Jsou to tři měsíce, co se objevila jedna z největších korupčních kauz současnosti – případ nemocnice v Motole. Nedávno přitom vyšlo najevo, že na ministerstvo zdravotnictví přišly v minulosti dva anonymy, které na dění v nemocnici upozorňovaly. Reportéři ČT zjišťovali, proč skončily v šuplíku úředníků. Motol navíc zdaleka není jedinou nemocnicí, kde se řeší podezření ze závažné korupce.
Případ nemocnice v Motole je za posledních třináct let pátou velkou kauzou, která se týkala nejméně devíti státních či regionálních nemocničních zařízení. Policie tvrdí, že odhalila dlouhodobý systém desátků z kontraktů, ze kterého měl profitovat provozně technický náměstek Pavel Budinský a peníze měl podle detektivů obdržet i šéf Motola Miloslav Ludvík. Ve vazbě skončili oni i vlivný lobbista Miroslav Jansta.
Podle policie šlo o velké zakázky, ale i drobné živnostníky, třeba provozovnu s občerstvením. Detektivové mají podezření, že se Budinský domluvil s jednatelkou firmy, která občerstvení provozuje, na úplatcích ve výši pět milionů korun ročně. Podle policie mu část peněz v nezjištěné výši předala loni v říjnu. V prosinci pak mělo jít podle detektivů o milion korun.
„Rozhodně jsem nepředávala úplatek ve výši milion korun, rozhodně jsem nepředávala žádný úplatek. Ale jak jsem říkala, nebudu to v tuhle chvíli více komentovat, protože jsem vázána mlčenlivostí a nepřísluší mi to,“ sdělila podnikatelka Petra Kliková.
Policie navíc odposlechla rozhovor náměstka Budinského s jeho kamarádem, kde mluví o pronájmech prostor občerstvení. „Současně mu říká, že společně s Petrou Klikovou má v plánu vypovědět jiné smlouvy na pronájem prostor ve FN v Motole, kde provozují občerstvení jiné subjekty a i tyto prostory předat Petře Klikové,“ píše se v policejních dokumentech.
„Zakopávali jsme o klacky“
Reportéři ČT pátrali, kdo další má v Motole občerstvení. Hned několik provozoven tam má společnost Achillea. S tím, že by vedení nemocnice požadovalo něco nestandardního, se jednatel této firmy Petr Vykusa nesetkal. „Spíš by se dalo říci, že jsme se setkávali s tím, že jsme různě zakopávali o klacky,“ vzpomíná. Šlo prý třeba o „naschvály“ spojené s parkováním.
Kromě údajných desátků z občerstvení nebo úklidu šlo podle policie i o miliardové zakázky. Jedna z nich, kterou vyšetřuje policie, se týká rekonstrukce Modrého pavilonu v Motole. Její vysoutěžená hodnota byla zhruba jedna miliarda. Dodatečně se pak cena navyšovala.
Detektivové mají podezření, že v souvislosti se zakázkou měl náměstek Budinský požadovat úplatek od zástupců společnosti Geosan. „Budinský ve své kanceláři v Motole 20. prosince 2023 přijal od Ivana Havla neoprávněné plnění ve výši nejméně tři miliony korun, které po něm Budinský předtím požadoval,“ uvádí policejní dokumenty. Později si Ludvík s Budinským podle policie řekli o úplatek ve výši deset milionů.
„Klienti zcela odmítají, že by se dopustili jakéhokoliv korupčního jednání. A dokonce i to, že by jenom souhlasili s tím požadavkem na údajný úplatek,“ zdůrazňuje advokát a zástupce manažerů ze společnosti Geosan Group Filip Seifert.
„Pro pana ministra Válka“
Právě této zakázky se týkal podnět, který dorazil loni na jaře na ministerstvo zdravotnictví. Reportérům ČT se podařilo celý e-mail získat. Přišel z adresy mila.ludvicek, v předmětu stálo „pro pana ministra Válka“. Anonym v něm poukazoval na různé konkrétní věci týkající se této zakázky. Zmiňoval navyšování ceny, možný zmanipulovaný posudek nebo údajné neuplatňování penále.
„Proto vás pane ministře žádám o provedení kroků, které povedou k prověření a nápravě stavu, zejména s ohledem na vzniklou finanční škodu. Nebude-li to již možné, domnívám se, že by bylo vhodné vyvodit personální důsledky v managementu FNM,“ stojí v anonymním podání.
„Dva vyděrači se chovali jako mafiáni. Na to se nic pozitivního říct nedá. Něco podobného jsem znal z knihy Maria Puza Kmotr,“ popsal motolskou kauzu v dubnu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). O aktivitách těchto „vyděračů“ prý nikdo neměl tušení.
