Komerční prezentace Aktual.: 18.03.2025 16:36
Moskva – Pro západní firmy, které vzdorovitě opustily Rusko, zřejmě nebude návrat jednoduchý. Prezident Vladimir Putin řekl, že jim neumožní, aby své podniky zanechané v Rusku levně odkoupily zpět, nebo aby snadno zaplnily mezery na trhu, které už mezitím zaplnili ruští podnikatelé. Putin to dnes prohlásil na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů. Stovky západních firem Rusko opustily po jeho invazi na Ukrajinu z února 2022.
Firmy k odchodu z ruského trhu zvolily různé přístupy. Některé své ruské podniky odprodaly, jiné předaly klíče stávajícím manažerům a další se svých podniků v Rusku i veškerého majetku zcela vzdaly. Některé, například francouzská automobilka Renault, americký řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald’s nebo německý výrobce chemických přípravků Henkel, mají sjednány opce umožňující koupit prodávaný majetek zpět. Podrobnosti ale většinou tají.
Na moskevském obchodním fóru dnes Putin řekl, že požádal vládu, aby dohlédla na ty západní společnosti, které mají právě takové opční kontrakty. Ruské úřady se podle Putina musejí postarat o to, že každý případ posoudí individuálně, pokud se firmy rozhodnou tyto opce uplatnit. Putin řekl, že respektuje firmy, které spolupráci s Ruskem nepřerušily, ale má jiný názor na ty, které při odchodu „vzdorovitě zabouchly dveře“.
Společnostem, které odešly z ruského trhu kvůli politickému tlaku ve své zemi a které prodaly svá aktiva pod cenou, by nemělo být dovoleno získat svůj původní majetek v Rusku za tak nízkou cenu, za jakou jej prodaly. „Pokud mezeru, která zůstala po odchodu západních firem, už zaplnily ruské podniky, pak … jak říkáme, ujel vám vlak,“ cituje Putina agentura Reuters.
Prezident zároveň ruské podniky varoval, že západní sankce vůči ruským jednotlivcům a podnikům nejsou dočasné. A že i kdyby byly zmírněny, objeví se další překážky v podnikání. Podle záznamů ruského ministerstva financí se západní sankce vztahují celkem na 28.595 ruských firem a jednotlivců.
„Neměli bychom očekávat úplnou svobodu při podnikání, platbách a pohybu kapitálu,“ řekl Putin. „Ani bychom neměli spoléhat na západní mechanismy na obranu práv investorů a podnikatelů,“ pokračoval. „Naši konkurenti nás budou chtít vždy oslabit a omezit,“ řekl ruský prezident. „I když jedna strana udělá gesto a nabídne, že něco zruší nebo usnadní, okamžitě se najde jiný způsob, jak nám způsobit problémy,“ dodal.
Západní státy zavedly proti Rusku po jeho invazi na Ukrajinu sérii sankcí. Jejich smyslem bylo ochromit ruskou ekonomiku a tím Putinovi zkomplikovat jeho válečné tažení na Ukrajině. Hlavní ruské energetické suroviny, jako je ropa a plyn, pak Rusko začalo vyvážet zejména do Asie, především do Číny a do Indie. Například ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) ale západní stát kupují dál.
Rzeczpospolita: Zahraniční firmy do Ruska navzdory tvrzení úřadů nespěchají
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém <a href=“https://www.rp.pl/biznes/art41952761-czy-zachodni-biznes-wroci-do-rosji-wyniki-badania-sa-jednoznaczne“>webu</a> to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem <a href=“https://www.reuters.com/business/will-western-companies-return-russia-2025-02-19/“>napsala</a>, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Po změně americké zahraniční politiky a neurčitých náznacích Američanů, že se sankce zruší, začali ruští představitelé hovořit o brzkém návratu západních společností do Ruska. V jejich podání dokonce jako by to byl Západ, kdo o něj usiluje, píše polský deník.
Úřady západní firmy varují, že nebudou vítány s otevřenou náručí. Ministerstva a zákonodárci pro ně připravují drakonické podmínky, které je zavazují získat místní partnery nebo předat veškeré technologie. Šéf výboru pro finanční trhy dolní komory parlamentu Anatolij Aksakov slíbil, že americké platební firmy Visa a Mastercard začnou v Rusku znovu nabízet své služby, protože ztratily velký trh a chtějí se na něj vrátit.
Portál The Bell rozeslal dotazy více než 60 zahraničním společnostem. Z těch, které se po ruské invazi na Ukrajinu stáhly z ruského trhu, oslovil firmy, jež podle výpočtů Kyjevské ekonomické školy vydělávaly nejvíce. Odpovědělo 21 podniků. Žádný z nich ale neuvedl, že by uvažoval o návratu do Ruska. Byli mezi nimi finský výrobce pneumatik Nokian Tyres, nizozemský holding Ingka, který vlastní prodejce nábytku IKEA, německá chemická společnost Henkel, japonská automobilka Nissan, francouzský prodejce sportovního zboží Decathlon či německá ropná a plynárenská společnost Wintershall Dea. Zbytek oslovených společností ruský trh ani nesleduje a nereaguje na pokusy ruských představitelů je kontaktovat.
Ruský režim považuje portál The Bell za zahraničního agenta. Na tomto webu píšou novináři, kteří po ruské agresi na Ukrajinu v únoru 2022 odešli z podnikatelského portálu RBK.
Americká společnost Baker Hughes, která poskytuje služby ropným společnostem a která prodala svou ruskou divizi ruskému vedení, napsala, že „v rámci běžného procesu vyhodnocování obchodních příležitostí, pokud a až budou sankce proti Rusku, které se nás týkají, zrušeny, Baker Hughes vyhodnotí obchodní prostředí pro návrat.“ Německá společnost Bosch uvedla, že se k tomu nemůže podrobněji vyjádřit, ale že jedná s holdingem Gazprom Household Systems. Neupřesnila, o jaká jednání přesně jde. Putin tomuto holdingu loni v květnu předal vedení dvou ruských továren německé firmy, které Kreml znárodnil.
Rusko v posledních třech letech opustilo více než než 1000 společností – od amerického řetězce restaurací rychlého občerstvení McDonald’s až po německého výrobce aut Mercedes-Benz. Své podnikání buď prodaly nebo předaly klíče stávajícím manažerům. Dalším, jako například firmám Danone a Carlsberg, byla jejich aktiva zabavena a k prodeji byly přinuceny.
Podle analýzy agentury Reuters z března 2024 západní společnosti přiznaly odchodem z Ruska ztráty v celkové výši 107 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč) v podobě odpisů a ušlých příjmů. Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev tvrdí, že americké firmy odchodem z Ruska přišly o 324 miliard dolarů.
Reuters napsal, že nejpravděpodobněji se do Ruska vrátí firmy působící mimo oblast sankcí, jako jsou maloobchodníci a výrobci potravin, spíše než firmy z odvětví, jako je energetika a finančnictví. Dmitrijev ale uvedl, že „v určitém okamžiku“ se vrátí také americké ropné společnosti, které byly v Rusku úspěšné.
Stovky západních firem včetně Carlsbergu a Unileveru vydaly ve dnech a týdnech po invazi prohlášení, kde ruskou agresi proti Ukrajině odsoudily a svůj odchod ze země nebo pozastavení činnosti formulovaly v morálních termínech. Pokud by se uzavřela dohoda, díky níž by Rusko získalo ukrajinské území, pak firmy, které kritizovaly Moskvu, by návratem riskovaly poškození pověsti, uzavírá Reuters.
