„Nechce udělat nic, čím by si nějaký generál mohl připsat zásluhy vítěze,“ vysvětlil expert na válku a analytik společnosti RAND Corporation Michal Bohnert, proč Vladimir Putin více nezasáhl při vpádu Ukrajiny na ruskou Kurskou oblast začátkem srpna a nejmenoval generála, který by převzal velení nad situací. Podle něj jde o přetrvávající chybu ve vedení ruského prezidenta.
O tom nemluvte. Putin utnul gubernátora Kursku, který „propálil“ rozsah operace (12. 8. 2024) | Video: X/Andrej Geraschenko
Ukrajina zahájila nečekaný útok na ruskou Kurskou oblast 6. srpna a koncem září uvedla, že kontroluje více než 1295 čtverečních kilometrů. Rusko nezískalo žádný významný kus území zpět.
Reakce Ruska na útok Ukrajiny byla podle odborníků pomalá. Putin zpočátku zamrzl, stejně jako v jiných krizích, ale Moskva nakonec pověřila řízením hlavní ruskou tajnou službu FSB, která pak řídila i další vojenské skupiny. Váleční experti řekli serveru Businnes Insider, že to byl překvapivý krok, který ukázal, že Rusko nevyřešilo dlouhodobé problémy s velením a řízením.
Bohnert dodal, že tyto bezpečnostní složky jsou „podřízeny Putinovi“. Ruský prezident hrál už ve vedení války na Ukrajině neobvykle přímou roli a občas sám vydával rozkazy. Americké zpravodajské služby v roce 2022 uvedly, že Putin rozkazuje svým generálům přímo, což způsobuje zmatek ve vedení armády. Takto političtí vůdci obvykle vojenské operace neřídí.
Proto podle experta na válku to, že Putin nechtěl dávat generálům rozkazy při ukrajinském útoku, zapadá do jeho chování při invazi na Ukrajinu, která začala v únoru 2022. „Diktátoři nemají rádi, když se objeví někdo, kdo vypadá jako další silný muž. Tuto logiku lze vidět na začátku ruské invaze. Když se Rusku nepodařilo rychle obsadit celou Ukrajinu, bylo místo toho donuceno bojovat na východě,“ popsal.
Uvedl, že na začátku invaze mělo několik vojenských představitelů na starosti různé sektory. „Kromě Putina ale neexistovala žádná koordinace. Lidé si neuvědomují, že to bylo záměrné. Protože je zcela jasné, že Putin nikdy nechtěl přiznat žádnému generálovi zásluhy za vítězství ve válce na Ukrajině,“ dodal.
To potvrdily i američtí úředníci listu The New York Times. Podle nich na začátku invaze nebyl na Ukrajině žádný centrální válečný velitel a rozhodnutí směřovala přímo z Moskvy. Několik týdnů poté Rusko pověřilo vedením operací na Ukrajině generála Alexandra V. Dvornikova. O několik týdnů později byl z této funkce odvolán, přičemž britské ministerstvo obrany uvedlo, že se tak stalo s největší pravděpodobností kvůli „špatným výsledkům“ armády.
Za dobu války na Ukrajině bylo zatčeno několik vrcholných ruských generálů na základě různých obvinění, včetně přijímání úplatků. Putinovy motivy pro tato zatčení nejsou potvrzeny. Deník The Moscow Times ale v květnu uvedl, že FSB po generálech šla se souhlasem Kremlu, aby jim mohla být připsána vina za špatný vývoj ruské invaze.
„Neschopnost prosadit efektivního generála pro válku na Ukrajině je jedním z nejhorších Putinových přehmatů. Jednou z hlavních povinností válečného vůdce je totiž vybírat generály, kteří dokážou vybojovat vítězství, a odstraňovat ty, kteří to nedokážou,“ napsal loni pro časopis Foreign Policy historik a spisovatel zabývající se ruskými dějinami Simon Sebag Montefiore.
Dodal, že „Putin buď nikdy nenašel takového talentovaného generála, nebo, což je pravděpodobnější, se tak obává hrozby takového generála, že dal přednost patové situaci před nebezpečím vítězství, které by vybojoval někdo jiný“.
Odborníci proto tvrdí, že Putinova rozhodnutí často z vojenského hlediska nedávají smysl a místo toho se zdají být zaměřena na zachování jeho politické moci. „Putin na každé křižovatce pokračuje v tom, co je politicky výhodné a vojensky hloupé, včetně toho, že nepokračuje v další plné mobilizaci vojsk nebo nevyhlašuje kroky, jako je stanné právo, aby se vypořádal s reakcí na situaci v Kurské oblasti,“ popsal Business Insideru George Barros, analytik zaměřující se na Rusko z washingtonského think-tanku Institut pro studium války (ISW).
Podle Bohnerta lze tento vzorec obecně pozorovat v autoritářských režimech, jako je ten Putinův. Podle něj je „faktem každého autoritářského nebo totalitního režimu, že jako vojenský představitel nechcete vypadat příliš schopně“. Dodal, že „pokud nejste diktátorem, vždy chcete být průměrní“. „Tato kultura je způsobem, jak diktátor brání tomu, aby někdo vypadal opravdu, ale opravdu schopně. V tomto prostředí máte spoustu lidí, na které můžete svalovat vinu, ale nikoho, kdo by si mohl připsat zásluhy,“ uzavřel.
Utajený a vzácný ruský stroj dolétal. To pro Kreml ale není ta nejhorší zpráva (celý článek s videem zde)
Rusko ztratilo nad Ukrajinou experimentální těžký dron. Pro Západ to může být zpravodajská výhra. | Video: Reuters