„Anonym byl nadepsán přímo pro ministra Válka. Nicméně on tvrdí, že to do ruky nedostal, že to prověřovali pouze jeho úředníci,“ sděluje novinář Seznam Zpráv Radek Kedroň, který na zmíněný podnět upozornil.
„Tohle bude jedno z poučení“
Reportéři ČT se na podnět zeptali ministerstva zdravotnictví. Byl dán na vědomí kanceláři ministra a dalším oddělením. „Podnět byl prostudován, založen do spisu, považován v aktuální chvíli za podnět, který nebude aktuálně řešen, ale veden v evidenci a brán v potaz případě dalších podnětů, které by naznačovaly provázanost a nutnost dalšího řešení,“ odpovědělo ministerstvo na žádost podle informačního zákona.
Při rozhovoru pak zástupce ministerstva uvedl, že se seznámili s obsahem toho podnětu. Kontaktovali jiné úřady a zjistili, že v Motole budou kontroly provádět a že vyčkají na jejich závěry. „Zjistili jsme, že tam buď aktuálně probíhá kontrola tohoto projektu nebo bude zahájena kontrola tohoto projektu. Rozhodli jsme se, že to bude prověřeno v rámci kontrol, které budou dělat jiné úřady než je ministerstvo zdravotnictví, a že vyčkáme jejich závěrů,“ říká ředitel Odboru přímo řízených organizací z ministerstva zdravotnictví Jan Michálek.
Připustil, že by bylo lepší, kdyby kontroloři anonym měli k dispozici. „Z dnešního pohledu se to tak jeví. My samozřejmě zpřesňujeme naše postupy a tohle bude jedno z poučení,“ prohlásil. Ministerstvo tvrdí, že pokud je v podnětu něco zjevného a konkrétního, co je potřeba někam hlásit, prý tak vždy činí. V tomto případě podle Michálka informace putovaly neoficiální cestou „po pracovní linii“.
Kontroly prý zásadní zjištění nepřinesly
Reportéři ČT se zeptali na anonym i ministerstva financí. „Auditní orgán žádný podnět k dispozici neměl před zahájením auditu ani v jeho průběhu. O existenci podnětu se Auditní orgán dozvěděl až z médií po vypuknutí kauzy,“ napsal tiskový mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.
Tomuto anonymu předcházel ještě jeden takový podnět. Ten upozorňoval na postupy při zadávání veřejných zakázek v Motole a v obecné rovině na firmy, které měly být údajně spřízněné s ředitelem. V tomto případě si prý úředníci vyžádali podklady od nemocnice. Nutnost dalšího šetření neshledali.
Podle úřadů zásadní zjištění nepřinesly ani zmíněné kontroly. Reportéři ČT získali závěry ministerstva financí. „Odhalily nějaká dílčí pochybení. Jedno se týkalo úhrady platby DPH, které bylo takzvaně nezpůsobilé, nemělo být proplaceno z dotace. Druhé se týkalo jedné faktury na montáž oken,“ říká bývalý náměstek ministra financí a auditor Lukáš Wagenknecht s tím, že z pohledu finanční částky nejde o zásadní zjištění.
Budinský se měl na kontroly chystat
Policejní odposlechy zaznamenaly také tehdejšího náměstka Budinského, jak se právě na tyto kontroly chystá. Jeden z anonymů totiž v minulosti dorazil i do samotné motolské nemocnice.
„Pavel Budinský požaduje při jednání se svými podřízenými a Ivanem Havlem se urgentně připravit na případné kontroly, které se do FN v Motole na základě tohoto anonymu mohou dostavit. Dává jim pokyn dát okamžitě dohromady změnové listy, které mimochodem měly být již součástí dodatku č. 3, který na ně odkazuje,“ uvádí policejní dokumenty.
Ve stejném období měl Pavel Budinský řešit s podřízenými a Ivanem Havlem ze stavební společnosti Geosan, která měla zakázku na starosti, i další problém.
„V některých předložených fakturách společnosti Geosan Group jsou položky, které prošly schválením ze strany objednatele a jsou již uhrazeny z dotace. (…) Teď bylo zjištěno, že konkrétní práce dodány nebyly a ze strany FN v Motole by mělo dojít k odpočítání. Změnit zařazení majetku znamená udělat dobropis k faktuře, která byla zaplacena z dotace a to by byl problém pro poskytovatele dotace. Jde o práce v rozsahu cca dvanácti milionů korun. Pavel Budinský dává pokyn svým podřízeným, aby vymysleli nějaké řešení tak, aby na uvedené pochybení poskytovatel dotace nepřišel,“ píší detektivové.
