„Putinův vlhký sen.“ Je tu závažnější problém než totální útok na NATO, tvrdí generál

Nejvyšší švédský vojenský představitel Michael Claesson promluvil o současné situaci Ruska a NATO. Kreml podle něj pravděpodobně velmi brzy otestuje závazek NATO ke kolektivní obraně. Usuzuje tak na základě stupňujících se hybridních útoků agresora na země evropské sedmadvacítky.




0:33

Útok na polskou železnici ukazuje bezprecedentní riziko pro evropskou infrastrukturu, říká Kallas | Video: Reuters

Claesson je přesvědčený, že Rusové jsou připraveni otestovat článek 5 NATO kdekoliv v pobaltských státech nebo i v jiné části Evropy, řekl to v rozhovoru pro server Politico. „Jsou připraveni podstoupit obrovská strategická rizika, aby získali cokoliv, co považují za možné,“ dodal s odkazem na dřívější Putinovy vojenské kampaně. „Viděli jsme to u Čečenska, v Gruzii i na Krymu.“

Evropské státy v posledních měsících čelí bezprecedentní vlně hybridních útoků. A to od zjevných narušení vzdušného prostoru ruskými letadly a drony až po falšování GPS signálů nad Baltským mořem nebo podezřelé incidenty nad vojenskými objekty či letišti. Polská vláda nedávno uvedla, že za výbuchem železniční trati spojující zemi s Ukrajinou stojí ruští agenti. „To je obrovský problém,“ prohlásil Claesson. Naposledy toto úterý narušily ruské drony vzdušný prostor aliance, když se poprvé za bílého dne dostaly nad Rumunsko. Ministerstvo obrany tak ráno spustilo poplach pro okresy Tulcea a Galați sousedící s Ukrajinou.

Evropa už reaguje

Nebezpečí v hybridních útocích vidí i šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová, a to zejména pro kritickou infrastrukturu bloku. Jako reakci začalo NATO přesouvat svou vojenskou techniku (tryskáče a protiletadlové systémy) do řady států aliance v první linii.

Bezpečnost a hybridní hrozby ze strany Ruska řešili ministři EU i na svém setkání minulý čtvrtek v Bruselu. „Toto je velmi nebezpečná fáze eskalace a měli bychom se na ni opravdu vážně zaměřit, protože jsme jen kousek od velkého počtu obětí,“ řekl litevský ministr Kęstutis Budrys pro Politico. Vážnost situace nepodceňuje ani italský ministr obrany Guido Crosetto, který si stěžoval, že západní země dělají příliš málo, aby čelily potenciálně katastrofálním útokům.

Moskva jen tak nepřestane

Claesson varuje, že Moskva pravděpodobně s testováním aliance jen tak nepřestane. „Západ je kolektivně v systémovém konfliktu s Ruskem, jehož řešení bude trvat dlouho,“ prohlásil. „V podstatě mluvíme o jedné generaci. Tohle je něco, co nezmizí s potenciálním příměřím nebo mírovou dohodou na Ukrajině.“

Tato skutečnost by podle něj měla vést ke změně priorit – země se totiž nyní příliš zaměřují na budoucí hrozbu obnovy konvenční ruské armády, namísto toho, aby se snažily zamezit rozporům v samotné Evropě. Podle německého ministra obrany Borise Pisoriuse by mohla být Moskva schopná zahájit útok na NATO v roce 2028. 

„Z teoretického hlediska je zajímavé sledovat, kdy by byli schopni zahájit totální konvenční vojenský útok,“ zamyslel se Claesson. „Ale odvádí to náš pohled od skutečného problému, kterým je narušování soudržnosti.“ 

Právě polarizovaná politika je dnes realitou v mnoha evropských zemích. „Tohle je vlhký sen pana Putina, protože tento stav nejasností je něco, čeho lze vždy zneužít,“ řekl Claesson.

„Jediný jazyk, kterému rozumí, je síla. Musíme být pevní, neustálé ustupování není správná odpověď. To je naopak motivuje,“ uzavřel.

Pandořina skříňka na Balkáně. Je tu potenciál další války, to je realita, tvrdí Dzuro (celý článek s videem zde)

Spotlight Aktuálně.cz – Alena Alena Harciníková a Vladmimír Dzuro. | Video: Tým Spotlight

Share.