Řemeslníci renovují Baťův výtah v budově 21 ve Zlíně, takzvaném Baťově mrakodrapu. Obnoví vnitřní i vnější části výtahu, vymalují šachtu a zajistí hloubkové čištění a ošetření podlahy v přilehlé expozici ve druhém podlaží. Práce, které přijdou na necelé tři miliony korun, potrvají do konce června. Do té doby bude unikátní pojízdná kancelář ředitele firmy Baťa Jana Antonína Bati pro návštěvníky uzavřena.
„Baťův výtah je nejen unikátní technickou památkou a raritou, ale také oblíbeným cílem turistů. Pokud jej chceme zachovat v dobrém stavu i pro další generace, musíme investovat do jeho obnovy,“ poznamenala ředitelka zlínského krajského úřadu Jitka Hlavačková.
V současnosti podle zástupců hejtmanství většina částí výtahu, které byly repasované při rekonstrukci celého objektu v roce 2004, nesplňuje požadavky na bezproblémový provoz. „Repasi vyžaduje například původní strojní vybavení a obnova čeká také některé interiérové prvky, které je z hlediska památkové ochrany nutné udržet v dobrém stavu. Veškeré restaurátorské a konzervátorské zásahy provedou odborníci podle přesně stanovených postupů s použitím vybraných materiálů,“ vysvětlil Jan Vandík z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.
Práce jsou zhruba v polovině. „Aktuálně se podle hlavního restaurátora Tomáše Flimla zaměřují na čištění podlahy, dřevěné části by se měly následně udržovat speciálním olejem zhruba v půlročním intervalu,“ popsala redaktorka České televize Vendula Machů.
Renovace výtahu je součástí projektu Revitalizace Baťova mrakodrapu III, jehož investorem je Zlínský kraj. Dále zahrnuje kompletní modernizaci kamerového systému a obnovu protipožárních dveří na chráněných únikových cestách v budově 21. Celkové náklady jsou předběžně odhadnuty na šestnáct milionu korun, z toho téměř třináct a půl milionu korun poskytne formou dotace Evropská unie.
Baťa ve výtahu nikdy nejel
Baťův výtah má rozměry šest krát šest metrů a pohybuje se rychlostí 0,65 metru za sekundu. Vybaven je elektrickou klimatizační jednotkou, pracovním stolem s telefony, nechybí umyvadlo s teplou a studenou vodou. Traduje se, že si jej Jan Antonín Baťa vymyslel, aby mohl kontrolovat úředníky při práci.
Baťa ve výtahu ale nikdy nejel a spolupracovníky nekontroloval. „Pojízdná kancelář měla urychlit přesun šéfa a umožnit efektivnější jednání na příslušném podlaží,“ uvádí Nadace Tomáše Bati na webu. Výtah byl zprovozněn na podzim roku 1939, to už byl Jan Antonín Baťa i s rodinou mimo republiku a do Československa se nevrátil.
Jan Antonín Baťa ve své knize Těžké časy napsal, že se do obrovského paláce úředníkům nechtělo a tak dal na radu Vladimíra Karfíka a Antonína Raymonda a nechal vybudovat pojízdnou kancelář, která zrychlí komunikaci s pracovníky v celé budově.
Další zajímavostí je, že v původním Karfíkově projektu byl rozpracován návrh na totožný výtah stejné konstrukce ihned vedle pojízdné kanceláře na druhém boku budovy. Dnes je tam nákladní výtah. Technickou památku, baťovu pojízdnou kancelář, dnes využívá hejtmanství pro reprezentaci, například pro zahraniční delegace.
