Evropa rozdělená populisty a nacionalisty. Izolacionistické Spojené státy a oslabené NATO. Rusko se rozhodne riskovat a zaútočí na Pobaltí. Rozložit Západ tak půjde podle německého vojenského experta i bez velké války. Evropě navíc k obraně chybí vojáci.
Rusku nejde jenom o Ukrajinu, chce nabourat evropskou jednotu. A možná to zkusí za několik let útokem na Estonsko, píše ve své knize s názvem Když vyhraje Rusko: Možný scénář Carlo Masala, profesor politologie na německé Bundeswehr University v Mnichově, uznávaný analytik a úspěšný podcaster.
Kdy a kde zaútočí Rusko? Scénář „Narva“
Nebude to velký útok, ale malý test, jehož prostřednictvím bude Moskva zkoušet soudržnost NATO, teoretizuje v díle, které se v Německu okamžitě stalo bestsellerem a vyšlo nedávno i v českém překladu. Masala předkládá následující scénář: Moskva si za cíl vybere malé estonské město Narva. To leží přímo na hranicích s Ruskem, necelých 200 kilometrů od Petrohradu.
Ruská armáda město anektuje pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva. Kreml přitom Západ ujistí, že nemá v úmyslu pokračovat v dalším útoku. Pokud to projde bez velké vojenské reakce, Moskva vyhrála, předvídá vojenský expert v jednom z možných scénářů.
„NATO si poté bude muset položit otázku: Stojí nám za to riskovat velký konflikt s Ruskem, pokud jde jenom o padesátitisícové město? Osobně si nejsem jistý, jestli by NATO jako celek odpovědělo kladně,“ dodává expert.
Evropě chybí vojáci i zbraně
Co Evropě schází, jsou podle něj vojáci a pokročilé zbraně. Ty mají především Spojené státy, které se ale o Evropu příliš nezajímají.
„Nevidím jiné řešení než zavést povinnou vojenskou službu,“ řekl Masala na své páteční besedě se studenty na Univerzitě Karlově. „Vidíme to na Ukrajině. Rusko tam napřed vtrhlo asi s 200 tisíci vojáků. Teď jich má milion. Ukrajina jich má asi 800 tisíc.“ Podle experta potřebují i evropské státy k vlastní obraně velkou armádní masu. Ta ale v mnoha státech chybí.
Například Německo se nové rekruty snaží lákat na vysoké odměny. Vojáci si tam mohou vydělat často víc než v soukromém sektoru. Počty zájemců však přesto nijak dramaticky nerostou. I proto se německá vláda nedávno rozhodla znovu zavést plošné odvody. Cílem je zvýšit počet aktivních členů armády o více než 80 tisíc.
Evropa zbrojí, ale bez Ameriky to nezvládne
„Evropská unie si totálně zničila vlastní akceschopnost. Tím, že mají státy jako Maďarsko právo veta, mohou v bezpečnostních otázkách vydírat ostatní,“ tvrdí Masala. Podle něj tak efektivní obrana stojí na takzvané koalici ochotných, tedy států, které stojí mimo struktury EU.
Evropským státům se sice podařilo nastartovat zbrojení, problém jsou pro ni nyní ale také Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Ty totiž daly jasně najevo, že se má Evropa o vlastní obranu postarat sama. A to by mohlo být v případě ruského útoku fatální.
Evropa totiž nemá dostatek protiraketové obrany a útočných balistických střel, které dokážou zasahovat cíle hluboko v Rusku. Chybí také schopnost rychle přesouvat vojáky. Největší zádrhel ale tkví v získávání zpravodajských informací. Asi tři čtvrtiny všech zpráv totiž NATO čerpá z amerických satelitů, vysvětluje expert.
Nezájem americké administrativy o Evropu symbolicky ukazuje i přesun největší letadlové lodi USS Gerald Ford ze Středozemního moře do Karibiku k břehům Venezuely. Není přitom jisté, jestli se loď k evropským břehům ještě někdy vrátí.
Kniha „Když vyhraje Rusko“ navíc počítá s možným scénářem, ve kterém se jednota Evropy vnitřně zhroutí. Ve stále více zemích totiž vedou v průzkumech populisté a nacionalisté. Pokud by tyto strany zvítězily ve Velké Británii, Francii a Německu, může se obraz jednotného Západu rychle rozplynout.
