Aktual.: 4.01.2026 08:40
Praha – Česká filharmonie (ČF), od jejíhož prvního koncertu dnes uplynulo 130 let, se snaží být národní hudební reprezentací. Je složená převážně z českých muzikantů, ale chce hrát světový repertoár. Také proto k jejímu 130. výročí vyjde komplet dokončených symfonií Gustava Mahlera nahraných pod vedením Semjona Byčkova. ČTK to řekl generální ředitel ČF David Mareček.
Na koncertech ke 130. výročí 1. a 2. dubna ČF v Rudolfinu zahraje první a druhou větu z Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka a dvě skladby Bedřicha Smetany – předehru k Prodané nevěstě a symfonickou báseň Vltava.
„Kolegové k tomu připravují promítání archivních materiálů, fotografií i filmů z historie České filharmonie. Bude to příležitost se na chvilku zastavit a uvědomit si, co ti muzikanti a manažeři tehdy dokázali. Že v době, kdy to bylo mnohem těžší, dokázala filharmonie konkurovat světovým orchestrům a měla vůli hrát dobře a patřit mezi nejlepší,“ uvedl Mareček.
První koncert uspořádala ČF 4. ledna 1896. Za řízení skladatele Antonína Dvořáka tehdy uvedla čtyři jeho skladby. „Neumím se vžít do situace České filharmonie před sto třiceti lety nebo do doby, kdy byl jejím šéfem Václav Talich nebo Karel Ančerl a filharmonie byla ve vynikající kondici. Doufám, že nyní je Česká filharmonie v podobné kondici, jako byla v těch nejlepších letech,“ řekl Mareček.
ČF ve své historii dokázala promlouvat i do společenského dění. Stála u zrodu samostatného Československa v roce 1918 a ve 20. století sehrála významnou roli v klíčových historických momentech.
„Všechny ty okamžiky nebyly veselé, ať to byl spontánní zpěv hymny za druhé světové války v Národním divadle, koncerty na počest týdne Jana Palacha nebo postoj orchestru už před revolucí v roce 1989, kdy Česká filharmonie pod vedením Václava Neumanna nespolupracovala se státním rozhlasem a televizí,“ připomněl Mareček.
Letos orchestr čeká několik evropských zájezdů s koncerty mimo jiné ve vídeňském Konzerthausu a milánské La Scale. Zájezdy velkých českých orchestrů, jakým je ČF, se stávají spíše prestižní záležitostí než výdělečnou akcí.
„Svět se pro nás dělí na státy, kde musí orchestr své turné dotovat, což jsou typicky Spojené státy, kde je velká konkurence orchestrů, a na země, kde se ještě stále dá něco vydělat. To platí pro většinu asijských zemí. Záleží také na tom, zda chcete jenom vydělat, nebo nabídnout i nějaký edukační program a další zajímavé aktivity. To stojí peníze, protože umělci jsou pak na zájezdu déle,“ poznamenal Mareček. „Ale dopad například v médiích je pak větší. Když si pak spočítáte, kolik bychom museli zaplatit, aby třeba ve Wall Street Journal nebo v The Times dostala Česká filharmonie prostor, zájezd začne vycházet díky svému reprezentačnímu dopadu hodně do plusu,“ dodal.
Novodobou historii ČF výrazně ovlivnil návrat Jiřího Bělohlávka v roce 2012 a od roku 2018 pak působení šéfdirigenta a hudebního ředitele Byčkova. Na podzim 2028 Byčkova v čele orchestru nahradí Jakub Hrůša. První český orchestr se také musí vypořádat s odchodem generálního manažera Roberta Hanče, který se od 1. ledna stal ředitelem festivalu Pražské jaro.
„Robert byl mým souputníkem jedenadvacet let po celou dobu, co dělám hudební management, začínali jsme na řadových pozicích v Brně. Neumím si představit, jak budu bez něho fungovat, ale považuji ho za tak dobrého manažera, že už mohl dávno řídit orchestr nebo festival. A když se ta příležitost objevila, tak jsem ho bezvýhradně podpořil. Robert ve filharmonii zanechal silný tým, takže se budoucnosti nebojím. Důležité bude vybrat za něho kvalitní náhradu,“ dodal Mareček.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












