Když se Maksym Kolesnikov vrátil z téměř ročního pobytu v ruském zajateckém táboře, vážil o 32 kilogramů méně. Požadoval dvě věci – teplé ponožky a smažené kuře. Začlenit válečné veterány zpět do civilního života představuje pro Ukrajinu výzvu.
„Čokoládu jsem neměl tři roky,“ říká jeden z válečných zajatců, který se vrátil na Ukrajinu | Video: Reuters
Kolesnikova zajali Rusové v březnu 2022, když bránil Kyjev. Od té doby zažil hrůzy. Mučili ho elektrickými šoky, bili a rozdrtili koleno. Nechávali ho hladovět, aby zhubl na kost. V ukrutném mrazu nosil Kolesnikov stejné oblečení, v jakém ho agresoři zajali, a na omrzlých nohou stejné tenké ponožky.
Popsal, že jako zajatec byl v neustálém nebezpečí. „Kdykoli vás mohou zbít nebo mučit. Špatně jíte, špatně spíte, víte, že si s vámi mohou dělat, co chtějí, protože vás nevnímají jako lidskou bytost,“ doplnil s tím, že vrátit se domů k rodině byla to úleva, protože lidé v něm opět viděli člověka.
Kolesnikov měl po návratu nemocný žlučník, svalovou atrofií, pohmožděniny a roztříštěné koleno a trpěl chronickou únavou. Nevyhnuly se mu ani psychické problémy. „Jste vystaveni dlouhodobému stresu. Když se vrátíte, je z vás jiný člověk,“ popsal Ukrajinec pro americké vydání deníku The Telegraph.
Při dosud největší výměně válečných zajatců od začátku invaze ruských vojsk se vrátily stovky Ukrajinců. Někteří z nich strávili v ruských věznicích až tři roky. Poté, co kamery přestaly natáčet dojemná shledání, bývalí zajatci se začali vracet k normálnímu životu. Nyní budou rehabilitovat ve vojenských nemocnicích a sanatoriích po celé zemi. Složitější ale bude zapojit je znovu do chodu společnosti.
Podle Ivony Kostynaové, spoluzakladatelky nevládní organizace Veteran Hub, která poskytuje bezplatnou právní, psychologickou, vzdělávací a pracovní podporu veteránům a jejich rodinám, na Ukrajině pro ně neexistuje žádná národní strategie. „Jsme jen záplatou na rozbitý systém. Naše organizace existuje jen proto, že systém nefunguje,“ řekla Kostynaová.
Mnoho veteránů, a hlavně bývalých válečných zajatců, potřebuje komplexní léčbu. „Mohou mít problémy s adaptací na pracovišti nebo mohou tápat ohledně toho, kde je jejich místo ve společnosti,“ doplnila.
Dnes má Ukrajina 1,2 milionu registrovaných veteránů, ale podle oficiálních prognóz se jejich počet po skončení války zvýší na pět až šest milionů z celkové 40 milionové ukrajinské populace. To znamená, že veteráni by mohli tvořit 15 % ukrajinské populace.
Mnoho z nich bude mít problém najít stabilní zaměstnání nebo možnost rekvalifikace. Někteří utrpěli zranění, po kterých už zůstanou invalidy. Znamená to těžkou psychickou zátěž, která může vyústit v rozpad jejich rodin.
„Většina údajů, které máme k dispozici o znovu začlenění veteránů, pochází ze Západu. Tam byl vyslán do zahraničí bojovat menší počet lidí, a poté se vrátili do mírové společnosti. V našem případě jdete do války, vrátíte se domů a jste stále ve válce, a třeba už nemáte domov,“ vysvětlila Kostynaová.
Bez vybudování struktury, která by válečným veteránům pomohla dlouhodobě se vyrovnat s přetrvávajícími zdravotními potížemi, by se důsledky neúspěšné reintegrace do společnosti mohly projevovat po celá desetiletí.
Haváčová: Na Ukrajině jsem se chvěla. Putinovu smrt si malé děti přejí k narozeninám (celý článek s videem zde)
Spotlight Aktuálně.cz – Sarah Haváčová | Video: Tým Spotlight
