Ve své dřívější podobě by penzijní systém vytvářel kolem roku 2060 deficity ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu, schválená důchodová reforma by to měla snížit jen na 1,6 procenta, uvedla ve své studii Národní rozpočtová rada. I proto vládní strany své dílo hájí. Opozice ho chce výrazně změnit.

Schválená důchodová reforma počítá mimo jiné s tím, že stát bude po roce 2030 posouvat důchodový věk vždy o jeden měsíc. Například dnešní čtyřicátníci by odcházeli do důchodu v 66 a půl letech, dřívější systém počítal se stropem 65 let. Právě růst penzijního věku má z celé reformy podle rozpočtové rady ušetřit nejvíc peněz, postupně až 1,2 procenta hrubého domácího produktu ročně. Tedy polovinu zamýšlených úspor.

„Kolem roku 2060 počítáme, že úspory ve výdajích, to jest snížení deficitu veřejných financí, budou ve výši zhruba 2,4 procenta hrubého domácího produktu,“ uvedl analytik Národní rozpočtové rady a autor studie o důchodové reformě Michal Hlaváček.

V roce 2060 by tak stát ročně uspořil v dnešních cenách zhruba dvě stě miliard. Z toho desítky miliard i díky zpomalení růstu nových důchodů. „Změna toho vzorce pro výpočet nových důchodů, to dělá asi osm desetin procenta. No a ty zbylé čtyři desetiny dělá změněná valorizace,“ dodal Hlaváček.

Vládní strany trvají na tom, že právě díky reformě bude mít stát dost peněz na výplatu penzí i pro dnešní třicátníky či čtyřicátníky. „Penzijní reformu jsme potřebovali a ta čísla, se kterými přišla Národní rozpočtová rada, to potvrzují. Jsou to nezávislá čísla,“ uvedl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Rakušan: Nevím, z čeho by mi byl důchod vyplácen

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan říká, že patří do generace Husákových dětí (silná populační vlna, která se zvedla na počátku 70. let vlivem propopulační státní politiky tehdejšího komunistického režimu v době generálního tajemníka Gustáva Husáka). „Až já půjdu do důchodu, tak v případě, že by se nic neudělalo, tak opravdu nevím, z čeho by mi byl ten důchod vyplácen,“ dodává Rakušan.

Poslanci schválili důchodovou reformu loni 8. listopadu. Jednání o reformě doprovázely dlouhé opoziční obstrukce. Opoziční hnutí ANO trvá na tom, že je reforma asociální. A v případě volebního úspěchu chce její nejpodstatnější body zrušit.

Schillerová: Chceme návrat ke stropu odchodu do důchodu na 65 let

„Budeme tyto parametrické změny zásadním způsobem revidovat. Ale už teď mohu říct, že určitě v našem volebním programu zazní návrat věku odchodu do důchodu na 65 let,“ řekla k tomu místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Kritický pohled má i místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. „Já si myslím, že to ani rozpočtově nebudeme muset nahrazovat, protože spousta lidí po tom 65. roce života bude doma, bude na sociálních dávkách.“

Hnutí ANO poslalo v březnu penzijní reformu Ústavnímu soudu k prověření. Soud by mohl podle některých odhadů rozhodnout do roka.

Podíl.