Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v letní sérii dronových útoků na ruské ropné rafinerie. Několik útoků z posledních týdnů zasáhlo největší ruské zpracovatele ropy tisíce kilometrů od ukrajinských hranic. Podle odborníků však tyto škody nemusí způsobit Rusku zásadnější dlouhodobé problémy.
Od začátku srpna zasáhly ukrajinské drony hned několik ruských rafinerií. 2. srpna to byla Rjazanská a Novokujbyševská, 7. srpna Afipská, 10. srpna Saratovkská a 13. srpna rafinerie ve Slavjansku. Zatímco některé musely omezit produkci, jiné byly dočasně vyřazeny z provozu úplně.
Ve čtvrtek byla zasažena rafinerie ve Volgogradu, kterou ročně projde přes 15 milionů tun ropy, aktuálně tedy více než 5,5 procenta veškeré rafinované ropy v Rusku, uvedl ukrajinský server UBN. O den později došlo k útoku na rafinerii v Samarské oblasti.
Ukrajina svými útoky na rafinerie dlouhodobě ukazuje zranitelnost Ruska na vlastním území i snahu o oslabení hlavního zdroje jeho příjmu. S blížícím se mírovým jednáním mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem došlo k nárůstu intenzity útoků, což značí snahy Ukrajiny o zvýšení tlaku na Putina před jednáními.
🔥🔥Syzran oil refinery has just joined the “still burning” Volgograd one.
Looks like russia’s night was full of arrivals.Some people count sheep before sleep.
russia now counts explosions. pic.twitter.com/gUNEqfKbT2— Angelica Shalagina🇺🇦 (@angelshalagina) August 15, 2025
Ukrajinský expert na energetiku Dmitrij Lyushkin v komentáři pro agenturu UNIAN uvedl, že útoky na rafinerie Rusko k dlouhodobé palivové krizi nedovedou, mohou ale přispět k dalšímu růstu cen a inflace. Podle Lyushkina dokáže útok dronu vyřadit rafinerii z provozu na měsíc až půl roku. Pro dlouhodobé vyřazení z provozu by bylo nutné systematické ostřelování raketami.
Ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ivan Souček pro Aktuálně.cz upozornil, že technologie rafinerií mohou být závislé na poskytovatelích technologií z jiných zemí, například ze západní Evropy, Spojených států nebo Japonska. To podle něj může vyvolávat otázku, jaká podpora je při obnově těchto zařízení za současných podmínek vůbec možná.
Souček zároveň nepředpokládá, že by tyto útoky měly zásadní vliv na cenu ropy, která se obchoduje na světových burzách. „Ceny jsou většinou určovány nabídkou a poptávkou po ropě obecně, a ne kapacitním zpracováním v jednotlivých zemích,“ říká Souček.
Rusko patří mezi největší světové producenty ropy, s celkovou roční těžbou přes 500 milionů tun. Většina produkce je určena k exportu, přičemž klíčové rafinerie se nacházejí v centrální a západní části země.
