Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a jejím podrobení se Moskvě. Zároveň obvinil Kyjev, že sabotuje mírová vyjednávání. Putin o tom mluvil ve svém výročním televizním vystoupení, takzvané přímé lince, v němž reaguje na vybrané dotazy diváků a novinářů.
„Zatím opravdu nevidíme (na ukrajinské straně) takovou připravenost (přijmout ruské podmínky pro ukončení války),“ prohlásil v pátek Putin. Opět tvrdil, že Ukrajina není připravena jednat o územních ústupcích, zatímco Rusko prý chce konflikt ukončit mírovými prostředky – ale zároveň za podmínky odstranění „hlavních příčin konfliktu“.
Za „hlavní příčiny konfliktu“ však Moskva označuje skutečnosti, jejichž odstranění by vedlo k likvidaci nezávislé Ukrajiny a k oslabení Západu. Skrývá se pod nimi totiž požadavek na odstranění současné ukrajinské vlády, zákaz rozšiřování NATO a také konec údajného útisku ruskojazyčných obyvatel a ruské pravoslavné církve na Ukrajině.
Jak ale vysvětlují experti, Moskvě ve skutečnosti nejde o NATO, ale o přetvoření Ukrajiny ve svůj loutkový stát. Také tvrzení o diskriminaci rusky mluvících obyvatel napadené země je nepravdivé, stejně jako údajný útlak ruské pravoslavné církve.
Požadavky Kremlu do určité míry odrážel původní návrh 28bodového mírového plánu, který vznikl ve spolupráci Moskvy a Washingtonu a který se podle expertů rovnal kapitulaci Ukrajiny.
Moskva přitom otevřené říká, že nepřistoupí na žádné územní kompromisy ohledně pěti ukrajinských regionů, které prohlásila za připojené k Rusku. Jde o Krym a dále Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Část ukrajinského území, které Rusko požaduje, se přitom invazním vojskům ani za téměř čtyři roky plnohodnotné agrese vůči sousednímu státu nepodařilo dobýt.
Moskva také vylučuje rozmístění západních vojáků na Ukrajině a obecně odmítá poskytnout Kyjevu jakékoliv bezpečnostní garance v případě zastavení bojů.
Ve středu Putin zdůraznil, že Rusko svých cílů dosáhne v případě potřeby i vojenskými prostředky. Navzdory tomu v pátek ruský vládce označil za nekorektní tvrdit, že Moskva mír odmítá.
„Míč je zcela a úplně na straně našich západních odpůrců, především pohlavárů kyjevského režimu a také jejich, v daném případě především evropských sponzorů. My jsme připraveni na jednání a ukončení konfliktu mírovými prostředky,“ prohlásil v ruské televizi ve zřejmém rozporu s realitou.
Naaranžovaná „přímá linka“
Přímá linka se koná od roku 2001. Akci organizuje Kreml a vysílají ji státní média. Na úplném začátku ji přitom přenášela i soukromá prorežimní média, než byla zestátněna. Oficiálně se jedná o pořad, ve kterém šéf Kremlu Putin v přímém přenosu odpovídá na otázky občanů z celé země a v posledních letech i novinářů.
Letos ale Kreml přímé vstupy z terénu zrušil. Zdůvodnil to tím, „že přímý vstup si může zorganizovat kterýkoli občan Ruské federace s chytrým telefonem,“ a že jich proto není třeba. Zodpovídané dotazy tak letos organizátoři vybírají z předem nahraných videovzkazů od občanů.
Diváci však i dosud posílali své dotazy předem a organizátoři z nich vybírali, aby se vyloučily ty, které by mohly režim ohrozit, upozorňují i výzkumníci. Navíc lidé, kteří se do akce zapojí, jsou pravděpodobně podporovatelé či sympatizanti režimu.
Toto „zdánlivě absurdní cvičení státní propagandy“ je dle expertů důležitým způsobem legitimizace Putinovy vlády. Režimu poskytuje informace o společenských preferencích a zdrojích nespokojenosti a občanům dává pocit, že jejich stížnosti jsou slyšet – a že je dokonce někdo řeší živě v televizi.
Nacvičování otázek
Jak přípravy na Putinovu televizní show v minulosti vypadaly, popsala v roce 2016 stanice BBC. Desítky vybraných diváků absolvovaly v předstihu zhruba týdenní pobyt v penzionu nedaleko Moskvy, kde kladení otázek nacvičovaly.
Někteří účastníci uvedli, že do poslední chvíle nevěděli, kam přesně jedou a do čeho přesně se mají zapojit. Jeden z pozvaných vědců popsal, jak mu organizátoři několikrát volali a zvali ho do jakési „talkshow“, aniž by mu sdělili podrobnosti. Dotyčnému se moc nechtělo a přesvědčil ho až telefonát od starosty jeho domovského města.
Někteří popsali, že jim sice organizátoři jejich otázky pochválili, ale nakonec je stejně nenechali dotazy položit. Tuto zkušenost měl kromě výše zmíněného vědce i učitel z Burjatska, kterému dle jeho slov prostě zavolali a oznámili, že na akci pojede.
Sloučení s Putinovou výroční tiskovou konferencí
Akce se od roku 2001 nekonala jen třikrát – v letech 2004, 2012 a 2022. Putin ji pořádal i v letech, kdy vykonával funkci premiéra.
V roce 2020 byla – oficiálně kvůli omezením souvisejícím s pandemií – sloučena s velkou Putinovou výroční tiskovou konferencí, která dříve probíhala zvlášť. Od roku 2023 byl tento formát zaveden trvale a pořad od té doby nese název „Rok v kostce s Vladimirem Putinem“.
Nejkratší bylo první vydání v roce 2001, které trvalo dvě hodiny a dvacet minut. Rekordní bylo vysílání z roku 2013, které zabralo čtyři hodiny a 47 minut, připomněl web Vědomosti.
Ruské státní centrum veřejného mínění FOM ve svém loňském průzkumu tvrdí, že 66 procent obyvatel považuje sledování pořadu za zajímavé. Celý ho ale loni podle jím zveřejněných dat nějakým způsobem – buď v televizi, nebo třeba čtením odpovědí či jejich posloucháním v rádiu – sledovalo jen šestnáct procent dotázaných, zatímco 41 procent sledovalo část a 43 procent ho nesledovalo vůbec.
