, bylo to hodně nepříjemné,“ popisuje.
Alternativní taxislužba Bolt uznává, že čas od času k takovým situacím dochází i u nich. „Hlášení tohoto typu jsme v minulosti zaznamenali, byť jsou v kontextu statisíců bezproblémových jízd naprosto výjimečná. I tak je ale bereme velice vážně a snažíme se řadou řešení stále zvyšovat bezpečnost a podobné situace eliminovat,“ říká Josef Rückl, generální ředitel společnosti Bolt.
Nejen Martinu, ale i další ženy by tak mohl oslovit program, který alternativní taxislužba spustila v Praze letos v únoru. Za cíl má bezpečnost pro ženy zvýšit. Kategorie „Women for women“ je, jak název napovídá, určená pouze ženám. Řidičky si mohou vybrat, že chtějí přijmout poptávku na jízdu pouze od pasažérek a naopak ženy pasažérky si objednají jízdu pouze v autě s řidičkou.
Bolt jako jeden z důvodů také uvedl, že tímto způsobem podporuje ženy, které zvažují kariéru řidičky. Cílem je dle firmy snaha zajistit jak ženám-cestujícím, tak partnerským řidičkám komfort a pocit bezpečí. I proto, že zájem o tento typ zaměstnání se mezi ženami v posledních letech zvyšuje.
„Partnerských řidiček v Praze jsou vyšší stovky. Už prvních dnech využily kategorii Women for women vyšší stovky uživatelek. Zájem je především o možnost službu využívat ve večerních hodinách. O popularitě svědčí i pozitivní hodnocení partnerských řidiček v kategorii, které je aktuálně na úrovni 4,95 hvězdiček z pěti a o pět setin vyšší než průměrné hodnocení všech partnerských řidičů Boltu,“ říká Rückl k tomu, jaký je o nový program zájem.
Po oznámení nového programu se na sociálních sítích Boltu ale objevily i posměšné či kritické komentáře. Někteří uživatelé poukazovali na to, že by rádi zavedli například kategorii „Češi Čechům“ s dodatkem, že řidiči Boltu jsou velmi často cizinci, kteří česky vůbec nerozumí, případně se diskutující dovolávali vzniku dalších kategorií.
„K vyjádřením diskutérů na sítích je potřeba přistupovat s rezervou. Realitu ve společnosti mnohdy ani neodráží a může jít jen o výčet něčeho, co jsou lidé ochotní sdílet spíše anonymně,“ říká socioložka Markéta Švarcová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která se zabývá oblastí platformové ekonomiky a především pracovních podmínek v nových digitálních plaftormách a genderové nerovnosti.
„V období po pandemii ale narostl značně počet řidiček pracujících pro platformy alternativních taxislužeb, i proto, že jde o časově flexibilní způsob obživy. Může vyhovovat ženám, které musí slaďovat práci a péči o děti. Jsou tak vystaveny často neférovému nebo ohrožujícímu jednání z důvodu pohlaví. Obavy o bezpečnost jsou proto na místě,“ říká Švarcová a poukazuje na vládní materiál z roku 2016, který uvádí, že v České republice fyzické nebo sexuální násilí zažilo 32 procent žen.
„Aktivita Boltu je tedy logickou reakcí na poptávku. Argument bezpečnosti vychází ze zkušeností jak samotných řidiček, tak žen, které tu službu využívají. Ukazuje se na tom ale obecnější problém, který je potřeba řešit,“ říká Švarcová a pokračuje: „Když to řeknu velmi zjednodušeně, stát nechá tyto platformy zaměstnávat úplně kohokoliv bez toho, aniž by se například muselo dokazovat, že mají živnostenské oprávnění nebo povolení k pobytu.“
V současné době běží pro Česko lhůta pro transpozici směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, která jim má přidat více povinností a podmínek. Tuto směrnici by měla česká vláda zapracovat do své legislativy do konce roku 2026.
„Mám přitom pocit, že téma se na ministerstvech zatím příliš neřeší. Zavést povinnosti, jakým způsobem by tyto platformy měly někoho zaměstnávat, aby byly dodrženy aspoň minimální sociální a zdravotní jistoty těchto pracujících, jsou zásadní. Digitální platformy využívají tohoto právního vakua a profitují na levné pracovní síle v české společnosti. Pevně doufám, že transpozice evropské směrnice stav změní,“ dodává Švarcová.
K projektu „Women for women“ tak má socioložka v podstatě jedinou výhradu. Aby se jízda mohla uskutečnit, cestující, která si vybere jízdu v kategorii „ženy ženám“, musí před jízdou ověřit svou totožnost nahráním průkazu totožnosti a selfie fotografie. Systém aplikace následně obojí porovná. Bolt tak chce předcházet případům, kdy by někdo podmínky obcházel.
„Vůči možnosti využít službu jen po sdílení vlastního ID bych se vymezila. Rozumím potřebě ověření, přesto si myslím, že sdílet průkaz totožnosti je z hlediska GDPR poměrně rizikové. Dle mého by selfie stačilo.“ komentuje Švarcová.
Řidička má i nadále možnost se bránit, pokud by při příjezdu zjistila, že cestující není žena. „Má možnost jízdu odmítnout bez případné penalizace za zrušenou objednávku. Navíc jí bude jízda na místo kompenzována. Cílem tohoto zabezpečení je prohloubit důvěru mezi oběma stranami,“ dodává Rückl z Boltu.
V plánu je kategorii rozšířit i do dalších měst v Česku, až bude dostatečný počet řidiček. Na Slovensku už „Women for women“ funguje v osmi městech.
