Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
Evropané jí říkají Modrá řeka, v Tibetu je to Dřičhu, v Číně se pro ni používá jméno Čchang-ťiang neboli Dlouhá řeka. Vzhledem ale Jang-c’-ťiang celá desetiletí připomínala spíš kanál. Voda v ní měla žluto-hnědou barvu, průmysl a těžba v městech podél řeky zabíjely vše živé. A v čistějších místech dál od metropolí místní masivně lovili ryby.
Tohle trvalo přes sedmdesát let, teprve před několika roky se Čína rozhodla s tím něco dělat. Kromě přísnějších pravidel pro průmysl a omezení emisí z továren zavedla v roce 2021 také desetiletý zákaz rybolovu na řece Jang-c‘-ťiang. V půlce tohoto zákazu představila Čínská akademie věd výsledky toho, jak dobře plán zabral.
Pokles se zastavil
Už teď se dá podle zprávy vydané čínskými experty říct, že část plánu už vyšla. Zákaz rybolovu zastavil úbytek ryb v řece. Ale vypadá to, že se začíná naplňovat i jeho druhá část: zdá se, že u některých druhů a v některých oblastech této třetí nejdelší řeky světa už dokonce začíná docházet k oživení.
Popsali to v odborném časopisu Science. Zajímala je spousta faktorů, které jsou spojené s rybami v řece. Srovnávali údaje před zákazem a po něm. Zkoumali takové parametry, jako je druhová bohatost ryb, početnost, rovnoměrnost a diverzita. A sledovali i stresové faktory, které počty ryb negativně ovlivňují: kvalitu vody, hydrologii, změny klimatu, využívání půdy, rozvoj pobřeží či lodní dopravu.
Výsledky ukázaly, že u klíčových ukazatelů došlo ke zlepšení: týká se to nejen celkové biomasy zvířat, ale také se v řece objevuje větší pestrost života a lépe se daří i ohroženým druhům. Nejvíc to bylo vidět u větších ryb, které bývaly nejvíc lovené.
Vítězové
Například velká ryba jazykovec nejenže zaznamenala nárust populace, ale dokonce se po desítkách let začala zase šířit směrem proti proudu. U dalších ryb to zatím tak skvělé není, ale i ony začínají vykazovat docela slibné náznaky zotavení. To se týká například až dvouapůlmetrového jesetera jihočínského, kapru podobné rezatky čínské a několika dalších druhů.
Bohužel ani přísná opatření ale doposud nestačila na záchranu jesetera čínského, který je stále na hraně vymření.
Jasně viditelný je úspěch u jediného sladkovodního savce, který v řece žije – tím je sviňucha, tedy drobný kytovec podobný delfínovi. Její populace se zvětšila za dobu zkoumání o třetinu.
Úspěch není zaručen
Úplný zákaz rybolovu v řece Jang-c‘-ťiang sice účinně zastavil sedmdesát let trvající úbytek biologické rozmanitosti, ale podle autorů studie není ještě ani zdaleka vyhráno.
„Krátkodobé monitorovací údaje jsou sice slibné, dlouhodobá udržitelnost tohoto oživení ale vyžaduje další ověření,“ uvádějí. V budoucnu by se chtěli zaměřit na systematické řešení více stresových faktorů a podporu další koordinace mezi ekologickou ochranou a udržitelným rozvojem řeky, která dává živobytí, vodu a energii stovkám milionů lidí.
