Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

V novém dílu seriálu Úsvit atomového věku představuje mírové využití radioaktivity Ondřej Kořistka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Podle něj většina lidí v moderní společnosti využívá radioaktivitu skoro pořád.

„Když se ráno probudíte, tak možná první věc, kterou děláte, je, že vytáhnete mobil z nabíječky, půjdete si uvařit čaj, kávu, udělat snídani. To znamená, využijete nějaký elektrický spotřebič. Naše společnost je na elektřině závislá a zhruba čtyřicet procent veškeré elektřiny v České republice bylo vyrobeno v jaderné elektrárně. To znamená, že energetika je asi nejběžnější mírové využití jaderné technologie a v roce 2025 je to nejvyužívanější zdroj v České republice,“ vysvětluje vědec s tím, že uhlí už je dnes až na druhém místě.

„Kromě toho, že je to velice efektivní zdroj, tak dává i potřebnou stabilitu síti. A jaderné reaktory nejsou pouze energetické, ale využívají se i v jiných oblastech, například ve výrobě radiofarmak pro medicínské účely nebo pro různé průmyslové technologie,“ dodává Kořistka další důležitá informace.

Bez radioaktivity by nebylo dopravy

„Pak možná pojedete do práce. Budete potřebovat nějaký dopravní prostředek, vlak, tramvaj, metro, které využívají trakční systémy, nějakou elektroniku a tyto systémy využívají polovodiče. Jaderný reaktor je místo, kde je obrovské množství neutronů, a když do toho reaktoru strčíte křemík, tak se do něj napumpují neutrony a z křemíku vznikne fosfor radioaktivní přeměnou beta. A je to velice čistá metoda, jak homogenně, stejnoměrně dopovat křemík fosforem a využívat ho potom v různé výkonové elektronice,“ přináší vědec další příklad.

Záření se podle Kořistky používá také ke sterilizaci lékařských, chirurgických i jiných nástrojů, protože má baktericidní účinky, dezinfikuje. A někde se sterilizují nejen nástroje, ale i potraviny. „V Evropské unii a v České republice se ale sterilizace potravin příliš nepoužívá, protože evropský spotřebitel nechce jíst potravinu, která byla takto ošetřena, jelikož má pocit, že bude radioaktivní, což není pravda. Čili potravinářské řetězce a výrobci nemají motivaci tyto metody používat.“

Výjimkou je ale třeba koření. „Když si budete kořenit nějaké své jídlo, tak koření může projít tímto ošetřením. Dokonce máme jednu takovou ozařovnu v České republice ve Veverské Bítýšce, i když tam se teda specializují hlavně na ty chirurgické nástroje a lékařské vybavení, ale je to velice šetrný způsob, jak tu potravinu ošetřit, zachovat jí čerstvost a nějakou dlouhodobou stálost,“ dodává Kořistka.

Jak moc radioaktivita pomáhá v medicíně a v jakých oborech se na ni narazí nejčastěji? Poslouchejte v dalším díle seriálu Úsvit atomového věku:

Podíl.
Exit mobile version