Následně přišla do Motola i další kontrola. „15. ledna 2024 se sešel Pavel Budinský s Ivanem Havlem a toho informuje o tom, že 9. ledna 2024 dorazila do FN v Motole kontrola z ministerstva životního prostředí. (…) Současně Ivana Havla informuje, aby byli sladěni ve vyjádření, že kontroloři z ministerstva životního prostředí procházeli stavbu a dotazovali se na důvod, proč není hotová fasáda. Pavel Budinský jim zalhal a řekl, že společnost Geosan Group měla fasádu již hotovou, ale v rámci vznesení reklamace ze strany FN v Motole ji museli opět sundat,“ stojí v policejních dokumentech.
„Výsledky dílčích kontrolních auditů obsahovaly některé drobnější výtky, což je zcela běžné. Pokud jde konkrétně o to, jak postupovala FN v Motole nebo Budinský vůči svým vlastním kontrolním orgánům, o tom zhotovitel nemá žádné informace,“ říká advokát a zástupce manažerů ze společnosti Geosan Group Seifert.
Ministerstvo není policie, zní z resortu
Podle novináře Kedroně pro ministerstvo nevyznívá dobře, že z kontrol žádná závažná zjištění nevzešla. „Měli jasné signály a těch signálů bylo víc,“ míní. „Hodně věcí se dá zfalšovat, ale hodně věcí se odhalit dá. A už jenom třeba z nesrovnalostí stavebního deníku se dá hodně věcí vyčíst. To se těžko manipuluje zpětně,“ doplňuje Wagenknecht.
„Veřejnosprávní kontrola na základě dokladů, to je trochu něco jiného než nějaké operativní prostředky nasazované Policií České republiky. My nemáme možnosti, jak některé věci uvedené v anonymních podáních zkontrolovat, obzvlášť pokud se staly v minulosti, případně někde jinde než v nemocnici a někde jinde než v dokladech,“ oponuje Michálek.
Motol zdaleka není první nemocnice, které se týká rozsáhlé policejní vyšetřování a kde jde o podezření na manipulace se zakázkami a korupci. Nedávno se řešila kauza regionálních nemocnic: Krajské zdravotní, která sdružuje špitály v Ústeckém kraji a nemocnice v Jihlavě. Schůzky se měly uskutečnit i v kanceláři v domě v centru Prahy u jednoho z podnikatelů, Tomáše Buriana. Kancelář tam už není.
V kauze jsou mezi obviněnými i ředitelé zdravotnických zařízení – tehdejší šéf Krajské zdravotní i někdejší ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Ten se odmítl Reportérům ČT jakkoliv vyjadřovat.
Nemocniční tendry se řešily už i v kauze kolem Davida Ratha, kde šlo o středočeské nemocnice. Zatýkalo se před časem i ve vedení nemocnice na Homolce, kde šlo o ředitele Vladimíra Dbalého, v nemocnice na Bulovce, kde si detektivové přišli pro někdejší ředitelku Andreu Vrbovskou a v kauze se objevila i nemocnice Na Františku.
Obohatit sebe a svoje blízké
To je jen za posledních třináct let pět kauz s nejméně devíti nemocničními zařízeními, kde v poutech skončilo obvykle i vedení špitálů. Po celou dobu, co vycházely najevo případy po republice, Motolu vládl ředitel Ludvík a jeho provozně technický náměstek Budinský a na to, co se nyní policie domnívá, že celé roky dělali, nikdo nepřišel.
„Ve svých kauzách jsem se setkal s třemi nemocnicemi a takovým leitmotivem veškeré trestné činnosti byla snaha vedení daných nemocnic nějakým způsobem obohatit sebe nebo osoby sobě blízké,“ prohlašuje státní zástupce dozorující kauzy Nemocnice Na Bulovce a Nemocnice Na Homolce Zdeněk Matula.
Struktura veřejných zakázek byla podle něj velice pestrá. „Od veřejných zakázek na služby, úklidové služby, stravování, poradenské služby, účetní služby, až po dodávku drahých, sofistikovaných zdravotnických zařízení. Nemohu říci, že, že by tam byl jednotící model páchání trestné činnosti, ale obecně je to vždy spojeno s tím, že dodavatel si chce nějakým způsobem naklonit zadavatele,“ tvrdí Matula.
„Udělali jsme celou řadu kontrol, které se týkaly fakultních nemocnic. V nich přicházíme s upozorněním, že ministerstvo zdravotnictví fakultní nemocnice coby jejich zřizovatel nekontroluje dostatečně,“ říká mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Hana Kadečková.
Wagenknecht upozorňuje na to, že motolský případ probíhal „dlouhé roky“. „Byla to systémová korupce. A nejde dělat, že si toho nikdo nevšimne, nebo že by byly schvalovací procesy neprolomené. Zkrátka je špatně nastavený celý systém, a to je ta největší chyba,“ dodává.
