Německo je ochotné poslat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, prohlásil nastupující spolkový kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že je třeba donutit ruského vládce Vladimira Putina k ústupkům. Merz vysvětlil, že rakety by Ukrajině předal, pokud by se tak stalo v koordinaci s evropskými spojenci. „Musíme se na tom společně dohodnout,“ dodal. Ukrajina se brání otevřené ruské agresi přes tři roky.
„Naši evropští partneři již rakety s plochou drahou letu dodávají,“ řekl v neděli večer veřejnoprávní televizi ARD Merz. „Dělají to Britové, dělají to Francouzi. A stejně tak to dělají Američané,“ dodal podle serveru Financial Times.
Merz naznačil, že rakety Taurus by mohly sloužit k útoku na ruskou vojenskou infrastrukturu na okupovaném poloostrově Krym, včetně Kerčského mostu, který slouží jako důležitá zásobovací trasa, upozornil server The Kyiv Independent. Most se stal několikrát terčem ukrajinských útoků a při úderech v říjnu 2022 a červenci 2023 utrpěl těžké škody.
Ukrajina již obdržela americké raketové systémy ATACMS a také řízené střely SCALP / Storm Shadow od Francie a Velké Británie. Washington i Londýn povolily Kyjevu používat tyto systémy k úderům na cíle na Ruskem okupovaném území, včetně Krymu.
Předchozí americká administrativa Joea Bidena a Velká Británie rovněž povolily údery raketami dlouhého doletu proti vojenským cílům na ruském území koncem roku 2024, konkrétně v ruských pohraničních oblastech Kursk a Brjansk. Nynější americký prezident Donald Trump však tento krok kritizoval.
Rakety Taurus, které vznikly ve spolupráci evropského výrobce raket MBDA a švédské společnosti Saab, mají dolet přes 500 kilometrů. Pro srovnání – americký systém ATACMS má dolet 300 kilometrů. V případě střel Storm Shadow existuje více variant. Ukrajina podle britské veřejnoprávní stanice BBC disponuje těmi, které mají dosah 250 kilometrů.
Politická situace v Německu
Odstupující německý kancléř Olaf Scholz opakovaně odmítl žádosti Kyjeva, aby poskytl rakety Taurus. Scholz uvedl, že jejich dodání by s sebou neslo „velké riziko eskalace“ rusko-ukrajinského konfliktu.
Merz, předseda středopravicových křesťanských demokratů, kteří v únorových spolkových volbách skončili na prvním místě, tento postoj kritizoval a loni v říjnu vyzval Scholze, aby Putinovi stanovil ultimátum a slíbil, že Kyjevu zbraně pošle do 24 hodin, pokud nezastaví útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině.
Merz však během volební kampaně od těchto výroků ustoupil, protože Scholz se snažil vystupovat jako „zastánce míru“, který Německo nezatáhne do válečného konfliktu. Merz se také musel potýkat s nárůstem hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která zastává politiku ústupků vůči Rusku.
Zatím není jasné, zda by dodávku raket podpořili Merzovi koaliční partneři ze sociální demokracie (SPD). Spolupředseda této strany Lars Klingbeil minulý týden při oznámení koaliční dohody slíbil, že bude stát na straně „statečných Ukrajinců“, ale jinak se musí s ohledem na některé členy SPD o rusko-ukrajinskému konfliktu vyjadřovat opatrně. Členská základna německé sociální demokracie bude tento týden hlasovat o schválení, či neschválení koaliční dohody.